„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Květen 2008

Kategorie
Čt, 22/05/2008 - 12:18
Emil Viklický Trio

Emil Viklický Trio

Emil Viklický je nejen v našich zemích pojmem a to nejen pro nespornou virtuozialitu a genialitu, s níž si dokáže své posluchače zcela podmanit, ale dalším důvodem, proč jít právě na koncert Emila Viklického je i soubor grimas, pohledů očí jež nevidí, jen se dotýkají, energii, kterou ze sebe vysílá a jež mu nedovolí, aby u svého piana klidně seděl, ale naopak vstával,rozpřahoval ruce nad hlavou, v kratičké sotva sekundové pauze, kdy má hlavní slovo jiný nástroj, si pak povytahoval rukávy u košile tak, že by se posluchač koncertu nijak nedivil, kdyby uprostřed nejnáročnější skladby začal žonglovat s kužely.
Čt, 22/05/2008 - 12:14
Věčný svit neposkvrněné mysli
Věčný svit neposkvrněné mysli se může jako výtvor, jež nemá přílišné umělecké ambice, pro leckterého nenáročného televizního fanouška, jež nehledá zamyšlení, ale chce jen zabít nudu a čas, jevit jako ...
Čt, 22/05/2008 - 11:50
Hair (Vlasy)
Přiznávám se, že muzikál Vlasy v podání Městského divadla ve mně odpočátku budil nedůvěru a proto může být má kritika zaujatá a to již proto, že nejsem ctitelem muzikálů, jednak pro odstrašující reklamu a jednak pro mé ...
Kategorie
Čt, 22/05/2008 - 10:39
Maria Hoffman

Maria Hoffman

Maria Hoffman je svým hlasem „nejen malým zjevením na domácím hudebním nebi“[1], ale v tomto nebi nesnese sobě rovnou, ba dokonce svou kvalitou překonává i světové persóny par excelence Janis Joplin, Ellu Fiztgerald či Edith Piaf. Ale dobrou zpěvačku nedělá jen hluboký zastřený hlas, ale i žánr, repertoár a potažmo i hudební doprovod a právě v těchto složkách bude Maria ještě muset hodně experimentovat, než pro sebe najde hudební háv šitý ji přímo na tělo, ale vzhledem k neuvěřitelným šestnácti létům zcela nepochybuji o tom, že jej pro sebe nejen nalezne, ale stane se hvězdou první velikosti.
Čt, 22/05/2008 - 10:30
Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl nejen schopen psát silné psychologické a sociálně laděné příběhy, jež neopakovatelně a až k hranicím filozofie analyzují podstatu fenoménu člověka, ale současně byl nadán psát krom vážných témat i ...
Čt, 22/05/2008 - 10:19
Tzv. ruský román XIX. století patří mezi to nejlepší, co kdy lidstvo stvořilo, a přesto, že jsou jeho nesporné kvality bez výjimky přijímány ...
Čt, 22/05/2008 - 09:28

(O lidech a jiných zvířatech)

Kniha Slamění psi vzbudila po celém světě značný rozruch, což ilustruje i její brzké přeložení a vydání v českém jazyce, ale tento ohlas je velmi nezasloužený a to hned z několika důvodů: kniha nepřináší nic nového, je vedena v emotivní rovině byť sám autor emotivnost kritizuje jako falešnou a kniha také nepředkládá žádné ...
Kategorie
Čt, 22/05/2008 - 09:16
Tres Hombres

Tres Hombres

Tres Hombres svou současnou hudební tvorbu chápou jako „hudební doprovod k imaginárním krátkým filmům pojednávájích o grotesknosti, melancholii, legračních zážitcích i náladách života“, ale náhodnému návštěvníkovi, který doposud neměl s Tres Hombres tu čest, by se mohlo zdát, že místo na jazzový koncert se dostal na nějaké podivné surrealistické divadlo. Tři do sebe ponoření chlapíci, kteří nevnímají nic krom svých prapodivných zvukových kreací, jež vyluzují s grimasami znetvořenými tvářemi. V první řadě pak roztančený človíček s divokými pohyby marionety jež je ztřeštěně vedena nervózními cukavými pohyby vysmátého choromyslného šílence.
Kategorie
Čt, 22/05/2008 - 08:54
Yvonne Sanchez

Yvonne Sanchez

Dan Bárta je v naší malé české kotlině velký fenomén. Jeho hudební posun od rocku, přes funky až po jazz bývá často interpretován ve smyslu Bártovy mentální vyzrálosti, tj. čím starší tím je schopen náročnějšího způsobu hudebního vyjádření, ale skutečná podstata jeho hudebního posunu je v přesném protikladu - Dan Bárta své starší hudební žánry postupně přerostl, jejich omezení jej začaly svazovat a byl doslova nucen objevovat a experimentovat, což ostatně dělal od svých rockových počátků, jejichž kvalitu poněkud paradoxně dnes uznává nejeden silně konzervativní hudební kritik, což není snad zásluhou prozření a retrospektivního docenění, ale ilustruje to, jaký respekt si Bárta vydobyl.