„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Julio Cortázar: Ten, kdo chodí kolem

Julio Cortázar: Ten, kdo chodí kolem

Julio Cortázar: Ten, kdo chodí kolem

Alguien que anda por ahí y otros relatos, 1977

V 60. letech 20. století se započal zcela nevídaný rozmach latinskoamerické literatury, kdy pod přímým vlivem díla Jamese Joyce, Williama Faulknera, Virginie Woolfové ale i Franze Kafky, se na literárním nebi vyrojila celá plejáda původních autorů, kteří do vínku moderní světové literatury přinesli novátorské postupy založené na experimentu s překračováním hranic zažitých pravidel ale i na zcela nových literárních postupech.
Vystoupení této nové generace můžeme datovat mezi léta 1960 a 1967, kdy nejprve v roce 1963 Argentinec Julio Cortázar vydal román Rayuela (Nebe, peklo, ráj) a posléze Kolumbijec Gabriel García Márquez v roce 1967 román Sto roků samoty, který de facto ustanovil celý žánr magického realismu. Z dalších významných autorů vyjímám jména Mario Vargas Llosa (Peru), Carlos Fuentes (Mexiko) či Guillermo Cabrera Infante (Kuba).
Za čtenářsky nejčtenějšího lze sice položit Kolumbijce Gabriela Garcíu Márqueze, který byl i jako jediný z této revoluční generace v roce 1982 oceněn i Nobelovou cenou za literaturu, avšak pomyslným vůdcem a hlavním iniciátorem této latinskoamerické postmoderní vlny je spíše Argentinec Julio Cortázar.
Cortázarova sbírka jedenácti povídek z roku 1977, Ten, kdo chodí kolem, je příkladnou ukázkou novodobého vypravěčství, ve kterém je vlastní příběh upozaděn ve prospěch hry s obrazy i pocity a kombinace imaginace až absurdity. Přes vesměs zcela obyčejný ba banální námět, ale i absenci širších popisů, uvedení do děje, či pokusů o psychologizaci postav, se jednotlivé povídky vyznačují rychlým spádem děje, naléhavou nutkavostí a osobní intimitou tak, že je nemožné celou sbírku nepřečíst takřka jedním dechem.

Použitá literatura:

  1. Julio Cortázar, Ten, kdo chodí kolem, Julius Zirkus: Praha, 2004.
Zatím nikdo nehlasoval