V noci jsem snil, že jsem motýlem

Kóbó Abe (vlastním jménem Kimifusa Abe) se do povědomí světového čtenářstva dostal díky své surrealistické novele s patrným odkazem na Franze Kafku, Písečná žena z roku 1962.

Premisou kratičké novely Haruki Murakamiho Afterdark, která má být, jak asociuje samotný název, sondou do nočního života velkoměsta, je lehce naivní koketérie s formou filmového scénáře. A ačkoliv je Murakami mistrný vypravěč, v případě Afterdark se lze dohadovat, že filmová asociace, kterou se nám snaží autor nadhazovat, je z jeho strany v prvé řadě ctností z nouze, protože tento křečovitě šroubovaný příběh by v jasně definované kategorii novely prostě nemohl před čtenářem obstát.

Japonská literatura je pro českého čtenáře zemí nejen neznámou ale takřka i panenskou, kdy do češtiny bylo přeloženo jen několik výběrových děl největších postav moderní japonské literatury à la Džuničiró Tanizaki (Deník bláznivého starce) či Kóbó Abe (Písečná žena). Tedy vydání hned trojice děl v japonském i celosvětovém měřítku vůbec nejúspěšnějšího spisovatele současnosti Haruki Murakamiho - Norské dřevo, Na jih od hranic, na západ od slunce a Kafka na pobřeží, je ze strany nakladatelství Euromedia Group - Odeon počinem takřka osvětovým.

Haruki Murakami (jap. 村上春樹) patří zvláště díky svému retrospektivnímu a částečně i autobiografickému románu z roku 1987, Norské dřevo, k vůbec nejznámějším japonským spisovatelům na západní polokouli, kdy ostatně sám Murakami se na západ nejen orientuje, ale zcela programově se jeho směrem vyděluje z japonské literární tradice.

Džuničiró Tanizaki (谷崎 潤一郎,) bývá parafrázován jako nejčtenější japonský spisovatel hned po Natsumem Sosekim (夏目 漱石), ale též jako představitel raného prozápadního proudu v japonské literatuře, který mistrně spojuje japonskou myšlenkovou tradici s moderní evropskou literaturou tak, že si při interpretaci jeho díla nelze nepovšimnout velké nadání pro provokativní satiru a jedovatou ironii.

Ač osobnost a dílo Franze Kafky lze položit jako jeden z nejvýznamnějších milníků ve vývoji literatury 20. století, nemá Kafka, ať snad již z důvodů svého „objevení“ pro širokou čtenářskou veřejnost se zpožděním takřka čtyř desetiletí od své smrti, přímých následovníků. Ba, Kafkův vliv lze jen nepřímo vysledovat ve vývoji existencialismu a částečně i absurdního dramatu.