„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Junot Díaz: Krátký, leč divuplný život Oskara Wajda

Junot Díaz: Krátký, leč podivuhodný život Oskara Wajda

Junot Díaz: Krátký, leč podivuhodný život Oskara Wajda

The Brief Wondrous Life of Oscar Wao, 2007

V pořadí první román, Krátký, leč divuplný život Oskara Wajda, původem dominikánského spisovatele Junota Díaze vyvolal silnou odezvu u literární kritiky a byl i oceněn prestižní Pullizerovou cenou. - A román opravdu navenek budí dojem výjimečného díla se všemi aspekty, které má obsahovat současný moderní román - počínaje poetickým příběhem, který je tragickou ságou rodiny De Leónů na pozadí jedné z nejhrozivějších středoamerických diktatur Rafaela Trujillo Molina, přes všudepřítomnou symboličnost v prokletí rodiny a až po časté střídání perspektiv a časových rovin. To vše je navíc doplněno jazykem plných hispanismů tak, že by se na první dojem mohlo zdát, že Junot Díaz je autorem nejvyšší světové ligy.
S odstupem se však nelze zbavit pocitu, že celý román je psán příliš samoúčelně, bezmála jako teoretické cvičení, kdy na straně jedné obsahuje všechny ingredience dokonalého díla, na straně druhé mu chybí spontánnost a přes tragické pozadí a navenek napínavé kulisy příběhu nelze říci, že by dokázal svého čtenáře strhnout. Ba, nelze se nevyvarovat pocitu, že mocnou Díazovou inspirací byl Gabriel García Márquez a jeho Sto roků samoty. A přílišná stylistická dokonalost a až sterilnost bez autentického autorova rukopisu zase prozrazuje Díazovo původní povolání - ve Spojených Státech tolik oblíbené řemeslo učitele tvůrčího psaní.
Jak samotný název tak obálka knihy evokují, že román pojednává zase o dalším společenském outsiderovi ne nepodobnému například Ignáciovi J. Reillymu ze Spolčení hlupců Johna Toolea. Ve skutečnosti je však směšná postavička Oskara Wajda jen opěrným sloupem příběhu, ve kterém nehraje nijak zásadní roli a pokud by byl vypuštěn, vlastně by se toho tolik nestalo, protože tím skutečným hrdinou, o kterém román pojednává, je diktátor Trujillo Molina a jeho, pro středoevropana zcela neznámý, policejní stát, který byl postaven na brutalitě, jež lámala jakékoliv náznaky odporu, nesouhlasu či naprostému nepodrobení se.
Příběh Oskara Wajda, který je navíc vyprávěn třetí osobou a to neustále nevěrným manželem Oskarovy sestry, tak stojí na zcela periférii oproti dlouhým pasážím s naturalisticky popisovanými metodami Trujillovy policie, která s oblibou umlátila odpůrce režimu či prostě jen nepohodlné osoby uprostřed třtinového pole. - Tak ostatně skončil sám Oskar Wajd, ale i jeho matka, která jako jedna z mála policejní mlátičku přežije a po několikaměsíční rekonvalescenci se jí podaří emigrovat do Států, kam ostatně ve stejné době namířilo několik set tisíců dalších Dominikánců.

Použitá literatura:

  1. Junot Díaz, Krátký, leč divuplný život Oskara Wajda, Argo: Praha, 2009.
Zatím nikdo nehlasoval