Tenhle maník, Sommerfield, bral podporu a flašku vína nepustil z ruky. Nebyl to žádný
chytrák a já se mu pokud možno vyhýbal, ale pořád vysedával přiopilý u okna.
Na vzduch jsme se dostali dvakrát za den, jednou někdy v půli dopoledne a pak v polovině
odpoledne. Nedalo se toho moc dělat. Chlapi se přátelili většinou na základě toho, co je
přivedlo do kriminálu.
Margie si měla vyrazit s tím chlápkem, ale ten cestou potkal jiného chlápka v koženém
kabátě a ten chlápek v kožeňáku rozevřel kabát a ukázal tomu prvnímu chlápkovi prsa a ten
první chlápek ušel za Margií a oznámil jí, že s ní nemůže na rande, protože ten chlápek v
koženém kabátě mu ukázal cecky a on ho ošoustá. Margie šla tedy za Carlem.
Poušť se smažila pod letním sluncem. Když náklaďák před kolejištěm zpomalil, Red seskočil.
Vykadil se za velkými balvany směrem na sever a utřel si zadek nějakými listy. Šel ještě
padesat metrů, usadil se za další balvan ve stínu a ubalil si cigaretu. Viděl, jak k němu
kráčejí hippies. Dva kluci a holka.
Big Bart byl ten největší hnusák na Západě. Byl nejrychlejší střelec na Západě a ošoustal
daleko větší množství ženských na Západě než kdokoli jiný na Západě. Moc se nemyl, moc
toho nenamluvil a nesnesl být druhý nejlepší.
Už si nejsem jistý, kde to bylo. Asi někde v severovýchodní Kalifornii. Hemingway právě
dokončil nějaký román, přijel z Evropy nebo kdoví odkud, a boxoval s někým v ringu. Byli tam
lidi od novin, kritici, spisovatelé - tahle parta -, a v sedadlech kolem ringu také několik
mladých paniček. Sedl jsem si do poslední řady.
George ležel ve svém přívěsu rozvalený na zádech a díval se na přenosnou televizi. Nádobí
po večeři nebylo umyté, potřeboval oholit a popel z ubalené cigarety mu padal na nátělník.
Někdy byl ještě žhavý. Občas zasáhl i kůži. George zaklel a smetl ho.
Někdo zaklepal. Pomalu se zvedl a otevřel. Byla to Constance.
Harry před chvílí seskočil z vagónu a šel po Alamedo směrem
k Pedrovi na hrnek pěticentové kávy. Bylo brzy ráno, ale pamatoval si, že otvírají v pět. U
Pedra jste s pěti centy mohli klidně vydržet pár hodin. Mohli jste si tam zapřemýšlet. Mohli
jste vzpomínat, co jste kdy udělali dobře a co špatně.
Celé záležitosti se dostalo velké publicity v televizi i tisku a ta žena o tom měla napsat knihu.
Jmenovala se Hester Adamsová, dvakrát rozvedená, dvě děti. Bylo jí 35 a dalo by se říct, že
to byl její poslední pokus. Začínaly se jí dělat vrásky, prsa jí už nějakou dobu poklesávala,
lýtka jí hubla a rostlo jí bříško.
Bylo mi přes dvacet a přestože jsem tvrdě chlastal a moc nejedl, pořád jsem byl ještě dost
silný, Tím myslím fyzicky, a když se vám jinak moc nedaří, je to přeci jen trochu štěstí. Hlava
se bouřila proti mému osudu a životu, a jediný způsob, jak to zklidnit, bylo chlastat, chlastat a
chlastat.
Poslední komentáře
6 dnů 15 hod zpět
1 týden 1 den zpět
3 týdny 5 dnů zpět
3 týdny 5 dnů zpět
4 týdny 3 dny zpět
4 týdny 6 dnů zpět
15 týdnů 2 dny zpět
15 týdnů 3 dny zpět
15 týdnů 3 dny zpět
16 týdnů 5 dnů zpět