V noci jsem snil, že jsem motýlem

Jan „Eskymo“ Welzl nebo též Arctic Bismarck či Nejdobrodružnější Čech byl pro české i světové čtenáře objeven na přelomu 20. a 30. let 20. století, kdy na základě jeho dopisů a osobního vyprávění formulovali nejprve Rudolf Těsnohlídek a později Bedřich Golombek a Edvard Valenta sérii pěti knih, jež tohoto českého polárníka proslavily po celém světě. Ale poté, co Welzl odcestoval zpět do USA, odkud se chtěl vrátit do své domoviny rozprostírající se na tisících kilometrech od polárních částí Sibiře až po Aljašku, Welzl opět do zapomnění a byl pro české čtenáře objeven až po roce 1990. A paradoxně v rozmezí pouhých několika měsíců Welzla znovu objevila i česká divadla, kdy nejprve v září 2010 hru na náměty z Welzlova života nejprve nastudovalo Severomoravské divadlo v Šumperku, jež tak vzdalo hold rodáku z jen patnáct kilometrů vzdáleného Zábřeha, a poté v březnu 2011 uvedlo pražské Dejvické divadlo inscenaci volně inspirovanou Welzlovými povídkami. (Obě tyto inscenace však již roce 1976 předstihlo brněnské divadlo Husa na provázku a to v režii Petra Scherhaufera).

Středověká pověst o Modrouvosovi má svůj prapůvod v bretaňském baronu, rytíři a maršálovi Gilles de Rais (byl popraven v roce 1440), jenž více než jako velitel vítězného vojska ve francouzsko-anglické stoleté válce, proslul tím, že v rámci svých okultních praktik sodomizoval a následně zavraždil několik desítek až stovek dětí, z drtivé většiny chlapců. Příběh o Modrouvosovi již ve značně folklorní ba pohádkové podobě poprvé písemně zaznamenal Charles Perrault v roce 1697, kdy již postava Modrovouse neměla znaky pedofilního sadistky, ale v pohádce Modrouvous vraždil své manželky a to proto, že vkročili do zakázané komnaty. Tato pohádka poté inspirovala celou řadu dalších autorů, z nichž nejznámnější je verze od bratří Grimmů z 1. poloviny 19. století. V druhé polovině 20. století pak začala být pohádka interpretována ve smyslu mužského šovinismu, tedy v teorii o domnělé mužské víře v nadřazenost svého pohlaví. - Z Modrovouse sadisty, pedofila a vraha se tak legenda o Modrovousovi přes postavu krutého manžela vyvinula do podoby principu, v němž se mužské pohlaví instinktivně snaží ovládat pohlaví ženské.

Zrod Černé díry byl dle jejího iniciátora a režiséra Jiřího Havelky nelehký, kdy dokonce bylo nutné v polovině zkoušek nutné vše, co bylo doposud nastudováno, zahodit a začít znovu a zcela od začátku.