https://www.odaha.com/taxonomy/term/2/0 cs https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/uryvky https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/uryvky#comments Česká literatura Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 28 Sep 2011 13:15:43 +0000 odaha 2371 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/zrada-zrcadel <div class="story">Letos bylo léto velice horké. Kluci buzarem do zdi a sítění na oknech sklepa si nahrávali rovnou do české uličky. Domovnice se svěřila panu Míťánkovi, že pan Valerián se určitě dal teďka na herectví nebo tančení nebo že už zešílel, protože dole ve sklepě ještě s jedním poskakuje sem a tam a proti sobě, pijou od rána z láhve hořčák a pokřikujou na sebe: „Furt se jede! Do toho!“ A že si pan Valerián před měsícem nechal přivézt necky kamnářské hlíny a předevčírem zednický kalfas a že jej domovnice viděla, jak sklepem chodí polonahý a přes prsa má jen kůži ze psa, předložky před postel, a že s ním tam chodí ještě jeden chlap přesně taky v té předložce přes nahé tělo. A každý den tam chodí dvě ženské a obě mají na hlavě klobouk s třešněmi. A ti dva chlapi v kůži ze psa na sebe napřahují sekyrky, zrovna takové kamenné sekyrky, jako měl Robinson Crusoe.</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/zrada-zrcadel" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/zrada-zrcadel#comments 1965 Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Mon, 27 Sep 2010 22:00:00 +0000 odaha 2378 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/prokopnuty-buben <div class="story">Nic mi nedělalo tak dobře jako trhat lístky a takhle ukázat, kam si kdo má sednout. Už ve vobecný škole jsem dělal panu učiteli zasedací pořádky. Ale za protektorátu se mi stala událost, kterou jsem nazval podivnou. Takovej biletářskej šotek se mi posadil na záda a zrovna při žurnále, když hlas hlásil, že nad Dortmundem bylo sestřeleno osumdesát vosum nepřátelskejch letadel a pohřešuje se jedno vlastní, tak ten šotek laškovnej mi našeptal a já jsem řekl hlasitě: „Vždyt vono se možná ještě vrátííí.“ Tak mi ten můj hlas připadal jako cizí, že jsem hned rozsvítil a prosil diváky žurnálu, aby se přiznali, s ostatníma biletářema jsem chodil, ale nikdo se nepřiznal, a tak jsme z moci úřední, a tu moc jsme měli, prohlásili představení za skončený, vstupný i na hlavní film za propadlý, a aby za trest šli lidi domů.</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/prokopnuty-buben" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/prokopnuty-buben#comments 1965 Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Mon, 27 Sep 2010 22:00:00 +0000 odaha 2379 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/krasna-poldi <div class="story">Kampak se poděl ten slepec od Masaryčky, kampak jen zmizel? Stával tam a prodával noviny, a jak vítr studený vál, ten slepec těmi novinovými stránkami jen šustil a listoval, lidé v předklonu míjeli tu živou rotačku, a ne že neviděli, ale nechtěli vidět to, jak se slepec s větrem rval o svoje noviny jak trhací kalendář. Kampak se jen ten slepec poděl, kam zmizel?</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/krasna-poldi" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/krasna-poldi#comments 1965 Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Mon, 27 Sep 2010 22:00:00 +0000 odaha 2380 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/morska-panna <div class="story">Ze školy jsem vyběhl rovnou na náplavku, kde stály šífy s pískem, čluny, ze kterých po prkně a na kolečku vyvážel z břicha lodí pískař písek. Pískaři byli vždycky do půl těla opálení, ne tak jak se opalují naháči na plovárně, ale tak nějak jinak, při práci. Byli opálení jako nějaká reklama na opalovací krém. Jeden ten pískař mi učaroval už dávno. Na prsou i rukou měl vytetované mořské panny, kotvy, plachetní lodě. Jedna ta vytetovaná plachetka se mi tak líbila, že jsem si přál mít ji vytetovanou na prsou taky. Už dopředu jsem cítil, jak na mých prsou se vzdouvá ta lodička. Dodal jsem si dneska odvahu a povídám: Taková lodička, jakou máte vy, ta je nesmytelná, na celej život? Pískař se posadil na prkno, vytáhl cigaretu, zapálil si ji, a jak vdechoval a vydechoval, ta plachetka se vzdouvala a klesala, jako by plula na vlnách.</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/morska-panna" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/morska-panna#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Mon, 27 Sep 2010 22:00:00 +0000 odaha 2381 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/harlekynovy-miliony <h3>1</h3> <div class="story"> Za městečkem, ve kterém se zastavil můj čas, tam stojí zámek a v tom zámku je teď domov důchodců. Do zámku vede jediná cesta, stoupající vzhůru do kopce, cesta roubená alejí starých kaštanů, větve těch starých stromů tvoří tunel, když tak stoupáte vzhůru, jako byste kráčeli dlouhou gotickou klenbou, tak větve jsou do sebe zaháknuté, jedna druhou nejen podpírá, ale jsou tak propletené, jak vítr a vichřice do sebe ty ratolesti zaklesly. Tak nějak se ty stromy bojem o trošku světla v korunách unavily, že odumřely, takže cesta je neustále plná suchých větví a zuhelnatělých, prodřených neustálým třením. </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/harlekynovy-miliony" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/harlekynovy-miliony#comments 1981 Česká literatura Román Hrabalova próza Bohumil Hrabal Mon, 27 Sep 2010 22:00:00 +0000 odaha 2370 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/kain <h3>Existenciální povídka</h3> <div class="story">Kain, existenciální povídka, byla inspirována Utrpením mladého Werthera, knížečkou, kterou jsem znovu a znovu četl, když jsem byl na handlu ve Cvikově, ten čas jsem byl velice zamilovaný první láskou k Jiřině Sokolové, bylo to roku třicet šest, bydlel jsem u švadleny paní Plischke, chodil jsem se o těch prázdninách koupat a potom jsem seděl v altánu a četl jsem to Utrpení, psal jsem obden zamilované dopisy, pamatuji se, že jsem míval oči plné slz, bylo mi dvaadvacet let a měl jsem právo na to být nešťastný. Naučil jsem se také tou láskou nespat, tak silný a krásný to byl cit k dívence, které nebylo ani šestnáct let. Celá léta jsem psal pod dojmem této dívenky, byla to moje múza. Za protektorátu jsem si přečetl Vita Nuova a zamiloval jsem se do Beatrice, do utrpení lásky Dantovy. A po válce jsem se nemohl nasytit textu Camuse, Cizince, který se mnou hnul tak, že jsem pod jeho patronací a inspirací napsal Kaina, to svoje trauma lásky se sebevraždou, pokusem o suicidu, utvrzen v přirozeností sebevraždy Pliniem, který ve svých spisech několikrát poznamenal, že během svých cest a hovorů s lidmi nepotkal člověka, který by ve svém životě alespoň jednou nebyl v situaci, že by usiloval o své neživotí. </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/kain" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/kain#comments 1949 Česká literatura Novela Hrabalova próza Bohumil Hrabal Mon, 27 Sep 2010 22:00:00 +0000 odaha 2372 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/klicky-kapesniku <h3>/ptal se a odpovědi zaznamenal László Szigeti/</h3> <div class="show"> <div class="cite">Odvolávám všechno, co jsem kdy řekl, jen abych neztratil duši, ke které ještě nemám klíč.</div> <div class="cite" style="float:right">Bohumil Hrabal</div> </div> <div class="cite">Pane Hrabale, prosím vás, kdy jste vlastně vstoupil do světa knih a literatury?</div> <div class="story">První kniha, co jsem dostal, byl slabikář. Když jsem se naučil číst, tak jsem dostal takovou zvláštní knihu, která se jmenovala Z Ledajáčka Ledaják. Je to příběh odporného a zlého kluka, ze kterého se stal nakonec slušný kluk. Já jsem se promítnul právě nikoli do toho slušného kluka, já jsem se promítnul do toho Ledajáka, no a zřejmě jsem tu knížku musel milovat, protože ji mám doma, nikdo z ní nečetl, jenom já, a je úplně rozbitá.</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/klicky-kapesniku" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/klicky-kapesniku#comments 1986 Česká literatura Román Hrabalova próza Bohumil Hrabal Mon, 27 Sep 2010 22:00:00 +0000 odaha 2373 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/nezny-barbar <div class="cite">Vladimír miloval periférii, miloval stále rozkopané ulice, z jejichž útrob bylo vyrváno potrubí, elektrické vedení a telefony, všechny ty černé a vzduté pruty, které objímají svými chapadly zděšené konvenční chodce jako hadi Laokoonovo sousoší, Vladimír miloval vysypané čerstvě pálené cihly a dlaždice jen tak pohozené na hromadách surové hlíny… tu odhalenou metodu vnitřností velkoměsta a přirovnával ty rozkopané ulice ke své grafice, nacházel vždy ve zmatku tvůrčí postupy, takže podle Vladimíra by bylo nejlepší sice spravit všechny ty kanalizace a elektrické vedení, všechna ta potrubí a spoje, ale všechno pak nechat jen tak, jen tak přemostěné fošnami a narychlo sbitými mostky, zrovna tak, jak je to pod katedrálou svatého Víta, když se objeví další rotunda, další kostelík. Vladimír se nikdy nemohl dosyta vynadívat na tu odhalenou krásu, ve které chaos má řád. </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/nezny-barbar" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/nezny-barbar#comments 1973 Česká literatura Román Hrabalova próza Bohumil Hrabal Mon, 27 Sep 2010 22:00:00 +0000 odaha 2374 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/divni-lide <div class="story">Řetěz vyleštěný od dělnických rukou, článek za článkem se blyštěl ve slunečních mašlích a páskách, které pramenily ze žaluzií větracích věží cáglágru, ve kterém u stropu stál jeřáb, a v gondole toho jeřábu dřímala jeřábnice, měla nataženou bílou ruku a v lokti odbarvenou hlavu, a tu ruku a hlavu odtínal sluneční pruh.</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/divni-lide" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/divni-lide#comments 1965 Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Mon, 27 Sep 2010 22:00:00 +0000 odaha 2375 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/andel <div class="story">Mladý závodčí s prstem za dohodovým pásem, na kterém bylo zastrčené pouzdro, a v tom pouzdru byl revolver, stál u magacínu šamotových trubek a díval se, jak trestankyně vykládají královské trubky. Vedle něj se vzpamatovávala jíva, kterou každým jarem roztrhaly lidské ruce skrz kočičky. A závodčí se díval na hromadu válečného šrotu, hromady obhořelých nemocničních postelí, roztahaných rentgenových přístrojů, kardiografů a jiných grafů, díval se na hromadu psacích strojů, nepotřebných po náletech, nějaká fabrika na psací stroje asi to dostala, klapky byly vyceněné proti slunci jak ústa mrtvoly, a v těch zpřeházených písmenkách sem tam byla krůpěj zelenkavého skla, protože při náletech se tavily okenní tabulky a hořelo všecko, dláždění i vzduch. A na těch psacích strojích, až na vršku, dětská postýlka a v hlavách té postýlky byl barvotisk a na tom barvotisku kráčela útlá dívenka přes lávku nad propastí, a ta dívčinka měla bílé šaty a za tou holčičkou se vznášel anděl strážný, byl také bílý, rukama se skoro dotýkal zad té děvenky a měl veliká křídla jako dvě nevěsty. </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/andel" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/andel#comments 1965 Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Mon, 27 Sep 2010 22:00:00 +0000 odaha 2376 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/ingot-ingoti <div class="story">Na samém konci města se rozletěly dveře hospody a hostinský vyvlekl světlovlasou dívku, a když ji chtěl shodit ze schodů, dívka se chytila oběma rukama zábradlí a křičela do noci: „Nechte mi žíííít! Nechte mi žíííít!“</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/ingot-ingoti" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/ingot-ingoti#comments 1965 Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Mon, 27 Sep 2010 22:00:00 +0000 odaha 2377 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/poezie/adagio-lamentoso <div class="story">Dívám se na tvoji sličnou postavu</div> <div class="story">a není třeba fantazie,</div> <div class="story">abych mohl sledovat návrat k počátkům,</div> <div class="story">tvoje ranní toaleta je z jemného plátna ústřicové barvy</div> <div class="story">a ty jsi poukaz na rašelinnou koupel,</div> <div class="story">tvé modré oko na mne civí mléčným cinkem,</div> <div class="story">toporným ukazováčkem odhrnuješ žluté větvičky smuteční vrby</div> <div class="story">a dobře víš, že můžeš ode mne očekávat všechno to nejhorší.</div> <div class="story">Emotivní blesky a zlatá stoosmička otevírají ve finiši</div> <div class="story">cestu stoce, smutnému víkendu, který teď začínám žít.</div> <div class="story">Šaty, o kterých sním, jsou utkány ze smíchu sibiřské celulózy,</div> <div class="story">zelené ruce osmi set dívek jsou základ sladkého vyznání,</div> <div class="story">vrstevnice smíchu ti tuhnou zdvořilostní maskou</div> <div class="story">a křupinky tvých porcelánových oušek jsou dokonale ukryty</div> <div class="story">v odpo¬slouchávajících houštinách</div> <div class="story">tvých kysličníkem vylouhovaných vlásků.</div> <div class="story">Rafíje načasovaných věcí a událostí</div> <div class="story">proti toku hodinových ručiček se přetáčejí v nultý čas,</div> <div class="story">avšak jediný den strávený s milovanou dívkou na norském ledovci</div> <div class="story">je milostnou burzou všech dobrých lidí.</div> <div class="story">Přátelství muže a ženy je trá¬pení pro dva,</div> <div class="story">lišky se včera odstěhovaly a daly potlesk vojenské dechovce.</div> <div class="story">Tak rád bych nabral sílu a jediným škubnutím ti strhl tvář,</div> <div class="story">rád bych jediným rycnutím odhalil všechny tvoje myšlenky,</div> <div class="story">jediným brutálním škubnu¬tím, tak jako se strhává podprsenka,</div> <div class="story">tak jako se strhává spodní prádlo.</div> <div class="story">Po řemenu cest se vracím k počátku jití,</div> <div class="story">objevná nádhera živočišných zkušeností</div> <div class="story">přeje žíznivým městům koupaliště plná dětí.</div> <div class="story">Tvé pomněnkové oko polámané střípkem modranské majoliky</div> <div class="story">teď chápe moje chladné zírání,</div> <div class="story">správně sleduješ, jak nůž mé imaginace se dere nazpátek</div> <div class="story">k pramenům věcí.</div> <div class="story">Poslední potok je poslední kapkou vsrknut do říčky,</div> <div class="story">poslední řeka je vsrknuta do moře a oceán</div> <div class="story">posledním světlým obláčkem se vypařuje na modrá nebesa.</div> <div class="story">Vidím, jak sleduješ se mnou ten vzestupný pád,</div> <div class="story">vidím, že ani jediná fáze tohoto striptýzu ti neunikla.</div> <div class="story">Zdánlivě sleduji vzpomínku na tvoje bílé hedvábné šaty pošité zlatem,</div> <div class="story">rukáv v zápěstí byl opatřen rozparečky pro moji touhu,</div> <div class="story">dva duté zá¬hyby ze smetanově žlutého kašmíru,</div> <div class="story">já ale tím bystřeji sleduji,</div> <div class="story">jak čistá studánka a božský Ago jdou vstříc jaru,</div> <div class="story">a ty se na mne usmí¬váš, když vidíš,</div> <div class="story">jak nabírám do dlaní plné hrsti tvořivé hlíny,</div> <div class="story">a voně k zemi voním i k tobě.</div> <div class="story">Tak obohacen mísou kučeravých výstřižků</div> <div class="story">srkám naději přesýpacích hodin a pro zdravou výživu</div> <div class="story">mi je milejší smutek,</div> <div class="story">kousek drátu nalezený u benzínové pumpy mne propojuje s věčností,</div> <div class="story">klecový odchov jezerních pstruhů jsou moje nerušené líbánky.</div> <div class="story">Teď sedím na dně krčské hospůdky,</div> <div class="story">okenní tabulky lesa jsou stěny velkého akvária,</div> <div class="story">pluješ těsně u stropu jak včela,</div> <div class="story">která padla do medových pláství mého mozku,</div> <div class="story">vlající záclony jsou nepřetržitý proces naděje</div> <div class="story">a v mrazničce je uložena daň mého osudu.</div> <div class="story">Poslední plamen večera v barvě oranžových tulipánů</div> <div class="story">srká poslední trámoví,</div> <div class="story">já si ale raději zatím čtu v novinách,</div> <div class="story">jak lvi dvanáct minut kousali pianino a lvíčata okouzlila</div> <div class="story">sportovní novináře,</div> <div class="story">lidé lítačkami vík rakví, nehybnými veřejemi hlíny,</div> <div class="story">jak jsou vsrkáváni do země,</div> <div class="story">ale nejlepší oslavou lidské atmosféry je působivý obraz</div> <div class="story">a budoucnost lidstva je knihkupectví.</div> <div class="story">Zatím jen slyším v svém mozku šramot svých sladkých údů,</div> <div class="story">kůži máš zdobenou něžnými štěrbinami,</div> <div class="story">jsi nadnášena souřadnicemi cigaretového kouře,</div> <div class="story">stoupáš vzhůru jak bubliny sifonu,</div> <div class="story">stromy a květiny opisují kružnice,</div> <div class="story">jablko padá z jabloně, už s jablkem v jádru,</div> <div class="story">poslední rozvaliny večera se zasouvají tiše do hebkého prachu,</div> <div class="story">mne ale zatím těší krajnosti a výstřednosti</div> <div class="story">textových písní novinové poezie.</div> <div class="story">A tohle je zatím tvůj mladistvý živůtek</div> <div class="story">a tohle je tvoje sukně od pasu do jemných výdutků stažená</div> <div class="story">a tohle je tvoje toaleta z hedvábí barvy slonové kosti</div> <div class="story">a je v empírovém vzoru</div> <div class="story">a tohle je na památku uchovaný oblek pro biřmovanky</div> <div class="story">a tohle jsou tvoje záda grošovaná pivními tácky</div> <div class="story">a tohle jsou tvoje rozpuštěné vlasy a z hlavy ti pramení notové linky.</div> <div class="story">Vidím, jak nahá teď pluješ pod tmavohnědými trámy,</div> <div class="story">vidím tvé rytmické ruce osvětlené prudkým postřikem žlutého lustru,</div> <div class="story">vidím, kterak z tvých tepajících nožek tryskají vřídelní prameny,</div> <div class="story">perličky stoupající ze všech pórů tvého těla,</div> <div class="story">jsi ponořena do fosfores¬kující lázně</div> <div class="story">a z kmitajících kotníků ti syčí proudy sodovky,</div> <div class="story">šumící ploutve, minerální perutě, křidélka létajících ryb,</div> <div class="story">letušky, které má přimontované ke kotníkům krásný a mladý</div> <div class="story">řecký bůh Merkur.</div> <div class="story">Měsíc v úplňku se třpytí první šlépějí Armstrongovy podrážky,</div> <div class="story">mne ale víc dojala zpráva večerníku,</div> <div class="story">jak osmašedesátiletá sběračka léčivých bylin si zdřímla</div> <div class="story">na kvetoucí louce a byla vsrknuta do sekačky</div> <div class="story">a její mrtvola vypadla ze stroje i s léčivými bylinami</div> <div class="story">a senem k nepo¬znání.</div> <div class="story">Hvězdný mikrobus stojí pořád na tom samém místě,</div> <div class="story">ale tohle jsou tvoje šatečky k jízdě na bicyklu</div> <div class="story">a tento kostým z tmavého ševiotu je se sametovou růžicí uprostřed,</div> <div class="story">ale já zatím závidím vzduchu, že jím prokluzuješ</div> <div class="story">jak toaletní mýdlo dlaněmi,</div> <div class="story">závidím, že tvůj obličej je pomazán svěžími slzami želé Royal,</div> <div class="story">závi¬dím skelnému papíru, kterým jsi potažena,</div> <div class="story">a jak mužské pohledy o tebe škrtají snadno vznětlivými sirkami,</div> <div class="story">závidím švadroně spermat a andělíčků,</div> <div class="story">kteří tvoří tvůj trvalý doprovod, závidím sám sobě,</div> <div class="story">že závidím, pro¬tože lidská touha zmůže všechno,</div> <div class="story">touha výbušná jak dětské neštěstí.</div> <div class="story">Tvůj trup se teď naklání a z úst ti šumí přetržený</div> <div class="story">náhrdelník ústních pastilek,</div> <div class="story">blyštíš se lokálem jak veliká tříska lipového dřeva.</div> <div class="story">Ale život je odstraňování nečistoty,</div> <div class="story">milost a náhoda i nutnost jsou buclatá trojčata zázraku,</div> <div class="story">ovšem dívčí kopačky jsou slovíčka májová,</div> <div class="story">botičky pouze o číslo menší než kosmický koráb.</div> <div class="story">Střepinky roztříště¬ných panenek mi poranily duši,</div> <div class="story">housenka lezoucí v těsné blízkosti mého oka je větší</div> <div class="story">než v dáli jedoucí rychlovlak.</div> <div class="story">Jakýsi venkovan v moravských horách když před lety</div> <div class="story">nedostal práci,</div> <div class="story">spráskal řemenem sochu Ježíše Krista.</div> <div class="story">Vidím, kterak můj život je vsrkáván do života mé matky,</div> <div class="story">vidím, jak pupeční šňůrou jsem namotáván nazpátek</div> <div class="story">až do břicha pramáti Evy,</div> <div class="story">vidím, jak potřísněné spodky jsou otiskem nekonečna</div> <div class="story">a ušlechtilou hrůzou rozmíchaná střeva vedou k vyššímu vidění,</div> <div class="story">vidím své semeno, jak proti proudu je vsrkáváno nazpátek až k první poluci jak horský pstruh,</div> <div class="story">vidím, jak pohlavním ústrojím všech mých předků</div> <div class="story">jsem vsrknut nazpátek až do chámovodu praotce Adama.</div> <div class="story">Hmatově prožívám resekci žebra, které mi dodneška chybí.</div> <div class="story">Každý můj pór je ve stavu zvýšené pohotovosti</div> <div class="story">a do jemného prádla je uložen viditelný svět,</div> <div class="story">za ubrusem této krajiny se prostírá životodárná prázdnota</div> <div class="story">a nikdy nemohu dosáhnout na hroty zkřížených mečů protikladů,</div> <div class="story">nikdy nemohu rozvázat cípy čtyř světových stran.</div> <div class="story">Je krásné slyšet řinčení skleněných tabulek</div> <div class="story">a vidět, jak se dereš na druhou stranu věcí.</div> <div class="story">Teď letíš nizoučko nad loukou jak vlaštovka před bouří,</div> <div class="story">kvetoucí si¬biřské kosatce ti čárají po hrudi fialové blesky,</div> <div class="story">teď zaváhala jsi a utkvěla ve vzduchu</div> <div class="story">jak mořská panna visící nad pultem starých drogerií,</div> <div class="story">teď vplula jsi do vůně kvetoucí olivy, protože víš,</div> <div class="story">jak rádi trháváme oliví větvičky v květu</div> <div class="story">a v prádelníku jimi prokládáme košile a živůtky,</div> <div class="story">všechny vůně luž¬ního lesa jsou pohlednice od tebe,</div> <div class="story">písečná duna za průhledným hor¬kem je barva tvých</div> <div class="story">zrnitých stehen a boků,</div> <div class="story">louka kvetoucích margaretek vydává neslyšný zvuk</div> <div class="story">tvých nemrkají¬cích řas.</div> <div class="story">Tak ruku v ruce jsme mlčky tenkrát kráčeli</div> <div class="story">rákosně zeleným podvečerem,</div> <div class="story">z vojenských kasáren teskně troubili tesknou večerku,</div> <div class="story">podšívka večera byla z pracího hedvábí fialové barvy,</div> <div class="story">z vojenských kasáren troubili teskně večerku,</div> <div class="story">stíny se kladly do hnědozelených záhybů.</div> <div class="story">Kameloti Večerní Prahy volali:</div> <div class="story">Dva ministři vypadli z letadla!</div> <div class="story">Bdělé oko pohraničníkovo zachránilo kostelní obrazy</div> <div class="story">v ceně několika miliónů korun!</div> <div class="story">Lenin obdržel stranickou legitimaci číslo jedna</div> <div class="story">podepsanou samotným Leonidem Brežněvem!</div> <div class="story">Mrtvola neznámého muže nalezena v krčském lesíku!</div> <div class="story">Vidím, jak v podchodu Václaváku pokračuje ta groteskně</div> <div class="story">teskná krása,</div> <div class="story">radostná prázdnota obaluje události igelitovým pláštíkem,</div> <div class="story">stojím před zbořeništěm slunného dne</div> <div class="story">a vidím, jak opakování přináší veselou zkázu,</div> <div class="story">a nápisy a výkřiky mne naplňují svěžestí.</div> <div class="story">Vltavské nábřeží se tenkrát blyštělo černými sametkami,</div> <div class="story">z vojenských kasáren teskně troubili tesknou večerku,</div> <div class="story">tvoje pohlaví bylo uzamčeno stehováním</div> <div class="story">a sponkami ze zlatých stužek a sametových knoflíčků,</div> <div class="story">pohlaví uzamčené jak taftová blůza.</div> <div class="story">Jednou za prudkého. deště jsme viděli na velkém kameni dva milující se hlemýždě, splývali spolu</div> <div class="story">celým svým mokrým tělem jako dva krajíce mazané máslem.</div> <div class="story">Kráčím teď hlubokou nocí beze světel</div> <div class="story">a řídím se pouze výsečí nebe bez hvězd, jdu neustále</div> <div class="story">do klínu sbíhajících se korun borovic,</div> <div class="story">a čím kráčím hlouběji do hloubi lesa, tím přesněji vím,</div> <div class="story">že jdu vstříc tvým rozevřeným nohám</div> <div class="story">a brzy se mi splní můj sen, že vstoupím do tvého lůna</div> <div class="story">jak žebřiňák do barokních vrat.</div> <div class="story">Ale zatáčka narovnala cestu lesa a do uctivé vzdálenosti</div> <div class="story">odsunula kořen a zřídlo, z kterého pramení tvoje nohy.</div> <div class="story">Tak přivázán na kružnici vodního mlýna</div> <div class="story">brouzdám se do situací, ve kterých jsem ještě nebyl,</div> <div class="story">katedrála se drobí sochami do písmenek plakátů,</div> <div class="story">avšak z jablka polepeného literami lze znovu sestavit bibli,</div> <div class="story">empírový portál z posledního nádraží v zapadlé Haliči</div> <div class="story">lze navrátit na řecký tympanon.</div> <div class="story">Z vojenských kasáren teskně troubili tesknou večerku,</div> <div class="story">vodově zelené svítání, okno na řeku je otevřené,</div> <div class="story">volný blůzový živůtek bez těla se houpá na ramínku.</div> <div class="story">Kráčím vlhkým pískem a myslím na tvoji pleť,</div> <div class="story">myslím na tvoje záda,</div> <div class="story">myslím na vysokou a něžnou manžetu tvé šíje,</div> <div class="story">myslím na tvoje selské boky stažené korzetem</div> <div class="story">a zdobené dvěma strangulačními pruhy, vepředu vázanka</div> <div class="story">spletená z chomáčů chloupků vzlínajících vzhůru,</div> <div class="story">myslím na střípek sèvreského porcelánu.</div> <div class="story">Sestoupil jsem k lesnímu potůčku a znova a znovu si chrstám</div> <div class="story">vodu strouhy do tváře a tiše chutnám destilované šťávy</div> <div class="story">vesnických krasavic dávno pohřbených na okolních hřbitovech,</div> <div class="story">které cezeny vřesem, pískem a kapradím, spádem se zčistily</div> <div class="story">do aromatických zrcadel nehlučných studánek a bystrých struh,</div> <div class="story">smáčím obličej v té svěcené vodě a žehnám se znamením kříže,</div> <div class="story">vertikálou tvého pohlaví, horizontálou tvých úst.</div> <div class="story">Kamelot Večerní Prahy volal:</div> <div class="story">Nechybí, někomu rodinný příslušník?</div> <div class="story">Partyzán Czesko mi napsal, že jsem studna,</div> <div class="story">ve které se utopilo dítě.</div> <div class="story">Z vojenských kasáren troubili teskně večerku,</div> <div class="story">i když jsem střízlivý, jevím známky opilosti.</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/poezie/adagio-lamentoso" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/poezie/adagio-lamentoso#comments 1976 Česká literatura Hrabalova poezie Bohumil Hrabal Sat, 26 Sep 2009 22:00:00 +0000 odaha 2367 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/prilis-hlucna-samota <h3>I</h3> <div class="story"> Třicet pět let pracuji ve starém papíře, a to je moje love story. Třicet pět let lisují starý papír a knihy, třicet pět let se umazávám literami, takže se podobám naučným slovníkům, kterých jsem za tu dobu vylisoval jistě třicet metráků, jsem džbán plný živé a mrtvé vody, stačí se maličko naklonit a tečou ze mne samé pěkné myšlenky, jsem proti své vůli vzdělán, a tak vlastně ani nevím, které myšlenky jsou moje a ze mne a které jsem vyčetl, a tak za těch třicet pět let jsem se propojil sám se sebou a světem okolo mne, protože já když čtu, tak vlastně nečtu, já si naberu do zobáčku krásnou větu a cucám ji jako bonbón, jako bych popíjel skleničku likéru tak dlouho, až ta myšlenka se ve mně rozplývá tak jako alkohol, tak dlouho se do mne vstřebává, až je nejen v mým mozku a srdci, ale hrká mými žilami až do kořínků cév. Tak za jediný měsíc průměrně slisuji dvacet metráků knížek, ale abych našel sílu k té mé bohumilé práci, tak za těch třicet pět let jsem vypil tolik piva, že by z toho ležáku byl padesátimetrový plavecký bazén, sady sádek na vánoční kapry. </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/prilis-hlucna-samota" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/prilis-hlucna-samota#comments 1976 Česká literatura Novela Hrabalova próza Bohumil Hrabal Sat, 26 Sep 2009 22:00:00 +0000 odaha 2368 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/bambini-di-praga <h3>1</h3> <div class="story">Zvon zvonil poledne.</div> <div class="story">Pan Hyrman, obrovský řezník s malinkou zlatou náušničkou v levém uchu, otevřel výkladní skříň a přes řadu vepřových hlav a skrz asparágusy se díval do svého krámu.</div> <div class="story">„Pánové,“ volala tam jeho žena, „v řeznictví a uzenářství je čistota půl zdraví!“</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/bambini-di-praga" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/bambini-di-praga#comments 1947 Česká literatura Hrabalova próza Bohumil Hrabal Sat, 26 Sep 2009 22:00:00 +0000 odaha 2369 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/node/1036 <div class="note"> <h3>Použitá literatura:</h3> <ol> <li><div>Tomáš Mazal, <em>Spisovatel Bohumil Hrabal</em>, Torst: Praha, 2004.</div></li> </ol> </div> https://www.odaha.com/node/1036#comments Bohumil Hrabal Tue, 21 Oct 2008 22:20:31 +0000 odaha 1036 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/filmova-ztvarneni <table> <thead> <tr> <th>Název filmu</th> <th>Dle díla</th> <th>Scénář</th> <th>Režie</th> <th>Rok natočení</th> </tr> </thead> <tbody> <tr style="border-bottom:1px solid #aaa"> <td>Fádní odpoledne <span class="sup">*</span></td> <td>Fádní odpoledne</td> <td>Bohumil Hrabal, Ivan Passer</td> <td>Ivan Passer</td> <td>1964</td> </tr> <tr ...</tbody></table><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/filmova-ztvarneni" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/filmova-ztvarneni#comments Bohumil Hrabal Thu, 28 Feb 2008 15:50:29 +0000 odaha 196 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/kalendarium <div class="note"><strong>28.března 1914</strong></div> <div class="story">Kontoáristce Marii Kilianové se v Židenicích (Markrabství Moravské, okresní hejtmanství Brno) v Balbínově ulici č. 41 narodil syn Bohumil. Otec neuveden. Zapsáno ve farní matrice v Zábrdovicích (biskupství Brněnské, děkanství Brno) v knize narozených a pokřtěných tom XL, pag. Z32.</div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/kalendarium" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/kalendarium#comments Bohumil Hrabal Thu, 28 Feb 2008 15:13:38 +0000 odaha 195 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/interview-s-jazz-klubem <div class="story">Ptáte se mě, zda můj text, obzvláště je-li chrlen přímo do psacího stroje, nevzniká pod vlivem nějaké vnitřní neuvědomělé melodie? Ale ano, je to tak. Vzpomínám, že Schiller napsal za tři dny svoje Loupežníky, Kerouac napsal za několik týdnů to svoje Na cestě. A já jsem svoje poslední texty psal také ve velice krátkém čase. Anglického krále jsem psal ani ne tři týdny, Hlučnou samotu o trochu dýl, první verzi Hlučné samoty jsem psal v homérském verši, druhou v pražském dialektu a tu poslední jsem psal úzkostlivou češtinou, aby ten dryácký obsah zvýšil třeskutost textu. </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/interview-s-jazz-klubem" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/interview-s-jazz-klubem#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 15:21:15 +0000 odaha 194 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/jak-jsem-psal-anglickeho-krale <div class="story">…tam je akumulován lidský hovor, který jsem já vždycky miloval a miluju dodnes, takže dá se říct, že prostě ten proud toho mého hovoru a mého psaní úzce souvisí s hospodou, restauracema, ale vždycky tedy spíš s hospodou. Mí přátelé byli vždycky pinglové, a jsou i dodnes. Moje žena, kterou jsem poznal, moje žena, které říkali Pipsi, tak tu jsem poznal, když byla zaměstnána jako pokladní v hotelu Paříž. Chodíval jsem jí naproti, seděla tam v té kuchyni a všechno co teklo z kuchyně, tak prošlo pokladnou jí, teda skrz její ruce. Přicházela domů, vzali jsme se, žili jsme spolu pětadvacet let, žena byla nejdřív v hotelu Paříž a potom prodávala kuřata na rohu Jindřišské a Panské ulice, v grilu hotelu Palace, takže já byl neustále ve styku s povědomím, který je napnuto mezi obyčejnou hospodou a restaurací a pochopitelně tam, aniž bych chtěl, vždycky jsem se umazal tím, co bylo vyprávěno. </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/jak-jsem-psal-anglickeho-krale" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/jak-jsem-psal-anglickeho-krale#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 15:20:08 +0000 odaha 193 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/psani <div class="story">Texty jsou psány v prudkém letním slunci, které rozpalovalo psací stroj tak, až se několikrát za minutu zakusoval a koktal. Nemoha hleděti na oslnivě bílé čtvrtky papíru, neměl jsem kontrolu toho, co jsem psal, psal jsem tedy ve světelném opojení automatickou metodou, světlo slunce mne tak oslepovalo, že jsem viděl jen obrysy třpytícího se stroje, plechová střecha byla tak rozpálená na několik hodin, že napsané stránky se otáčely horkem do válců. A protože události, které se posledního roku na mne valí tak, že jsem ještě neměl čas zaregistrovat matčinu smrt, tak ty události mne nutí, nechat text tak jak je v prvních záběrech a doufat, že jednou budu mít čas a odvahu text znovu a znovu smolit a přepracovávat k jisté klasičnosti a nebo pod dojmem chvil a za předpokladu, že bych mohl setřít tu první spontánnost obrazů, vzít na text pouze nůžky a pod dojmem chvil vystříhat z něj ty obrazy, které odstupem času budou mít ještě svěžest. A kdybych už na světě nebyl, at to udělá některý z mých přátel. Ať z toho sestříhají malou novelku nebo větší povídku. Tak!</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/psani" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/psani#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 15:18:26 +0000 odaha 192 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/ostre-sledovane-vlaky <div class="story"> Lokomotiva vjížděla do stanice a žalostně pískala, protože neměla na volno. A cítil jsem, jak se křídlo semaforu zvedá, zvedá mi ruku a lampa proměnila červené světlo v zelené. A v té poloze volno mi rameno vytvářelo dostatek clony, protože bylo větší než já. A lokomotiva si zapískala, viděl sem jak výpravčí ukazuje zelenou lucernou strojvedoucímu, aby projížděl, a já seděl na semaforu, sníh se sypal, cítil jsem, jak mne zobají vločky, viděl jsem, jak hodně ten sníh padá. </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/ostre-sledovane-vlaky" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/ostre-sledovane-vlaky#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 15:17:28 +0000 odaha 191 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/vita-nuova <div class="story"> Můj muž znal tak dobře ty svoje hospůdky že věděl ve které hospodě svítí okny dopolední slunce a věděl kde svítí slunce odpoledne a míval hospůdky ve kterých to odpolední slunce bylo to samé jako dopolední protože třeba taková hospůdka U Horkých tam už od osmi hodin svítilo ranní sluníčko a tady bývala a ještě je od rána plná hospoda protože tady mají dobré nejen pivo ale i ranní polévky a guláše a vůbec jídla která jsou vedena jako přesnídávky… </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/vita-nuova" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/vita-nuova#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 15:16:35 +0000 odaha 190 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/tanecni-hodiny-pro-starsi-pokrocile <div class="story"> Tak jako za vámi, slečno, tak jsem nejraději chodíval za krásnejma slečnama ke kostelu, ne že bych holdoval církvi, ale tam vedle fary byl takovej krámek a v tom obchůdku prodával nějakej Altman obnošený šicí stroje, americký dvoupérový gramofony a hasicí přístroje značky Minimax, a ten Altman jako vedlejší zaměstnání sháněl pro celej okres krasavice do hospod a barů a ty slečny často spávaly u toho Altmana v zadním pokojíčku, nebo když přišlo léto, tak si ty dámičky postavily na zahradě stan a pan děkan se rád chodil procházet podle plotu, to ty fešandy si tam daly gramofon a zpívaly a kouřily a v plavkách se opalovaly, no něco nádhera, jak v nebi to tam vypadalo, </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/tanecni-hodiny-pro-starsi-pokrocile" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/tanecni-hodiny-pro-starsi-pokrocile#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 15:15:49 +0000 odaha 189 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/auticko <div class="story"> Ale stávalo se mi též při těch mých jízdách Prahou, že se vedle mého okna tramvaje zastavilo nákladní auto a já jsem viděl těsně u svých očí zbědované a zoufalé oči ubohých krav, jejich šíje byly pevně staženy řetězy k podlaze, ale ony zvedaly svoje hlavy a oči a prosily lidské oči o pomoc, stávalo se mi, že jsem na křižovatkách takhle se díval za den na desítky takových nákladů vezoucích na jatka zoufalé a smutné kravské oči, kterými jsem byl navrácen k očím mých koček, které jsem zabil, nevím proč, ale musel zabít. </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/auticko" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/auticko#comments Česká literatura Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 15:14:50 +0000 odaha 188 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/zivot-bez-smokingu <div class="story"> Vzpomínám, že v páté třídě obecné školy, když se rodiče rozhodli, že budu studovat na sřední škole, na konci páté třídy jsem nesl frekventanční vysvědčení s několika čtyřkami a trojkami, aby tohle vysvědčení podepsal ředitel obecné školy. Zaklepal jsem na ředitelnu, otevřely se dveře a tam stál tlustý pan ředitel. Byly té jeho postavy plné dveře. </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/zivot-bez-smokingu" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/zivot-bez-smokingu#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 15:14:00 +0000 odaha 187 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/puvab-psaciho-stroje-znacky-perkeo <div class="story"> Půvab psacího stroje značky Perkeo byl v tom, že básník Egon Bondy mi tenkrát zakázal, abych doplňoval čárky a háčky, abych nechal text tak, jak je, abych jej vnímal jako grafický list, jako artefakt. Bondy byl můj první posluchač tohoto textu, psaného na pokračování, někdy i Vladimír, častěji Zbyněk Sekal. </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/puvab-psaciho-stroje-znacky-perkeo" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/puvab-psaciho-stroje-znacky-perkeo#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 15:13:09 +0000 odaha 186 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/heilige-nacht <div class="story">Po půlnoci zbytečně očichávám Jeseninovu smrtku, zbytečně oplakávám děravou Majakovského lebku, zbytečně vřeštím nad skokanem z okna Konstantinem. Ale opravdu, dokud nebudou zjasněny podivné sebevraždy, do té doby budeme vřeštící opice, proč naši bratří končí takto, když přeci teprve teď mohli svobodně, a tedy krásně žít ve větvičkách dialektiky. Anebo, o hrůzo, církevní Otcové vstávají znovu z živých? Že by nebyli dost pečlivě uškrceni?</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/heilige-nacht" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/heilige-nacht#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 15:12:18 +0000 odaha 185 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/maminciny-oci <div class="story">Když jsem byl maličký, tak jsem neměl jméno a byl jsem šťastný, protože jsem byl s maminkou a s bratříčkem, žili jsme v lese a na mýtinách, večer jsme se pásli na loukách, ale nejlíp nám bylo v polích, v obilí, kde jsem podle maminčiny nálady poznal, že je tady nejlíp, protože stačilo se jen zdvihnout a z pole maminka viděla na všechny strany, a podle toho, jak se vlnilo obilí, maminka poznala, odkud nám hrozí nebezpečí, a vydala takový příjemný sten a my jsme běželi za ní, ať maminka běžela kamkoliv, my jsme běželi s ní. </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/maminciny-oci" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/maminciny-oci#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 15:10:48 +0000 odaha 184 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/diamantove-ocko <div class="story">Cestující položil botku na stupátko vagónu, když jej kdosi chytil za rameno. Otočil se a na perónu stál postarší muž.</div> <div class="story">"Pane, jedete prosírn na Prahu?" optal se.</div> <div class="story">"Do Prahy," řekl cestující.</div> <div class="story">"Tak tedy, prosím vás, vezměte s sebou moji dcerku Vendulku. Na nádraží v Praze bude na ni čekat zřízenec," pravil ten otec a dal do ruky cestujícího dlaň asi šestnáctileté dívenky.</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/diamantove-ocko" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/diamantove-ocko#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 15:09:14 +0000 odaha 183 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/naivni-fuga <h2>Křik</h2> <h3>První sešit</h3> <div class="story">Obsah: Text 24 stran, ve scenérii. Improvizoval: František Kořínek, bývalý zaměstnanec podniku Západočeské cihelny, národní podnik, Klatovy 4 (Luby), ulice 5. května č. 137. Žádost o zvýšení starobního důchodu občana Františka Kořínka. Přílohy: 1. 2 osobní fotografie, 2. 2 + 4 kresby, různé scenérie (6 obrazů), 3. Dvě rozhodnutí o udělení starobního důchodu od slavného úřadu důchodového zabezpečení, 125-08, v Praze 5 - Smíchově, Křížová 25. V Klatovech dne 28. července, v sobotu, roku Léta Páně 1973. </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/naivni-fuga" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/naivni-fuga#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 15:06:57 +0000 odaha 182 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/zprava-pitve-vlastni-mrtvoly <div class="story">Moje texty nelze označit jako rukopis, ale strojopis. Píši jen na psacím stroji. Moje takové texty vznikají dávno před tím, než jsou do stroje přehrčeny, jistý motiv se mi navrací, nejraděj mne ten motiv navštěvuje daleko od psacího stroje, v hlučné samotě hospody, na procházce, za noci mne navštěvují obrazy vážící se k tomu motivu, ty obrazy jsou nikoliv barevné, ale takové jako ve starém filmu, základní motiv se potom štěpí a navazuje na další obrazy, které jsou v příčinné souvislosti se základním motivem, řadí se, dokonce tak nějak chňapají po sobě a přitahují se, jako když lezete na strom, šplháte do vrcholku, vždy jedna ruka hmatá po vyšší větvi a tak napořád, až do koruny, odkud už nelze jít výš, až kde vládne jen a jen rozhled skrz poslední halouzky. </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/zprava-pitve-vlastni-mrtvoly" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/zprava-pitve-vlastni-mrtvoly#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 15:04:13 +0000 odaha 181 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/rukovet-pabitelskeho-ucne <div class="story">JSEM CTITEL SLUNCE v zahradních restauracích, piják luny zrcadlící se ve vlhké dlažbě, kráčím zpříma a rovně, zatímco moje manželka doma, ač střízlivá, dělá chybné výkony a vrávorá, humorný výklad hérakleitovské panta rhei mi protéká hrdlem a každé pohostinství na světě je skupina jelenů do sebe zaháknutá parožím hovoru, veliký nápis Memento mori čišící z věcí a lidských osudů, to je důvod k napití sub specie aeternitatis, olšanské hřbitovy, pankrácká věznice a Bartolomějská ulice zrovna tak, jsem proto dogmatik alergie ve stavu fluidním, teorie rákosu a dubu je mi hybnou silou, jsem polekaný lidský výkřik, který se hroutí vločkou sněhu, neustále pospíchám, abych mohl dvě tři hodiny denně snít nečinně činně, protože dobře vím, že lidský život je krátký a plyne jako se míchají karty, že by bylo možná líp, kdybych byl vyprán, pohozen v kapesníčku, tvářím se někdy jako bych nadějně čichal k milionu, ač dobře vím, že nakonec vyhraju smějící se hovno, že všechna ta paráda začala krůpějí semene a skončí v praskotu ohně, z tak krásných začátků tak krásné konce, za fešnou tvářičkou lze pomilovat veselou kmotřičku Smrt, zalívám květiny když prší, v parném červenci táhnu za sebou prosincové sáňky, za horkých letních dní, abych se zchladil, propíjím peníze, které mám na uhlí, abych se v zimě ohřál, neustále trnu, že lidé netrnou, jak je ten život krátký, tak málo času na bláznění a opilosti, dokud je na ně času dost, dopolední kocovinu prožívám jako vzorek nikoliv bez ceny, ale jako absolutní hodnotu poetického traumatu s nádechem diskordance </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/rukovet-pabitelskeho-ucne" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/rukovet-pabitelskeho-ucne#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 15:01:18 +0000 odaha 180 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/proc-pisu <div class="story">Teď, kdy se mohu sám na sebe podívat jako třetí osobu, vidím, kterak ve dvaceti letech jsem byl obdivný divák a naslouchač všeho, co jsem kolem sebe viděl a slyšel… a to všechno jsem nosil ve své hlavě hrozící prasknutím. A tak první pořádná kniha, kterou jsem dostal od malíře Antonína Frýdla, Pohřbený přístav od Giuseppe Ungarettiho, mi dala návod, kterak lze ventilovat přemíru obrazů psaním. </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/proc-pisu" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/proc-pisu#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 15:00:24 +0000 odaha 179 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/sesitek-nerozlisujicich-pozornosti <div class="story">V kaluži vody vidím oceán, když se plavím po moři, mořím se steskem po rybníčku v kopidlnském Lese, v hromadě písku vidím velehory, když jsem stál na Jungfrau, tesknil jsem po semické hůrce. Nejraději jsem proto doma, kde se mi stýská po hospodě, v hospodě zase myslím na to, jak je to krásné doma a snít o tom, jak jdu do hospody, ve které teskním o krásném domově. Jsem nejraději vždycky tam, kde právě nejsem.</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/sesitek-nerozlisujicich-pozornosti" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/sesitek-nerozlisujicich-pozornosti#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:58:38 +0000 odaha 178 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/magicka-praha <div class="story">Dvě stě metrů od Hlavního nádraží stojí hotel Esplanade. Jeho restaurace kromě mezinárodních jídel nabízí specialitu domu, Steak Esplanade, u kterého jsou husí játra, chřest a žampióny, vše zapečené do lístkového těsta. Pochoutkou je i Plzeňský karbonát, roštěnec s cibulí a hráškem, vše podlévané plzeňským pivem, k tomu pommes frites. A jako předkrm lze ochutnat Pstruha po mělnicku, Staropražskou kachnu v kastrůlku s přílohami dle jídelního lístku. Jako aperitiv slivovicí, k pití plzeňské pivo a lehce pitelná jihomoravská vína z oblasti Valtice.</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/magicka-praha" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/magicka-praha#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:57:38 +0000 odaha 177 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/legenda-zahrana-strunach-napjatych-mezi-kolebkou-rakvi <div class="story">Má nevlastního otce, který žije s matkou na severu. Stromeček v ruce. Františkán. Chodící po žhavém uhlí. Salvator ab Horta. Větří paralytické mrtvé figury a následuje tak ty šťastné stopy. Triumf optiky. Alabastrový kříž, Andělská zahrada. Napsal dvě knížky: "Kterak upoutaným balonkem jsem naučil kocoura asociace, takže ve skvrně na zdi viděl mola a šel pacičkou po něm." A: "O vlivu kouření, zrcadel a biografu na uzavírání sňatků mezi osobami se stejnými rysy ve tváři." </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/legenda-zahrana-strunach-napjatych-mezi-kolebkou-rakvi" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/legenda-zahrana-strunach-napjatych-mezi-kolebkou-rakvi#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:56:41 +0000 odaha 176 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/dopis-priteli <div class="story">Milý Karle,</div> <div class="story">tak zase barvy a vůně a zvuky podzimu jsou hnány až na obvod svého prasknutí, každý strom a keř je hydraulickou pumpou napumpováván víc a ještě víc, aby jednoho dne ta barevná a zvuková krása to nevydržela a sesypala se z větví a haluzí na zem a holá karoserie drkotala po ráfku do garáží zimního přezimování, aby pupenci si vysnila zrovna tak krásné jaro, jako bylo to loňské.</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/dopis-priteli" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/dopis-priteli#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:55:33 +0000 odaha 175 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/taky-divadlo <div class="story"> Poslední diváci večerního představení odcházejí, herci již se odličují, otvorem v oponě jsou vidět poslední záda diváka, opona se vytahuje, ve druhé řadě sedí stařenka; venkovská ženská v šátku a pozorně se dívá na jeviště, kulisáci zaplavují scénu, aby odstrojili Othella a připravili komedii na zítřejší dopolední představení pro důchodce. Vchází na jeviště režisér, hlavičku žalem na stranu, a říká: Je to bolestný, ale zkazili jste mi představení. To křeslo mělo bejt o dvacet centimetrů zpátky. </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/taky-divadlo" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/taky-divadlo#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:54:14 +0000 odaha 174 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/napinacky <div class="story"> Na dřevěném plotě v lesním městečku Kersku je přibita vývěsní tabule, nad ní se naklání větve borovic, ta tabule je tady více než dvacet let, je umístěna přes příkop, takže z aleje si lze přečíst jen název filmu, který se právě hraje nebo už hrál nebo bude hrát v biografu v Semicích, přes ten příkop lze rozpoznat černý rámeček parte, možná i jméno nebožtíka, lze si přečíst plakát oznamující zákaz rozdělávání ohňů v lese, je možno číst si zprávu, že zahrádkáři budou vydávat cement a umělé hnojivo, avšak kdo chce se dovědět podrobněji, kdo hraje ve filmu a kdo je režisér, kdo chce jít na pohřeb a chce vědět, kde a kdy bude ten funus, tak takový zvědavý člověk musí přeskočit příkop a přečíst si drobná písmenka, která dávají požadovaný smysl. </div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/napinacky" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/napinacky#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:53:11 +0000 odaha 173 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/schizofrenicke-evangelium <div class="note"> <em>Věnováno mé sedmdesátileté Múze, mému strýci Pepinovi</em> </div> <div class="story"> Starý Žid připravuje mi kolekci kartáčnického zboží a kobasových zámků mi vyprávěl, aniž by přestal v práci, že v kterési obci se narodil Ježíš Kristus, aby znovu spasil tento svět. A každou větou se na mne díval skrz tlusté brýle, aby viděl v mých očích, zda se opravdu mohl narodit. Nuže. </div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/schizofrenicke-evangelium" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/schizofrenicke-evangelium#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:51:42 +0000 odaha 172 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/morytat-ktery-napsali-ctenari <div class="story"> PANE HRABAL, věřte mi, ale po přečtení Vašich knížek už nemám klidu, stále mě mučí a pronásleduje nevýslovná krása, křehkost, legrace, bolest, moudrost, sakra, svatý pane. </div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/morytat-ktery-napsali-ctenari" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/morytat-ktery-napsali-ctenari#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:49:41 +0000 odaha 171 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/zivotopis-trochu-jinak <div class="story"> ÚVODEM </div> <div>&nbsp;</div> <div class="story"> Tato kniha je výpovědí o životě a díle Bohumila Hrabala. Vyplývá z našeho dlouholetého přátelství a podrobné znalosti všech jeho prací. </div> <div class="story"> Udělal jsem již v roce 1979 a 1980 dva pokusy zachytit spisovatelovy osudy, postupy a metody jeho tvůrčí činnosti. Ty mně umožnily, abych přistoupil k určité syntéze, jež byla obohacena o nová fakta, rozhovory a řadu dosud neznámých Hrabalových prvotin a současných rukopisných děl. </div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/zivotopis-trochu-jinak" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/zivotopis-trochu-jinak#comments Biografie Česká literatura Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:44:21 +0000 odaha 170 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/kafkarna <div class="story"> Každé ráno vchází po špičkách do mého pokoje bytný, slyším jeho kroky. A pokoj je tak dlouhý, že by se k mé posteli ode dveří mohlo a vyplatilo jezdit na bicyklu. Můj bytný se nade mnou naklání, otáčí se a komusi do dveří dává znamení a říká: </div> <div class="story"> "Pan Kafka je tady." </div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/kafkarna" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/kafkarna#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:43:02 +0000 odaha 169 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/slavna-wantochova-legenda <div class="story"> NECHOĎTE JEŠTĚ SPÁT. Nemá to cenu. To radši si zajděte na krchov a jen tak pro legraci si probuďte několik mrtvol. Dyk stejně na světě nic krom srandy není. </div> <div class="story"> A tak už ťukáte na pří sarkofág a hned prej: Vstávej, ty smrxo, a pověz nám, na co jsi na světě byl? To bysme rádi věděli. </div> <div class="story"> A heleme se, tu ten nebožtík, jak tak už byl zvyklej na diktaturu nebes, salutoval jako portýr a meldoval: Poslušně hlásím, že jsem byl proto na světě, abych se dověděl, že nic nevím. </div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/slavna-wantochova-legenda" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/slavna-wantochova-legenda#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:41:40 +0000 odaha 168 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/automat-svet <div class="story"> Za skleněnou stěnou automatu stékaly stříbrné curůčky večerního deště, po náměstíčku kráčelo několik chodců v předklonu a drželo si klobouk nebo deštník. </div> <div class="story"> A do automatu pronikala ze salónku v prvním patře veselá hudba a hovor, který propukal v nevázaný smích. Paní výčepní roztočila pivo a šla na toaletu. </div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/automat-svet" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/automat-svet#comments Česká literatura Povídka Hrabalova próza Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:40:35 +0000 odaha 167 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza <br /> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza#comments Česká literatura Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:39:28 +0000 odaha 166 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/poezie/veliky-zivot <div class="story">Nelze se pohoršovati nad člověkem,</div><div class="story"> jehož masky se lesknou</div><div class="story"> rtuťovou mastí,</div><div class="story"> který vyšňořen kráčí světem</div><div class="story"> s nálepkami</div><div class="story"> a lásku odkazuje na hnůj</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/poezie/veliky-zivot" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/poezie/veliky-zivot#comments Báseň Česká literatura Hrabalova poezie Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:37:18 +0000 odaha 165 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/poezie/bambino-di-praga <div class="story">Na veřejný záchodek se jde po schodech dolů,</div><div class="story"> románský oblouk leží před mřížovím,</div><div class="story"> úroveň města značně stoupla</div><div class="story"> vždyť celé bývalo o několik metrů níž.</div><div class="story"> Soustřeďuji se při močení na sirku,</div><div class="story"> ona se zdráhá, točí na místě,</div><div class="story"> ale proud moče ji strhává proti vůli</div><div class="story"> a šup do útrob kanálu.</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/poezie/bambino-di-praga" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/poezie/bambino-di-praga#comments Báseň Česká literatura Hrabalova poezie Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:34:12 +0000 odaha 164 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/poezie/monolog <div class="story">Proč tady jsem?</div><div class="story"> Proč raději nejsem?</div><div class="story"> Proč jen a jen</div><div class="story"> ten krásný sen?</div> <div class="story">&nbsp;</div><div class="story"> A co mne poutá sem</div><div class="story"> na tuhle smutnou zem?</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/poezie/monolog" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/poezie/monolog#comments Báseň Česká literatura Hrabalova poezie Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:31:30 +0000 odaha 163 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/poezie/krasna-poldi <div class="story">Krásná Poldi, krásná Poldi,</div><div class="story"> otisky mědi</div><div class="story"> a připálená kadeři hvězd,</div><div class="story"> kterými jsem vás ověnčil,</div><div class="story"> lůžko vonící vůní routy</div><div class="story"> a svatebním veselím,</div> <p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/poezie/krasna-poldi" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/poezie/krasna-poldi#comments Báseň Česká literatura Hrabalova poezie Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:23:08 +0000 odaha 162 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/poezie <br /> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/poezie#comments Česká literatura Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:18:28 +0000 odaha 161 at https://www.odaha.com https://www.odaha.com/bohumil-hrabal <div class="img_box img_right" style="width:153px"><div class="img_image" style="width:153px;height:210px"><a href="https://www.odaha.com/sites/default/files/bohumil-hrabal.jpg" rel="lightbox[160]" title="Bohumil Hrabal"><img src="https://www.odaha.com/sites/default/files/img_thumbnails/160_6172.jpeg" alt="Bohumil Hrabal" title="Bohumil Hrabal" class="img" width="153px" height="210px" /></a></div></div><h3>Prolog:</h3> <div class="show"><div class="cite">„Po půlnoci zbytečně očichávám Jeseninovu smrtku, zbytečně oplakávám děravou Majakovského lebku, zbytečně vřeštím nad skokanem z okna Konstantinem. Ale opravdu, dokud nebudou zjasněny podivné sebevraždy, do té doby budeme vřeštící opice, proč naši bratří končí takto, když přeci teprve teď mohli svobodně, a tedy krásně žít ve větvičkách dialektiky. Anebo, o hrůzo, církevní Otcové vstávají znovu z živých? Že by nebyli dost pečlivě uškrceni?“ </div></div><div class="img_clear"></div><p><a href="https://www.odaha.com/bohumil-hrabal" target="_blank">číst dál</a></p> https://www.odaha.com/bohumil-hrabal#comments Česká literatura Bohumil Hrabal Wed, 27 Feb 2008 14:08:50 +0000 odaha 160 at https://www.odaha.com