„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

František Gellner: Povídky a satiry

František Gellner: Povídky a satiry

František Gellner: Povídky a satiry

Povídky a satiry (Spisy II), 1927

František Gellner jako spisovatel a básník působil pouhých deset let, ve kterých však stvořil poměrně rozsáhlé dílo čítající čtyři sbírky básní, veršovaný román, řadu satirických povídek a dále řadu časopiseckých příspěvků nejrůznorodějšího charakteru počínaje. Nejvíce však proslul jako anarchistický buřič i bořič zastaralých stereotypů jak co do básnické formy - psal v jednoduchých verších bez nadbytečných příkras a metafor s důrazem na rytmus - jeho básně jsou proto často zhudebňovány, tak co do básnické látky - již ve své první básni ze svých patnácti let Patnáct lahví koňaku objevuje své později veleoblíbené téma ve velebení alkoholu. Ve své v pořadí první básnické sbírce z roku 1901 Po nás ať přijde potopa! pak boří mýty tím, že používá vulgární verše a oslavuje sex, ve sbírce Radosti života z roku 1903 zase útočí na pokryteckou morálku a maloměšťáctví.
Gellner pocházel z maloměsta z rodiny malého židovského kupce, současně však během svých studií prošel řadou tehdejších nejvýznamnějších metropolí - Vídní, Mnichovem, Paříží a Drážďany, kde právě v té době bujel nebývalý umělecký kvas a de facto zde vznikalo moderní výtvarné umění. Gellner sám sice jako malíř neuspěl a živil se jako karikaturista a novinář, ale kombinace jeho rodných kořenů a zcestovalosti mu dávala na české poměry nebývalý nadhled, který dále zúročil ve svém beletristickém povídkovém díle, jež se vyznačuje značnou dávkou inteligentního humoru, kritičnosti, ironie a současně satirické sebereflexe.
Jeho povídky mají přes živelnost svého vzniku, kdy Gellner beletrii psal prakticky jen mezi léty 1910 až 1913, vysokou literární a stylistickou úroveň. Z pohledu čtenáře tak můžeme pouze litovat, že neměl takové štěstí jako Jaroslav Hašek (ruské zajetí), nebo Karel Poláček (srbské zajetí), a padl hned v prvním měsíci I. Světové války. Česká literatura tak přišla možná o jednoho z největších velikánů.

Použitá literatura:

  1. František Gellner, Povídky a satiry, Československý spisovatel: Praha, 2010.
Zatím nikdo nehlasoval