V noci jsem snil, že jsem motýlem

Podíváme-li se do dosavadní filmografie Vladimíra Michálka, ve které každý film ve své době znamenal přinejmenším českou filmovou událost roku (pro oživení: Amerika /1993/, Zapomenuté světlo /1996/, Je třeba zabít Sekala /1998/, Babí léto /2001/), nemůžeme Michálkovi přinejmenším vytknout jakékoliv opakování se, právě naopak a na rozdíl od osvědčené metody, kdy je-li film úspěšný, natočí se několik dalších pokračování, co film to nejen zcela odlišný námět, ale i filmový postup tak, že Michálkovy snímky nelze mezi sebou jakkoliv srovnávat, snad s jedinou výjimkou, jež je, bohužel, rovněž slabinou - všeobecně velmi špatnými scénáři, jež, až na Babí léto z pera mistra svého oboru Jiřího Hubače, dávají původně originálním a filmově přitažlivým námětům punc vyčpělosti, z které se line prvoplánovitost oslovit co nejširší kategorii diváků tak, že i ty nejlepší náměty typu Nezvěstný Franze Kafky či Anděl Jáchyma Topola ztrácejí vše, co je činí tím nejlepším ze světové, respektive české, literatury 20. století.

Jak jsem již naznačil v úvodu, Anděl Exit je přes svou účelovost, záměrnou degradaci původního příběhu, potažmo slabý scénář, jedním z nejkultovnějších filmů české polistopadové kinematografie a snad jako jediný dokázal, byť jen vzdáleně, odpovědět na novou filmovou vlnu, s náměty lidí zpozaď okraje společnosti, jež svou otevřeností boří zdi donedávna zapovězeného, avšak na rozdíl od svého přímého vzoru, britského Trainspottingu, se Michálek nechal příliš unést lacinou honbou za senzací. Nicméně, ve své kategorii zůstane Anděl Exit asi ještě dlouho nedostižen, k čemuž ostatně přispívá svého času velmi progresivní digitální kamera, jejíž záběry křižovatky na pražském Andělu, patří asi mezi nejlepší devizy celého filmu.

Velkou slabinou i předností je pak herecké obsazení filmu, kdy se sice Michálek nevyvaroval zajetého klišé v podobě osvědčených tváří Zuzany Stivínové, Pavla Landovského či Evy Holubové, jež se zcela nedokázali se svými rolemi ztotožnit tak, že tento nedostatek prodali jako ctnost v podobě teatrálnosti a přehrávání, což ostatně platí i pro Kláru Issovou v roli Káji, jejíž mimořádně náročná role zcela převyšovala její herecké schopnosti tak, že zvlášť v psychicky vypjatých scénách působí zcela nevěrohodně, až po civilně nehereckého Jana Čechtického jako feťáka Mikeše, jež právě pro svou hereckou neopotřebovanost působí ze všech nejplastičtěji, ba na jeho výkonu celý film stojí i padá.

Čistě statisticky pak Anděl Exit získal dva České lvy za výpravu a střih, plus pět dalších nominací za režii, herečka v hlavní roli (Klára Issová), herečka ve vedlejší roli (Zuzana Stivínová), kameru a zvuk.

Anděl Exit, ČR 2000, 100 min.

námět: Jáchym Topol

režie: Vladimír Michálek

scénář: Vladimír Michálek, Jáchym Topol

kamera: Martin Štrba

hudba: Jan Čechtický

hrají:

Mikeš - Jan Čechtický, Kája - Klára Issová, Jana - Zuzana Stivínová, Lukáš - Vojta Pavlíček, Machata - Pavel Landovský, Machatová - Eva Holubová, Vrchní sestra - Věra Galatíková, Činča - Martin Sitta, Pikna - Jakub Kehar, Blbá dcera - Lucie Váchová, Kurva - Veronika Žilková