„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Erotická literatura

1933

Jindřich Štýrský: Emilie ke mně přichází ve snu

Jindřich Štýrský: Emilie ke mně přichází ve snu

Surrealistický výtvarník, velký propagátor erotiky ale i spisovatel Jindřich Štýrský byl hlavní osobností, která stála za vydáváním erotické knihovny Edice 69, jež vycházela mezi říjnem 1930 a květnem 1933 a to jako soukromý bibliofilský tisk v nákladu 200 kusů - jen tímto způsobem se totiž Štýrskému podařilo obelstít prvorepublikovou cenzuru poté, co v roce 1929 zabavila značnou část nákladu českého překladu Lautréamontova Maldorora se Štýrského doprovodnými ilustracemi.

Das Vermächtnis Kains, Teil 1.: Die Liebe - Venus im Pelz, 1870

Leopold von Sacher-Masoch: Venuše v kožichu

Leopold von Sacher-Masoch: Venuše v kožichu

Když Leopold von Sacher-Masoch v roce 1870 vydal spis Láska, který měl tvořit první část plánovaného šestidílného cyklu Kainovo dědictví, vzbudil velmi příznivý ohlas jak u čtenářů tak u soudobých recenzentů a Sacher-Masoch se konečně etabloval jako úspěšný spisovatel. A byť byla součástí románu i novela Venuše v kožichu, která je dnes považována na bibli sexuální deviace masochismu, nevzbudilo to žádné pohoršení ani ze strany soudobých velmi konzervativních čtenářů, natož pak reakci jinak velmi přísné rakousko-uherské cenzury. - To, že německý psychiatr Richard von Krafft-Ebing ve svém spisu z roku 1886 Psychopathia Sexualis označil Venuši v kožichu jako typické dílo typu sexuální deviace, kterou po autoru novely nazval masochismus, se sice zasloužilo o nesmrtelnost této novely i samotného autora, současně to však Sacher-Masocha vyřadilo ze všech veřejných knihoven, ale i dějin literatury.
Robert Coover: Vyplácení služky

Robert Coover: Vyplácení služky

Spanking the Maid, 1982

Americký autor Robert Coover ve svém díle kombinuje mystifikaci a fikc, s prvky postmodernistického bourání stylu i uceleného vypravěčského příběhu. Svého tvůrčího vrcholu dosáhl na rozmezí 60. a 70. let, kdy napsal své dva klíčové romány The Universal Baseball Association, Inc., J. Henry Waugh, Prop. (1968) a The Public Burning (1977).
Džuničiró Tanizaki: Klíč

Džuničiró Tanizaki: Klíč

Klíč (鍵), 1956

Celosvětově asi vůbec nejslavnější japonský spisovatel všech dob, Džuničiró Tanizaki, prošel ve svém tvůrčím období třemi základními fázemi. - Ve svém raném období byl co do stylu a tématu značně ovlivněn klasickou západní literaturou 2. poloviny 19. století. Zlom v jeho životě i tvorbě nastal po roce 1923, kdy bylo během ničivého zemětřesení zničena značná část jeho rodného Tokia a Tanizaki se odstěhoval do oblasti Kansai (s městy Ósaky, Kjóta a Kóbe), které je považováno za kolébku japonské kultury. Zde si vytvořil svůj originální tvůrčí styl, kdy se pod vlivem západní literatury obrátil k tématům typickým pro tradiční japonskou literaturu a položil tak základy moderní japonské prózy. Do tohoto období se řadí romány Ti, kteří raději kopřivy (Tade kuumuši, 蓼喰う蟲) z roku 1929, Požaté rákosí (蘆刈, Ašikari) z roku 1932 či Pokus o životopis Šunkin (Šunkin šó, 春琴抄) z roku 1933.
Boris Vian: Naplivu na vaše hroby

Boris Vian: Naplivu na vaše hroby

J'irai cracher sur vos tombes, 1946

V roce 1946 požádal Jean d'Halluin, majitel začínajícího pařížského nakladatelství Les éditions du Scorpion, které se nacházelo těsně před krachem, Borise Viana, který byl již v té době v uměleckých kruzích znám jako vyhlášený recesista, zda by proň dokázal napsat titul podobný erotickému Obratníku Raka Henryho Millera. Boris Vian odvětil, "No dobře, dej mi na to čtrnáct dnů". (V originále: « Ecoute, Boris… Est-ce que tu pourrais me faire un bouquin qui plaise autant que Tropique du cancer de Henry Miller ? » « Bon, ben tu me laisses quinze jours et je te ponds un truc »).
Markýz de Sade: Justina čili prokletí ctnosti

Markýz de Sade: Justina čili prokletí ctnosti

1787

Původní verzi Justiny nazvanou Nehody ctnosti z roku 1787 Markýz de Sade koncipoval jako filozofický manifest svého pojetí libertinismu - odsuzuje ctnost, ba dokazuje, že nad ctí a mravy mají vždy navrch bezskrupulózní a bezohlední darebáci, ba příroda, potažmo bůh, je k lidskému konání zcela nezúčastněná.
Pascal Bruckner: Hořký měsíc

Pascal Bruckner: Hořký měsíc

Lunes de fiel, 1981

Čtenářský úspěch prvotiny Pascala Brucknera, Hořký měsíc, je na prvním místě dán vznikem svého filmového derivátu v režii Romana Polanského z roku 1992 (k němuž ostatně odkazuje i české vydání tím, že původní název díla ohýbá právě dle filmového názvu). Na místě druhém pak pro ty, co blíže neznají dílo Markýze de Sade, může mít Hořký měsíc současně i příchuť zakázaného ovoce, ba sexuální hrátky s močí a stolicí sličné Rebekky mohou nejen pobouřit ale i inspirovat. Nicméně krom této lehké, navíc velmi špatně ztvárněné kontroverze, je četba románu jinak zcela bohapustou nudou.

1932

Ruské lidové erotické povídky

Ruské lidové erotické povídky

Dalším počinem nakladatelství Torst, jež pro širokou veřejnost zpřístupňuje Štýrského „zakázanou“ Edici 69, je reprint svazečku Ruské lidové erotické povídky z roku 1932 a to včetně původních ilustrací Františka Bidla.
Abbé Appliqué: Umění mrdati

Abbé Appliqué: Umění mrdati

Velmi sympatickým fenoménem několika posledních let je poměrně systematické znovuvydávání legendární děl z avantgardní dílny okolo Jindřicha Štýrského, jež v souladu s původními motivy surrealistického hnutí mapovalo pokrytecky přehlíženou lidskou sexualitu potažmo erotiku. Nicméně po neblahé zkušenosti z roku 1929, kdy české úřady zabavily celý náklad díla Zpěvy Maldororovy Comteho de Lautréamonta s doprovodnými Štýrského ilustracemi, byla další díla šířena jako přísně soukromý bibliofilský tisk v nákladu 200 kusů, který se rozšířil jen mezi úzký okruh čtenářů navíc s vysokou penetrací ochránců veřejné mravopočestnosti v čele s policajty a pátery.
24. Prosinec 2008

H.

Princ
Já nevím, jak to říct, mě hrdlo svírá strach,
chtěl bych vás milovat a blouzním o tom v snách,
pláč věcných nadějí mi visí na řasách,
líbám chuť vašich slov, stop vašich líbám prach,
chci střežit spánek váš u lože ve hlavách
a hltat pokorně červánků s tváří nach
24. Prosinec 2008
Bohatý soukromník, který žil, protože jedl, rozhodl se, že mě dostane za manželku, anebo že zemře. Má matka, která nosila kalhoty místo otce, smluvila tedy sňatek.
Přišla noc, kdy jsem mu měla dát. Pecivál na ni čekal jako sedlák na žně a třásl se na chvíli, kdy bude míchat svá vejce v mé pánvi. Má matka však věděla, že jsem někde na cestě životem ztratila blánu. Zařízla jednoho ze svatebních kapounů, krví naplnila vaječnou skořápku, poučila mě, jak se mám upejpat, položila mě do postele a krví pomazala pysky, mezi kterými se narodila má Pipa.
24. Prosinec 2008

neboli Tajné příručky zpovědníka sepsané Mgr. Brouvierem, biskupem v Mansu

Maluje-li se žena jen proto, aby se líbila mužům, nemyslíc na legitimní manželství, páchá smrtelný hřích.
24. Prosinec 2008

Anthologie z Theologie moralis svatého Alfonse z Liguori, učitele církevního (1696-1787)

Sanchez i jiní popírají, že by bylo smrtelným hříchem, vloží-li muž svůj úd do úst ženy. Správnější je však názor kladný, poněvadž pro teplo je tu veliké nebezpečí sebeprznění. Děje-li se to však jen zběžně a činí-li tak muž jen proto, aby se vzrušil pro přirozenou soulož, pak to někteří otcové církevní omlouvají.
24. Prosinec 2008

R.

Ve velmi vážném pojednání Jacoba Carmona, konsistoriálního vévodského advokáta a prokurátora, archiváře a sekretáře, (vydaném „Rostochii Typis Job. Wepplingii“) s názvem „De praeludiis tourturae“ (O předehrách mučení), které přednášel při slavném uvedení v nejvyšší pocty a přednosti v obojím právu dne 8. března 1707 „in illustri ad Varnum Academia“ za předsednictví Joh. Joachima Schoepffera, učeného právníka, vévodského rady, děkana fakulty právnické, jest vylíčen v pochmurné souvislosti příběh velmi životný a poučný takto: “... Mám za to, že musím svůj názor objasniti na případě, hodném vskutku pozornosti, který byl předložen v roce 1703 právnické fakultě Roztocké.
24. Prosinec 2008

Ukázka ze Superarbitrií české lékařské fakulty

Referent: Reinsberg

Dne 21. dubna t. r. učiněno Františce P-ové, 151eté dceři chalupníka ze S., násilí. Poškozená udala při výslechu svém dne 10. května, že byla dne 21. dubna před polednem na panské pasece p-ské na kopřivách pro housata. Tam sešla se s Karlem P., 191etým čeledínem z S., který k ní přistoupil a, nastaviv jí nohu, ji porazil, takže padla na pravý bok, načež přiskočiv k ní, ji převalil na znak, odkryl jí sukně a roztáhl nohy řka, „že ji to udělá“; když děvče křičelo a plakalo zacpal ji levou rukou ústa, klekl si jí mezi nohy, strčil jí nejprve prst do přirození a lehl si pak na ni.