V noci jsem snil, že jsem motýlem

„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Domů

Básně Poe

Kategorie
03. Květen 2008
Nejšťastnější den - nejšťastnější čas
chvěl zvadlým, mrtvým srdcem mým,
mé naděje v lesk slávy, moci jas
odlétly - vím.
V moc pravím? Ano! Snil jsem o ní rád,
mé vidiny, ach, kdeže jsou?
Sny minulosti - spřádal jsem je mlád -
nechť pohynou!
A slávo, ty?
Kategorie
03. Květen 2008

1827

Jak často nevnímáme čas, když v osamnění
trůn Přírody v nás vzbudí rozechvění;
její lesy - pouště - hory - její vroucí
odpověď naší inteligenci!
(Byron: ...
Kategorie
03. Květen 2008

1849

Je to už mnoho a mnoho let,
co v přímořském království
bydlela dívka, již poznali byste hned
podle jména Annabel-Lee -
ta žila jen jediné myšlence,
že má mne ráda tak jako já ji.
 
Já jsem byl dítě a ona též
v tom přímořském království,
a naše láska byla větší, ...
Kategorie
03. Květen 2008

1833

Ty majestátní schránko památek
starého Říma, již tu nechal čas,
abychom nad ní vážně rozjímali -
ach, konečně dnes po tolika dnech
úmorné pouti (maje krutou žízeň
po zdrojích moudrosti, již v sobě máš),
klečím v tvém stínu s velkou pokorou,
jak znovuzrozen, hltaje tvou slávu ...
Kategorie
03. Květen 2008

1827

Byl pozdní den léta
a půlnoční čas;
hvězdy na svých drahách
blyskotaly v jas
luny, kralující
dálným planetám,
věčně zrcadlící
svou líc, danou tmám.
Vzhlížel jsem v dál,
kde úsměv plál
chladný - tak chladný pro mě!
Mrak ...
Kategorie
03. Květen 2008

1849

Už přechází ta krise,
dík Bohu, že mám klid!
Je po nemoci, jíž jsem se
nedovedl zbýt -
je po horečce, zvané "Život",
já přestávám žít.
 
Jaký je to žal,
když ztrácí člověk řeč;
můj každý nerv a sval
teď ochromila křeč -
nu, vždyť je mi ...
Kategorie
03. Květen 2008

1837

Na ruce prsten mám
a vínek nad čelem;
kdy chci si oblékám
brokát a drahokam
a šťastna, šťastna jsem.
 
Můj pán mě má velmi rád;
leč hned s prvním příslibem
cítila jsem v prsou chvat -
v slovech hrany zaslechla jsem lkát,
hlas zněl hlasem onoho, jenž ...
Kategorie
03. Květen 2008

1837

Krásný ostrove, po nejkrásnějším z kvítí
vzal jsi své vzácné z nejvzácnějších jmen!
Co vzpomínek na zářivý čas vznítí
jediný pohled, jsi-li znovu zřen!
Co výjevů rozkoše prchlé maní,
co dávno mrtvých, marných toužení,
co vzpomínek na dívku jdoucí strání,
jež nezjeví se víc v tvé ...
Kategorie
03. Květen 2008

1849

Já vím, že andělé tam nahoře,
když šeptají si jméno jezulátka,
nemají slov, jež v prosté pokoře
jsou zbožnější, než sladké slovo "Matka".
Proto jsem nazval jménem, jež mne drtí
tebe, již víc než matku vždy jsem měl
v svém srdci, kam tě zavál vánek smrti,
když s duší Virginie ...
Kategorie
03. Květen 2008

M-

1830

Netrápím se svým losem pozemským,
že je v něm Země málo,
že chvilka změní léta lásky v dým,
sotva v ní záští vzplálo:
neželím, že ti v bídě sami
mě předčí štěstím svým,
však - že jste v osud vstoupila mi,
ač kolem procházím.
 
(překlad: Josef ...
Kategorie
03. Květen 2008

1831

A anděl lsrafel, jehož struny srdce jsou loutnou,
a jenž má nejsladší hlas ze všch božích tvorů.
(Korán)
 
Na nebesích dlel archanděl,
"struny srdce mu lyrou zněly";
s tak zvláštním žárem nezapěl
nikdo jak seraf ...
Kategorie
02. Květen 2008

1827

 
I.
 
Tvůj duch se náhle octne sám,
vzdán krypty šerým myšlenkám;
jediný z lidí nevyslídí
tajemství, které čas tvůj řídí.
 
II.
 
Buď tichý v pusté samotě,
opuštěn nejsi - netušíš:
duchové mrtvých, kteří ...
Kategorie
02. Květen 2008

1847

Byl sychravý den a v deštivém chladu
listí provázelo každý krok -
šustíc, provázelo každý krok,
byla noc v pustém listopadu,
už nevím ani, který to byl rok -
u ponurých, auberských vodopádů,
tak, kde je bařinatý veletok,
u ponurých, auberských vodopádů.
tam, kde je bařinatý ...
Kategorie
02. Květen 2008

1849

 
I.
 
Slyš hru zvonků: saně, zvon -
stříbro, zvon!
Rolničky se třpytí ve sněhu, jede, jede postilion.
Jak to cinká, cinká, cinká
cestou, na niž padá sníh;
koník podkovama břinká -
v dálce telegrafní linka -
slyš hru zvonků na ...
Kategorie
02. Květen 2008

1831

Tvá krása, lásko, vyniká
nad dávné bárky z Nikeje,
jež vezly bouří poutníka
přes moře, které vonné je
až k mysu Dobré naděje.
 
po bludné pouti přivolal
mne hyacintový Tvůj vlas,
tvář, již jsem vroucně miloval,
zpěv, který v Řecku zpívalas
a v Římě, ...

Autoři a zúčastnění

Náhodně vybrané obrázky

Egon Schiele: Dvojitý autoportrét, 1915Hra v kartyEmilie přichází ke mně ve snu
Tomáš Odaha © 1999-2022

Syndikovat obsah:

Syndikovat obsah