V noci jsem snil, že jsem motýlem

Šedesátá a počátek sedmdesátých let byla v USA ve znamení mladé generace, jež hledala alternativy ke spotřebnímu a prázdnému životu svých rodičů, řada mladých beze slova opustila své domovy a začala žít v souladu se svými novými vzory a ideály, ke kterým nepochybně patřily i drogy, zatímco rodiče zůstávali zmatení, opuštění, bez poslední špetky náznaku smyslu a v nahé prázdnotě.

A právě v období této hippie revoluce přichází do USA Miloš Forman, který atmosféru vzájemného odcizení se rodičů a dětí zakomponoval do scénáře svého připravovaného filmu Taking Off a nastavil tak oběma generacím ironické zrcadlo, jenž však vzhledem ke své bezprostřednosti, nadhledu ale i nezúčastněnému pohledu zvnějšku i filmovými postupy, které Forman objevil ve svých českých dílech Konkurs a Hoří, má panenko, nemohlo být americkým divákem přijato a dodnes s velkým úspěchem se setkává jen u evropského diváka.

Scénář byl ve svém vzniku inspirován novinovým článkem o mladé dívce, jež pravidelně utíkala z domova a na víkend se opět vracela domů. Na jeho počátku pak stál filmový režisér a producent Claude Berri, jež Formana finančně zachránil po požadavku Carla Pontiho vrátit své investované peníze do Formanova druhého celovečerního filmu Hoří, má panenko, jenž byl sice nakonec stejně jako jeho první film Lásky jedné plavovlásky nominován na Oscara, avšak Ponti byl výsledným antifilmem zcela zděšen. První verze scénáře Forman sepsal při svém několikaměsíčním pobytu ve Francii ve spolupráci s Jeanem-Claudem Carrierem a režisérem Johnem Kleinem, se kterým konzultoval newyorskou atmosféru a reálie. Forman na základě pracovní smlouvy mezi Filmexportem a společností Paramount odešel do Ameriky, ale svůj film nakonec natočil u společnosti Universal Pictures.

Celým filmem se prolínají scény konkurzu na zpěvačku, ne nepodobné tomu z českého Konkursu, avšak hlavní důraz a smysl filmu je postaven na zlomu v životě rodičů dívky Jeannie, jež opakovaně utíká z domova. Středostavovští materiálně zabezpečení a duševně prázdní rodiče při hledání své dcery jsou nuceni přehodnotit své mnohé životem a léty do masa zaryté stereotypy a ve snaze získat dceru zpět se snaží napodobovat mladé ideály, včetně ve filmu vrcholného marihuanového dýchánku, ve kterém se snaží renomovaný psycholog pod vedením zručného poživače konopí rodičům příkladně demonstrovat, že kdo to nevyzkoušel, nikdy nepochopí. Avšak čím více se rodiče snaží, tím více se své dceři vzdalují, protože nechápou to nejprvotnější a nejdůležitější - změnu životních hodnot.

Nicméně se Miloš Forman dokázal z neúspěchu svého amerického debutu velmi rychle poučit, a jeho další filmy Přelet na kukaččím hnízdem či k Taking Off velmi blízký film Vlasy patří jak v Americe tak v Evropě k tomu nejlepšímu, co kdy v kinematografii vzniklo.

Taking Off se své české premiéry dočkal až letos v rámci cyklu Projekt 100 2005, ale přes mnohé společné rysy, které sdílí Amerika 60. a 70. let s postkomunistickým východním blokem, je zjevné, že vývoj společenských hodnot a ideálů se dal zcela jiným směrem, a v Česku se žádná obdobná revoluce mladých nekoná a ani konat nemůže, protože přes malé náznaky revolty jsou již pevně svázány spotřebními hodnotami, proti kterým mladí z Taking Off tolik bojovali.