<?xml version="1.0" encoding="utf-8" ?><rss version="2.0" xml:base="https://www.odaha.com/taxonomy/term/727/0" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/">
  <channel>
    <title>1965</title>
    <link>https://www.odaha.com/taxonomy/term/727/0</link>
    <description></description>
    <language>cs</language>
          <item>
    <title>Zbyněk Brynych: Souhvězdí panny</title>
    <link>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/zbynek-brynych-souhvezdi-panny</link>
    <description>&lt;div class=&quot;img_box img_right&quot; style=&quot;width:149px&quot;&gt;&lt;div class=&quot;img_image&quot; style=&quot;width:149px;height:210px&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/zbynek-brynych-souhvezdi-panny-1.jpg&quot; rel=&quot;lightbox[2732]&quot; title=&quot;Zbyněk Brynych: Souhvězdí panny&quot;&gt;&lt;img src=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/img_thumbnails/2732_7388.jpeg&quot; alt=&quot;Zbyněk Brynych: Souhvězdí panny&quot; title=&quot;Zbyněk Brynych: Souhvězdí panny&quot;  class=&quot;img&quot; width=&quot;149px&quot; height=&quot;210px&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;p class=&quot;img_title_bottom&quot;&gt;Zbyněk Brynych: Souhvězdí panny&lt;/p&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Námět z prostředí lidově demokratické armády patřil v československém státem řízeném filmu mezi vůbec nejoblíbenější a nejčastěji filmovaná témata. Tyto filmy však neoplývaly nijak zářnými uměleckými kvalitami, naopak byly plně podřízeny propagandistickým účelům. To se však změnilo v období Československé nové vlny mezi léty 1963 až 1969, kdy v tomto krátkém období tání a později i absence jakékoliv cenzury vznikly i filmy, jež k armádě a k povinnému vojenskému výcviku zaujaly kritický postoj. Toto se však netýká snímku &lt;em&gt;Souhvězdí panny&lt;/em&gt;, který na námět i scénář Milana Uhdeho v roce 1965 zrežíroval Zbyněk Brynych.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;img_clear&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/zbynek-brynych-souhvezdi-panny&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;číst dál&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
     <comments>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/zbynek-brynych-souhvezdi-panny#comments</comments>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1965">1965</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/film/dle-narodnosti/cesky-film">Český film</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/tomas-odaha/recenze/filmove-recenze-kritiky">Filmové recenze a kritiky</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/film/dramaticky-zanr/komedie">Komedie</category>
 <pubDate>Fri, 30 Mar 2012 13:37:39 +0000</pubDate>
 <dc:creator>odaha</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">2732 at https://www.odaha.com</guid>
  </item>
  <item>
    <title>Zdeněk Podskalský: Bílá paní</title>
    <link>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/zdenek-podskalsky-bila-pani</link>
    <description>&lt;div class=&quot;img_box img_right&quot; style=&quot;width:210px&quot;&gt;&lt;div class=&quot;img_image&quot; style=&quot;width:210px;height:184px&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/zdenek-podskalsky-bila-pani-5.jpg&quot; rel=&quot;lightbox[2637]&quot; title=&quot;Zdeněk Podskalský: Bílá paní&quot;&gt;&lt;img src=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/img_thumbnails/2637_7116.jpeg&quot; alt=&quot;Zdeněk Podskalský: Bílá paní&quot; title=&quot;Zdeněk Podskalský: Bílá paní&quot;  class=&quot;img&quot; width=&quot;210px&quot; height=&quot;184px&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;p class=&quot;img_title_bottom&quot;&gt;Zdeněk Podskalský: Bílá paní&lt;/p&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Karel Michal, vlastním jménem Pavel Buksa, toho během sedmi let mezi léty 1961 až 1968, tedy mezi rokem, kdy zveřejnil svou sbírku groteskních povídek &lt;em&gt;Bubáci pro všední den&lt;/em&gt;, a rokem, kdy emigroval do Švýcarska, nestihl napsat zdaleka tolik, kolik mu dával potenciál jeho talentu i kolik by si přál český čtenář. A tak na jeho kontě dnes zví krom zmíněné povídkové sbírky jen tři další novely &lt;em&gt;Krok stranou&lt;/em&gt; (1961), &lt;em&gt;Čest a sláva&lt;/em&gt; (1966) a &lt;em&gt;Gypsová dáma&lt;/em&gt; (1967), potažmo již v emigraci ve frankfurtském exilovém nakladatelství &lt;em&gt;Index&lt;/em&gt; vydal skepticky laděnou prozaickou sbírku &lt;em&gt;Rodný kraj&lt;/em&gt; (1977).
&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;img_clear&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/zdenek-podskalsky-bila-pani&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;číst dál&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
     <comments>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/zdenek-podskalsky-bila-pani#comments</comments>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1965">1965</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/film/ceskoslovenska-nova-vlna">Československá nová vlna</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/film/dle-narodnosti/cesky-film">Český film</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/tomas-odaha/recenze/filmove-recenze-kritiky">Filmové recenze a kritiky</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/film/dramaticky-zanr/komedie">Komedie</category>
 <pubDate>Fri, 09 Mar 2012 11:39:28 +0000</pubDate>
 <dc:creator>odaha</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">2637 at https://www.odaha.com</guid>
  </item>
  <item>
    <title>Pavel Juráček: Každý mladý muž</title>
    <link>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/pavel-juracek-kazdy-mlady-muz</link>
    <description>&lt;div class=&quot;img_box img_right&quot; style=&quot;width:210px&quot;&gt;&lt;div class=&quot;img_image&quot; style=&quot;width:210px;height:158px&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/pavel-juracek-kazdy-mlady-muz-1.jpg&quot; rel=&quot;lightbox[2499]&quot; title=&quot;Pavel Juráček: Každý mladý muž&quot;&gt;&lt;img src=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/img_thumbnails/2499_8052.jpeg&quot; alt=&quot;Pavel Juráček: Každý mladý muž&quot; title=&quot;Pavel Juráček: Každý mladý muž&quot;  class=&quot;img&quot; width=&quot;210px&quot; height=&quot;158px&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;p class=&quot;img_title_bottom&quot;&gt;Pavel Juráček: Každý mladý muž&lt;/p&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Řekne-li se &lt;em&gt;&lt;a href=&quot;/kategorie/film/ceskoslovenska-nova-vlna&quot;&gt;Československá nová vlna&lt;/a&gt;&lt;/em&gt;, všem se asi automaticky vybaví osobnosti &amp;agrave; la &lt;a href=&quot;/tomas-odaha/recenze/film/filmografie/milos-forman&quot;&gt;Miloš Forman&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/tomas-odaha/recenze/film/filmografie/vera-chytilova&quot;&gt;Věra Chytilová&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/tomas-odaha/recenze/film/filmografie/juraj-herz&quot;&gt;Juraj Herz&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/tomas-odaha/recenze/film/vera-chytilova-patrani-po-ester&quot;&gt;Ester Krumbachová&lt;/a&gt; nebo Jan Němec. Málokdo si ale vzpomene na jednu z neklíčovějších osobností a to režiséra a scénáristu Pavla Juráčka, který sice stihl, než se po roce 1969 dostal na černou filmařskou listinu, natočit jen tři celovečerní filmy, které však měly dalekosáhlý vliv na ostatní tvůrce Nové vlny.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;img_clear&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/pavel-juracek-kazdy-mlady-muz&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;číst dál&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
     <comments>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/pavel-juracek-kazdy-mlady-muz#comments</comments>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1965">1965</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/film/ceskoslovenska-nova-vlna">Československá nová vlna</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/film/dle-narodnosti/cesky-film">Český film</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/tomas-odaha/recenze/filmove-recenze-kritiky">Filmové recenze a kritiky</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/film/dramaticky-zanr/komedie">Komedie</category>
 <pubDate>Sat, 28 Jan 2012 12:08:34 +0000</pubDate>
 <dc:creator>odaha</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">2499 at https://www.odaha.com</guid>
  </item>
  <item>
    <title>Robert Ruark: Medojedky</title>
    <link>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/cetba/robert-ruark-medojedky</link>
    <description>&lt;div class=&quot;img_box img_right&quot; style=&quot;width:148px&quot;&gt;&lt;div class=&quot;img_image&quot; style=&quot;width:148px;height:208px&quot;&gt;&lt;img src=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/robert-ruark-medojedky.jpg&quot; alt=&quot;Robert Ruark: Medojedky&quot; title=&quot;Robert Ruark: Medojedky&quot;  class=&quot;img&quot; width=&quot;148px&quot; height=&quot;208px&quot; /&gt;&lt;/div&gt;&lt;p class=&quot;img_title_bottom&quot;&gt;Robert Ruark: Medojedky&lt;/p&gt;&lt;/div&gt;&lt;h3&gt;The Honey Badger, 1965&lt;/h3&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Není asi čtenáře, který by není neznal osobu, život a dílo Ernesta Hemingwaye. Ostatně Hemingwayem je doslova prostoupena celá americká literatura 20.&amp;nbsp;století a Hemingway tak má zaujímá pozici jednoho z nejkultovnějších spisovatelů všech dob. Avšak co čtenáři říká jméno Hemingwayova souputníka, novináře, reportéra, lovce a neúnavného dobrodruha Roberta Ruarka? V našich končinách je jeho jméno spojováno jen s jeho posmrtně vydaným románem &lt;em&gt;Medojedky&lt;/em&gt;, který se v češtině dočkal celkem tří vydání. V rodné Americe však Ruark zcela zapadl do zapomnění, ač se v dobách svého tvůrčího vrcholu v 50.&amp;nbsp;letech mohl co do věhlasu srovnávat i se svým kamarádem Hemingwayem.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;img_clear&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/cetba/robert-ruark-medojedky&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;číst dál&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
     <comments>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/cetba/robert-ruark-medojedky#comments</comments>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1965">1965</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-narodnosti/americka-literatura">Americká literatura</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-literarniho-zanru/autobiografie">Autobiografie</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/tomas-odaha/recenze/literarni-recenze-kritiky">Literární recenze a kritiky</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-literarniho-zanru/roman">Román</category>
 <pubDate>Fri, 24 Jun 2011 12:07:21 +0000</pubDate>
 <dc:creator>odaha</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">2320 at https://www.odaha.com</guid>
  </item>
  <item>
    <title>Frank Herbert: Duna</title>
    <link>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/cetba/frank-herbert-duna</link>
    <description>&lt;div class=&quot;img_box img_right&quot; style=&quot;width:127px&quot;&gt;&lt;div class=&quot;img_image&quot; style=&quot;width:127px;height:210px&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/frank-herbert-duna.jpg&quot; rel=&quot;lightbox[2261]&quot; title=&quot;Frank Herbert: Duna&quot;&gt;&lt;img src=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/img_thumbnails/2261_6145.jpeg&quot; alt=&quot;Frank Herbert: Duna&quot; title=&quot;Frank Herbert: Duna&quot;  class=&quot;img&quot; width=&quot;127px&quot; height=&quot;210px&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;p class=&quot;img_title_bottom&quot;&gt;Frank Herbert: Duna&lt;/p&gt;&lt;/div&gt;&lt;h3&gt;Dune, 1965&lt;/h3&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Frank Herbert nastoupil na plný úvazek spisovatele ve svých 52 letech v roce 1972, kdy mu bylo do konce jeho kariéry ale i života odměřeno 14 posledních let. Do této doby se živil jako velmi plodný autor na částečný úvazek - jen do zmíněného roku 1972 napsal 13 ze svých celkově 22 románů a několik desítek dalších povídek. Krom toho na plný úvazek působil nejprve jako fotograf, novinář, editor, konzultant a vysokoškolský učitel - on sám svá studia tvůrčího psaní nedokončil. V roce 1959 začal sbírat podklady pro svůj nejúspěšnější a nejznámější román &lt;em&gt;Duna&lt;/em&gt;, na kterém pracoval celkem šest roků - v roce 1963 začala v časopise &lt;em&gt;Analog&lt;/em&gt; vycházet na pokračování nejprve část &lt;em&gt;Svět Duny&lt;/em&gt;, od roku 1965 pak tamtéž část &lt;em&gt;Prorok Duny&lt;/em&gt;. Herbert se současně snažil najít vydavatele knižní podoby románu, ale byl odmítnut takřka 20 nakladateli, až obě části pod názvem &lt;em&gt;Duna&lt;/em&gt; v roce 1965 vydává malé nakladatelství &lt;em&gt;Chilton&lt;/em&gt;, jež se do té doby specializovalo na nebeletrijní literaturu &amp;grave; la manuály &amp;bdquo;udělej si sám&amp;ldquo;. Román okamžitě po svém vydání vzbudil obrovský rozruch, byl příznivě přijat i u kritiky a dodnes je vedle &lt;em&gt;Pána prstenů&lt;/em&gt; Johna Tolkiena pokládán, a to jak u čtenářů tak u kritiky, za nejlepší román ze žánrů fantasy a sci-fi, který byl kdy napsán. Co do komečního úspěchu jej pak v poslední dekádě překonala až sága &lt;em&gt;Harryho Pottera&lt;/em&gt; Joanne Rowlingové.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;img_clear&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/cetba/frank-herbert-duna&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;číst dál&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
     <comments>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/cetba/frank-herbert-duna#comments</comments>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1965">1965</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-narodnosti/americka-literatura">Americká literatura</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-literarniho-zanru/roman">Román</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-literarniho-zanru/sci-fi">Sci-fi</category>
 <pubDate>Thu, 19 May 2011 18:57:05 +0000</pubDate>
 <dc:creator>odaha</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">2261 at https://www.odaha.com</guid>
  </item>
  <item>
    <title>Ingot a ingoti</title>
    <link>https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/ingot-ingoti</link>
    <description>&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Na samém konci města se rozletěly dveře hospody a hostinský vyvlekl světlovlasou dívku, a když ji chtěl shodit ze schodů, dívka se chytila oběma rukama zábradlí a křičela do noci: „Nechte mi žíííít! Nechte mi žíííít!“&lt;/div&gt;
&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/ingot-ingoti&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;číst dál&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
     <comments>https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/ingot-ingoti#comments</comments>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1965">1965</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-narodnosti/ceska-literatura">Česká literatura</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-literarniho-zanru/povidka">Povídka</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/bohumil-hrabal/hrabalova-proza">Hrabalova próza</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/bohumil-hrabal">Bohumil Hrabal</category>
 <pubDate>Mon, 27 Sep 2010 22:00:00 +0000</pubDate>
 <dc:creator>odaha</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">2377 at https://www.odaha.com</guid>
  </item>
  <item>
    <title>Zrada zrcadel</title>
    <link>https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/zrada-zrcadel</link>
    <description>&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Letos bylo léto velice horké. Kluci buzarem do zdi a sítění na oknech sklepa si nahrávali rovnou do české uličky. Domovnice se svěřila panu Míťánkovi, že pan Valerián se určitě dal teďka na herectví nebo tančení nebo že už zešílel, protože dole ve sklepě ještě s jedním poskakuje sem a tam a proti sobě, pijou od rána z láhve hořčák a pokřikujou na sebe: „Furt se jede! Do toho!“ A že si pan Valerián před měsícem nechal přivézt necky kamnářské hlíny a předevčírem zednický kalfas a že jej domovnice viděla, jak sklepem chodí polonahý a přes prsa má jen kůži ze psa, předložky před postel, a že s ním tam chodí ještě jeden chlap přesně taky v té předložce přes nahé tělo. A každý den tam chodí dvě ženské a obě mají na hlavě klobouk s třešněmi. A ti dva chlapi v kůži ze psa na sebe napřahují sekyrky, zrovna takové kamenné sekyrky, jako měl Robinson Crusoe.&lt;/div&gt;
&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/zrada-zrcadel&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;číst dál&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
     <comments>https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/zrada-zrcadel#comments</comments>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1965">1965</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-narodnosti/ceska-literatura">Česká literatura</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-literarniho-zanru/povidka">Povídka</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/bohumil-hrabal/hrabalova-proza">Hrabalova próza</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/bohumil-hrabal">Bohumil Hrabal</category>
 <pubDate>Mon, 27 Sep 2010 22:00:00 +0000</pubDate>
 <dc:creator>odaha</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">2378 at https://www.odaha.com</guid>
  </item>
  <item>
    <title>Prokopnutý buben</title>
    <link>https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/prokopnuty-buben</link>
    <description>&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Nic mi nedělalo tak dobře jako trhat lístky a takhle ukázat, kam si kdo má sednout. Už ve vobecný škole jsem dělal panu učiteli zasedací pořádky. Ale za protektorátu se mi stala událost, kterou jsem nazval podivnou. Takovej biletářskej šotek se mi posadil na záda a zrovna při žurnále, když hlas hlásil, že nad Dortmundem bylo sestřeleno osumdesát vosum nepřátelskejch letadel a pohřešuje se jedno vlastní, tak ten šotek laškovnej mi našeptal a já jsem řekl hlasitě: „Vždyt vono se možná ještě vrátííí.“ Tak mi ten můj hlas připadal jako cizí, že jsem hned rozsvítil a prosil diváky žurnálu, aby se přiznali, s ostatníma biletářema jsem chodil, ale nikdo se nepřiznal, a tak jsme z moci úřední, a tu moc jsme měli, prohlásili představení za skončený, vstupný i na hlavní film za propadlý, a aby za trest šli lidi domů.&lt;/div&gt;
&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/prokopnuty-buben&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;číst dál&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
     <comments>https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/prokopnuty-buben#comments</comments>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1965">1965</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-narodnosti/ceska-literatura">Česká literatura</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-literarniho-zanru/povidka">Povídka</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/bohumil-hrabal/hrabalova-proza">Hrabalova próza</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/bohumil-hrabal">Bohumil Hrabal</category>
 <pubDate>Mon, 27 Sep 2010 22:00:00 +0000</pubDate>
 <dc:creator>odaha</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">2379 at https://www.odaha.com</guid>
  </item>
  <item>
    <title>Krásná Poldi</title>
    <link>https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/krasna-poldi</link>
    <description>&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Kampak se poděl ten slepec od Masaryčky, kampak jen zmizel? Stával tam a prodával noviny, a jak vítr studený vál, ten slepec těmi novinovými stránkami jen šustil a listoval, lidé v předklonu míjeli tu živou rotačku, a ne že neviděli, ale nechtěli vidět to, jak se slepec s větrem rval o svoje noviny jak trhací kalendář. Kampak se jen ten slepec poděl, kam zmizel?&lt;/div&gt;
&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/krasna-poldi&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;číst dál&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
     <comments>https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/krasna-poldi#comments</comments>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1965">1965</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-narodnosti/ceska-literatura">Česká literatura</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-literarniho-zanru/povidka">Povídka</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/bohumil-hrabal/hrabalova-proza">Hrabalova próza</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/bohumil-hrabal">Bohumil Hrabal</category>
 <pubDate>Mon, 27 Sep 2010 22:00:00 +0000</pubDate>
 <dc:creator>odaha</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">2380 at https://www.odaha.com</guid>
  </item>
  <item>
    <title>Divní lidé</title>
    <link>https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/divni-lide</link>
    <description>&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Řetěz vyleštěný od dělnických rukou, článek za článkem se blyštěl ve slunečních mašlích a páskách, které pramenily ze žaluzií větracích věží cáglágru, ve kterém u stropu stál jeřáb, a v gondole toho jeřábu dřímala jeřábnice, měla nataženou bílou ruku a v lokti odbarvenou hlavu, a tu ruku a hlavu odtínal sluneční pruh.&lt;/div&gt;
&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/divni-lide&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;číst dál&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
     <comments>https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/divni-lide#comments</comments>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1965">1965</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-narodnosti/ceska-literatura">Česká literatura</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-literarniho-zanru/povidka">Povídka</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/bohumil-hrabal/hrabalova-proza">Hrabalova próza</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/bohumil-hrabal">Bohumil Hrabal</category>
 <pubDate>Mon, 27 Sep 2010 22:00:00 +0000</pubDate>
 <dc:creator>odaha</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">2375 at https://www.odaha.com</guid>
  </item>
  <item>
    <title>Anděl</title>
    <link>https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/andel</link>
    <description>&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Mladý závodčí s prstem za dohodovým pásem, na kterém bylo zastrčené pouzdro, a v tom pouzdru byl revolver, stál u magacínu šamotových trubek a díval se, jak trestankyně vykládají královské trubky. Vedle něj se vzpamatovávala jíva, kterou každým jarem roztrhaly lidské ruce skrz kočičky. A závodčí se díval na hromadu válečného šrotu, hromady obhořelých nemocničních postelí, roztahaných rentgenových přístrojů, kardiografů a jiných grafů, díval se na hromadu psacích strojů, nepotřebných po náletech, nějaká fabrika na psací stroje asi to dostala, klapky byly vyceněné proti slunci jak ústa mrtvoly, a v těch zpřeházených písmenkách sem tam byla krůpěj zelenkavého skla, protože při náletech se tavily okenní tabulky a hořelo všecko, dláždění i vzduch. A na těch psacích strojích, až na vršku, dětská postýlka a v hlavách té postýlky byl barvotisk a na tom barvotisku kráčela útlá dívenka přes lávku nad propastí, a ta dívčinka měla bílé šaty a za tou holčičkou se vznášel anděl strážný, byl také bílý, rukama se skoro dotýkal zad té děvenky a měl veliká křídla jako dvě nevěsty.
&lt;/div&gt;&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/andel&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;číst dál&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
     <comments>https://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/andel#comments</comments>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1965">1965</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-narodnosti/ceska-literatura">Česká literatura</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-literarniho-zanru/povidka">Povídka</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/bohumil-hrabal/hrabalova-proza">Hrabalova próza</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/bohumil-hrabal">Bohumil Hrabal</category>
 <pubDate>Mon, 27 Sep 2010 22:00:00 +0000</pubDate>
 <dc:creator>odaha</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">2376 at https://www.odaha.com</guid>
  </item>
  <item>
    <title>Jaroslav Papoušek: Černý Petr</title>
    <link>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/cetba/jaroslav-papousek-cerny-petr</link>
    <description>&lt;div class=&quot;img_box img_right&quot; style=&quot;width:100px&quot;&gt;&lt;div class=&quot;img_image&quot; style=&quot;width:100px;height:155px&quot;&gt;&lt;img src=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/jaroslav-papousek-cerny-petr.jpg&quot; alt=&quot;Jaroslav Papoušek: Černý Petr&quot; title=&quot;Jaroslav Papoušek: Černý Petr&quot;  class=&quot;img&quot; width=&quot;100px&quot; height=&quot;155px&quot; /&gt;&lt;/div&gt;&lt;p class=&quot;img_title_bottom&quot;&gt;Jaroslav Papoušek: Černý Petr&lt;/p&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Jaroslav Papoušek je i většinovému televiznímu diváku velmi dobře znám jakožto autor, scénárista a režisér veleoblíbené trilogie &lt;em&gt;Homolků&lt;/em&gt; (&lt;em&gt;Ecce Homo Homolka&lt;/em&gt;, 1969, &lt;em&gt;Hogo Fogo Homolka&lt;/em&gt;, 1970 a &lt;em&gt;Homolka a Tobolka&lt;/em&gt;, 1972). Znalejšímu filmovému labužníku pak i jako autor a scénárista snímků &lt;em&gt;Intimní osvětlení&lt;/em&gt; (1965) či &lt;em&gt;Nejkrásnější věk&lt;/em&gt; (1968), ve kterém jakožto filmový režisér debutoval.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;img_clear&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/cetba/jaroslav-papousek-cerny-petr&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;číst dál&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
     <comments>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/cetba/jaroslav-papousek-cerny-petr#comments</comments>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1965">1965</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-literarniho-zanru/beletrie">Beletrie</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-narodnosti/ceska-literatura">Česká literatura</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/tomas-odaha/recenze/literarni-recenze-kritiky">Literární recenze a kritiky</category>
 <pubDate>Sat, 31 Jan 2009 23:10:20 +0000</pubDate>
 <dc:creator>odaha</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">1540 at https://www.odaha.com</guid>
  </item>
  <item>
    <title>Pier Paolo Pasolini: Hovory o lásce</title>
    <link>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/pier-paolo-pasolini-hovory-lasce</link>
    <description>&lt;div class=&quot;img_box img_right&quot; style=&quot;width:215px&quot;&gt;&lt;div class=&quot;img_image&quot; style=&quot;width:215px;height:141px&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/pier-paolo-pasolini-hovory-o-lasce-1.jpg&quot; rel=&quot;lightbox[1533]&quot; title=&quot;Pier Paolo Pasolini: Hovory o lásce&quot;&gt;&lt;img src=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/img_thumbnails/1533_4116.jpeg&quot; alt=&quot;Pier Paolo Pasolini: Hovory o lásce&quot; title=&quot;Pier Paolo Pasolini: Hovory o lásce&quot;  class=&quot;img&quot; width=&quot;215px&quot; height=&quot;141px&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;p class=&quot;img_title_bottom&quot;&gt;Pier Paolo Pasolini: Hovory o lásce&lt;/p&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;&lt;a href=&quot;/tomas-odaha/recenze/film/filmografie/pier-paolo-pasolini&quot;&gt;Pier Paolo Pasolini&lt;/a&gt; se vedle práce filmového režiséra s scénáristy věnoval i oblasti filmové dokumentaristiky, kterou v souladu se svou původní profesí filozofa spíše pojímá jakožto filozoficky motivovanou sondu vzorku soudobé společnosti.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;img_clear&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/pier-paolo-pasolini-hovory-lasce&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;číst dál&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
     <comments>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/pier-paolo-pasolini-hovory-lasce#comments</comments>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1965">1965</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/tomas-odaha/recenze/filmove-recenze-kritiky">Filmové recenze a kritiky</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/film/dramaticky-zanr/filmovy-experiment">Filmový experiment</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/film/dle-narodnosti/italsky-film">Italský film</category>
 <pubDate>Sat, 31 Jan 2009 14:23:38 +0000</pubDate>
 <dc:creator>odaha</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">1533 at https://www.odaha.com</guid>
  </item>
  <item>
    <title>Miloš Forman: Lásky jedné plavovlásky</title>
    <link>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/milos-forman-lasky-jedne-plavovlasky</link>
    <description>&lt;div class=&quot;img_box img_right&quot; style=&quot;width:210px&quot;&gt;&lt;div class=&quot;img_image&quot; style=&quot;width:210px;height:161px&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/milos-forman-lasky-jedne-plavovlasky-1.jpg&quot; rel=&quot;lightbox[1513]&quot; title=&quot;Miloš Forman: Lásky jedné plavovlásky&quot;&gt;&lt;img src=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/img_thumbnails/1513_4072.jpeg&quot; alt=&quot;Miloš Forman: Lásky jedné plavovlásky&quot; title=&quot;Miloš Forman: Lásky jedné plavovlásky&quot;  class=&quot;img&quot; width=&quot;210px&quot; height=&quot;161px&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;p class=&quot;img_title_bottom&quot;&gt;Miloš Forman: Lásky jedné plavovlásky&lt;/p&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;I ve svém v pořadí druhém celovečerním snímku &lt;em&gt;Lásky jedné plavovlásky&lt;/em&gt; z roku 1965 &lt;a href=&quot;/tomas-odaha/recenze/film/filmografie/milos-forman&quot;&gt;Miloš Forman&lt;/a&gt; vsadil na autentičnost neherců, kdy krom herecké trojice Hana Brejchová, Vladimír Pucholt a Vladimír Menšík ve filmu obsadil jen obyvatele Zruče nad Sázavou a své dvě oblíbené tváře - Jana Vostrčila a Boženu Matuškovou, které objevil v Kolíně při natáčení svého předcházejícího filmu &lt;em&gt;&lt;a href=&quot;/tomas-odaha/recenze/film/milos-forman-cerny-petr&quot;&gt;Černý Petr&lt;/a&gt;&lt;/em&gt;.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;img_clear&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/milos-forman-lasky-jedne-plavovlasky&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;číst dál&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
     <comments>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/milos-forman-lasky-jedne-plavovlasky#comments</comments>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1965">1965</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/film/ceskoslovenska-nova-vlna">Československá nová vlna</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/film/dle-narodnosti/cesky-film">Český film</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/tomas-odaha/recenze/filmove-recenze-kritiky">Filmové recenze a kritiky</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/film/dramaticky-zanr/komedie">Komedie</category>
 <pubDate>Thu, 29 Jan 2009 10:15:01 +0000</pubDate>
 <dc:creator>odaha</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">1513 at https://www.odaha.com</guid>
  </item>
  <item>
    <title>Mario Monicelli: Casanova &#039;70</title>
    <link>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/mario-monicelli-casanova-70</link>
    <description>&lt;div class=&quot;img_box img_right&quot; style=&quot;width:148px&quot;&gt;&lt;div class=&quot;img_image&quot; style=&quot;width:148px;height:210px&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/mario-monicelli-casanova-70-1.jpeg&quot; rel=&quot;lightbox[1449]&quot; title=&quot;Mario Monicelli: Casanova &amp;#039;70&quot;&gt;&lt;img src=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/img_thumbnails/1449_3738.jpeg&quot; alt=&quot;Mario Monicelli: Casanova &amp;#039;70&quot; title=&quot;Mario Monicelli: Casanova &amp;#039;70&quot;  class=&quot;img&quot; width=&quot;148px&quot; height=&quot;210px&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;p class=&quot;img_title_bottom&quot;&gt;Mario Monicelli: Casanova &#039;70&lt;/p&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Marcella Mastroianniho můžeme bez větších sporů pasovat na hereckou ikonu nejen italské ale i světové kinematografie 2.&amp;nbsp;poloviny 20.&amp;nbsp;století. Nicméně i Mastroianni má na svém kontě celou sbírku filmů, jež se v nejlepším případě ohnuly před pokleslým vkusem širokého diváckého publika. A jedním z těch slavnějších nepovedených variací na typickou lidovou komedii tak, jak se točily v 60. a 70.&amp;nbsp;letech, je povídkový film &lt;em&gt;Casanova &#039;70&lt;/em&gt; v režii italského nestora tohoto žánru Maria Monicelliho.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;img_clear&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/mario-monicelli-casanova-70&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;číst dál&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
     <comments>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/mario-monicelli-casanova-70#comments</comments>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1965">1965</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/tomas-odaha/recenze/filmove-recenze-kritiky">Filmové recenze a kritiky</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/film/dle-narodnosti/italsky-film">Italský film</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/film/dramaticky-zanr/komedie">Komedie</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/film/dramaticky-zanr/povidkovy-film">Povídkový film</category>
 <pubDate>Wed, 21 Jan 2009 14:28:18 +0000</pubDate>
 <dc:creator>odaha</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">1449 at https://www.odaha.com</guid>
  </item>
  <item>
    <title>Akira Kurosawa: Rudovous</title>
    <link>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/akira-kurosawa-rudovous</link>
    <description>&lt;div class=&quot;img_box img_right&quot; style=&quot;width:210px&quot;&gt;&lt;div class=&quot;img_image&quot; style=&quot;width:210px;height:146px&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/akira-kurosawa-rudovous-1.jpeg&quot; rel=&quot;lightbox[1397]&quot; title=&quot;Akira Kurosawa: Rudovous&quot;&gt;&lt;img src=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/img_thumbnails/1397_3564.jpeg&quot; alt=&quot;Akira Kurosawa: Rudovous&quot; title=&quot;Akira Kurosawa: Rudovous&quot;  class=&quot;img&quot; width=&quot;210px&quot; height=&quot;146px&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;p class=&quot;img_title_bottom&quot;&gt;Akira Kurosawa: Rudovous&lt;/p&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;V &lt;a href=&quot;/tomas-odaha/recenze/film/filmografie/akira-kurosawa&quot;&gt;Kurosawově filmografii&lt;/a&gt; &lt;em&gt;Rudovous&lt;/em&gt; předznamená hned několik milníků: poslední film s charismatickým Toshirô Mifunem, jež je jako herec spojen s těmi nevýznamnějšími Kurosawovými snímky, &lt;em&gt;Rudovouse&lt;/em&gt; v to přirozeně počítaje; poslední černobílý snímek; ale i extrémní délka natáčení, kdy byť bez výjimky všechny Kurosawovy filmy nesou pečeť té nejvyšší kvality bez prvků náhody, přec jen dva roky natáčení jsou i pro Kurosawu velmi extrémní. Pro filmové labužníky též není nezajímavou Kurosawova inspirace v díle &lt;a href=&quot;/tomas-odaha/recenze/cetba/bibliografie/fjodor-michajlovic-dostojevskij&quot;&gt;Fjodora Michajloviče Dostojevského&lt;/a&gt; (byť asi známější je jeho film &lt;em&gt;Hakuchi&lt;/em&gt; - &lt;em&gt;Idiot&lt;/em&gt;), kdy si z románu &lt;em&gt;Uražení a ponížení&lt;/em&gt; vypůjčil postavu mladé dívky Otoyo, kterou Rudovous v asi nejznámější scéně filmu vysvobodí z nevěstince.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;img_clear&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/akira-kurosawa-rudovous&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;číst dál&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
     <comments>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/akira-kurosawa-rudovous#comments</comments>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1965">1965</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/tomas-odaha/recenze/filmove-recenze-kritiky">Filmové recenze a kritiky</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/film/dle-narodnosti/japonsky-film">Japonský film</category>
 <pubDate>Tue, 13 Jan 2009 10:31:34 +0000</pubDate>
 <dc:creator>odaha</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">1397 at https://www.odaha.com</guid>
  </item>
  <item>
    <title>Federico Fellini: Giulietta a duchové</title>
    <link>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/federico-fellini-giulietta-duchove</link>
    <description>&lt;div class=&quot;img_box img_right&quot; style=&quot;width:210px&quot;&gt;&lt;div class=&quot;img_image&quot; style=&quot;width:210px;height:118px&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/giulietta_a_duchove1.jpg&quot; rel=&quot;lightbox[1338]&quot; title=&quot;Federico Fellini: Giulietta a duchové&quot;&gt;&lt;img src=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/img_thumbnails/1338_3345.jpeg&quot; alt=&quot;Federico Fellini: Giulietta a duchové&quot; title=&quot;Federico Fellini: Giulietta a duchové&quot;  class=&quot;img&quot; width=&quot;210px&quot; height=&quot;118px&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;p class=&quot;img_title_bottom&quot;&gt;Federico Fellini: Giulietta a duchové&lt;/p&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;&lt;a href=&quot;/tomas-odaha/recenze/film/filmografie/federico-fellini&quot;&gt;Felliniho&lt;/a&gt; magický snímek &lt;em&gt;Giulietta a duchové&lt;/em&gt; z roku 1965 bývá velmi často interpretován z úhlu Felliniho manželky Giulietty Masini, ve snímku v hlavní roli podváděné a submisivní manželky Giulietty, která se na hranici středního věku musí vyrovnat se hroucením se jejího dlouholetého, více dívčího než ženského, snu i své role zbožňované princezny. Ba, podtext snímku bývá pokládán za reflexi skutečné manželské krize Federica Felliniho a Giulietty Masini. Současně však asi netřeba hlouběji zdůrazňovat, že podobné pokusy recenzentů o analýzu psychologického pozadí mohou přinejmenším vést ke značnému nepochopení celého díla, což je právě případ filmu &lt;em&gt;Giulietta a duchové&lt;/em&gt;, jež lze daleko přesněji, potažmo vzhledem k Fellinimu záměru, i věrněji, uchopit jako pokus o velmi barevně provedené vykreslení tzv. ženského pohledu na svět, na život i na milostný vztah, ovšem s tím dodatkem, že při hlubším pohledu nelze v postavě Giulietty nespatřit předobraz samotného Felliniho s mnoha odkazy do svého dětství.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;img_clear&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/federico-fellini-giulietta-duchove&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;číst dál&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
     <comments>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/film/federico-fellini-giulietta-duchove#comments</comments>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1965">1965</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/tomas-odaha/recenze/filmove-recenze-kritiky">Filmové recenze a kritiky</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/film/dle-narodnosti/italsky-film">Italský film</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-literarniho-zanru/magicky-realismus">Magický realismus</category>
 <pubDate>Wed, 07 Jan 2009 14:40:20 +0000</pubDate>
 <dc:creator>odaha</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">1338 at https://www.odaha.com</guid>
  </item>
  <item>
    <title>Milan Kundera: Směšné lásky</title>
    <link>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/cetba/milan-kundera-smesne-lasky</link>
    <description>&lt;div class=&quot;img_box img_right&quot; style=&quot;width:139px&quot;&gt;&lt;div class=&quot;img_image&quot; style=&quot;width:139px;height:210px&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/milan-kundera-smesne-lasky.jpg&quot; rel=&quot;lightbox[695]&quot; title=&quot;Milan Kundera: Směšné lásky&quot;&gt;&lt;img src=&quot;https://www.odaha.com/sites/default/files/img_thumbnails/695_6372.jpeg&quot; alt=&quot;Milan Kundera: Směšné lásky&quot; title=&quot;Milan Kundera: Směšné lásky&quot;  class=&quot;img&quot; width=&quot;139px&quot; height=&quot;210px&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;p class=&quot;img_title_bottom&quot;&gt;Milan Kundera: Směšné lásky&lt;/p&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Milana Kunderu a &lt;a href=&quot;/bohumil-hrabal&quot;&gt;Bohumila Hrabala&lt;/a&gt; lze charakterizovat nejen jako nejvýznamnější české spisovatele druhé poloviny XX.&amp;nbsp;století, ale i jako představitele dvou zcela odlišných literárních a životních proudů.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Zatímco Hrabalovo dílo se vyznačuje poetičností, která je ukryta pod hrubou slupkou inspirace nezařaditelných lidí z pokraje společnosti a Hrabal, jež byl, přes své napůl básnické obrazy oslavující vnitřní krásu ale i nadpohlavní lásku a hledání skryté harmonie v naturalistických životních námětech, často obviňován z vulgarismu a morální zkaženosti, tak pro Kunderu je ústředním námětem láska ve svých nejcyničtějších polohách, ve kterých je za lásku považována neukojenost, ať již pohlavní či citová, překonání samoty, majetnickost či touha po vlastnictví.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Jedním z nejznámějších a nejcharakterističtějších kunderových děl antilásky je sborník tří povídek &lt;em&gt;Směšné lásky&lt;/em&gt;, jež poprvé vyšel v letech 1963, 1965 a 1968, tedy v dobách všeobecného uvolnění a tvůrčí svobody, jež může být směle označena za zlaté období českého moderního umění.&lt;/div&gt;
&lt;h3&gt;Já truchlivý bůh&lt;/h3&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Adolf je zamilován do zcela netalentované a ještě hloupější studentky brněnské konzervatoře, Jany, nad kterou má sice intelektuální převahu, zcela otevřeně se jí na jedné straně pro její hloupost vysmívá, avšak na straně druhé se cítí být ponížen její kategorickou odmítavostí, kdy Jana čte jeho milostné dopisy svým spolužačkám předstíraje, že je píše dívčí idol, tenorista brněnské opery, pan Lambrecht, a proto si vymyslí krutou pomstu, která Janu nejen poníží, ale především uchlácholí jeho uraženou ješitnost: domluví se s jedním řeckým povalečem, Apostolkem, že bude před hrát s Janou světoznámého řeckého dirigenta, do kterého, jak autor pomsty zcela nepochyboval, se Jana zamiluje. Avšak pomsta se povedla jen zčásti - Apostolek sice Janu svedl, ba Jana po této jediné milostné noci svého života otěhotněla, avšak dál snila svůj velký dívčí sen a ve svých myšlenkách žila jen pro krásného světoznámého dirigenta a pro plod jejich lásky. Poslední ránu pomstě pak zasadil Apostolek, který se rovněž zamiloval. Ne do Jany, ale do krásného večera s ní. Avšak ani Jana nemilovala jeho, ale jen svůj dívčí sen, prince, po kterém toužila od svého dětství. - A když se s ní Apostolek snažil opět setkat, viděla v něm jen cizího pobudu.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;show&quot;&gt;&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Ve čtyři hodiny jsme vešli do Bellevue. Připadal jsem si jako muž vedoucí po svém boku výstřední krasavici. Několik stolů se na nás ohlédlo. Ano, byl to především stůl, kde seděla Jana a její dvě kolegyně. Nevšímavě jsme prošli a udešli u malého stolku u okna. Měli jsme krásnou vyhlídku na stanici tramvaje, špinavý chodník a chodce. Kavárna se nejmenovala nadarmo Bellevue.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Asi po pěti minutách jsem se zvedl a přišel k Janinu stolu. Pozdravil jsem. Slečny shovívavě odpověděly. Povídám: „Janičko, jdu za tebou.“ „Ale di,“ řekla Janička. „Protože by tě možná zajímalo,“ pokračoval jsem. „Je tu se mnou dirigent athénské opery, Řek. Byl v západním Německu na koncertním turné a vrací se zpět přes Československo. Je tady docela soukromě. Chce si v Brně prostudovat partituru Janáčkova Osudu.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Zdálo se mi, že je přede mnou stůl U tří zkamenělých kačen. Nevím, jestli na vás taky působí kačenky tak roztomile jako na mne. Husy ne. Všimněte si hus! Husa, zejména svých zobákem, zosobňuje hloupost, a to hloupost autoritativní. Kdežto kačenka, a opět zejména svým zobákem, zosobňuje hloupost nevinnou a dojemnou. Střídavě, co jsem ji znal, nazýval jsem Janičku husou a kačenkou. Dnes, kdy jsem stoupal vzhůru po svahu pomsty, stal jsem se lítostivějším a smířlivějším a chápal jsem ji jako kačenku.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Jak jsi se k němu dostal?“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Ale to víš, jazykové potíže, Pan Apostol Achilles zná jen italsky a řecky. A já tak trochu řecky umím.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Ty umíš řecky?“ udiveně se ptala Jana.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Vidíš, to to ani nevíš. To je ostuda. A znávala jsi mne přece trochu.“&lt;/div&gt;

&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Nikdy jsi mi nic neříkal. Jak jsem to mohla vědět!“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Měl jsem jí v té chvíli skutečně za zlé, že se o nic nezajímala než o sebe a že ani nevěděla, že umím řecky. Vidíš, říkal jsem si, egocentrická holka, Buď rád, žes ji nechal být. Vzápětí jsem si ovšem uvědomil, že jsem ji jednak nenechal já, nýbrž ona mne, jednak že vlastně řecky neumím, a že tedy Jana za nic nemůže. Ale přesto, obžaloval jsem ji znovu, kdybych uměl řecky jako Homér, stejně by to nevěděla, protože na celém světě nevidí než samu sebe a neslyší nic než tóny svých hlasových cvičení.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Řekl jsem jí zdvořile: „Jestli chceš, Janičko, pojď si k nám na chvíli sednout. Můžeš se leccos dozvědět.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Hm…“ řekla Jana a uvedla několik důvodů, o nichž věděl, že budou vyvráceny: „Ale jak se s ním domluvím?“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Budu vám tlumočit.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Ale to já nemůžu. Vždyť se s ním neznám.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Seznámím vás.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„A třeba ho budu otravovat.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Ale kdepak, on bude rád, když se seznámí s krásnou dívkou.“&lt;/div&gt;

&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Jana už zvolna vstávala. Rozhlížela se nesměle a pyšně zároveň. Poblíže byl stůl, kde pil svou kávu Lambrecht. Ano, opravdu. Lambrecht zvedl hlavu od kávy a díval se roztěkaným, nepřítomným pohledem na Janu. Jana byla šťastna a šla za mnou.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Chodil jsem naštěstí na klasické gymnázium. Od kvinty je tam stará řečtina jako povinný předmět. Zuřil jsem, že se jí musím učit. Neviděl jsem v tom žádný užitek. Skutečně jsem v životě starou řečtinu nepotřeboval a zapomněl jsem ji zcela s výjimkou asi desítky slov, jež se mi zadřela vpaměti. A hle, přišel den, kdy čtyři roky otravného gymnazijního učení obdržely svůj smysl a byly vykoupeny. Existuje zřejmě přece jen nějaký řád věcí, který praví, že nic není na světě zbytečné a že každé sémě jednou vzklíčí.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Přistoupiv ke stolu přítelovu, pravil jsem: „To je, Janičko, mistr Achilles Apostolo. Ejnar gar estin Jana Malátová.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Apostol vstal a podával Janičce ruku. Řekl přitom jakási řecká slova, jimž jsem samozřejmě, nemusím to snad zdůrazňovat, nerozuměl.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Mistr říká, že je velmi šťasten,“ povídám Janičce.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Janička se zapýřila a sedla si na svou židli. Musil jsem si vypůjčit od posledního stolu jinou a přisedl jsem.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Janička se velmi pýřila. Apostolek se na ni usmíval.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„No, Janičko, nestyď se. Mistr je velice skromný, Jak vidíš, je mlád, a už je šéfdirigentem athénské opary.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Zeptej se mistra,“ povídala Jana, „jak se mu líbí v Brně.“&lt;/div&gt;

&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Ho makrobos ofthakoj Brno?“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Apostol řekl několik řeckých slov a já jsem tlumočil: „Mistr říká, že se mu velice líbí, avšak od chvíle, kdy vidí tebe, zdá se mu Brno krásnější než Neapol, na jejíž pláže často ve svém dětství jezdil.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Janička byla rudá jako krocaní zadek. Ale neskláněla oči.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Apostol opět řekl řecká slova.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Řekl jsem: „Mistr se tě ptá, čím se zabýváš.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Učím se zpívat,“ řekla Janička.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Řekl jsem Apostolovi: „Makros kantaté.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Apostol zvedl udiveně oči a opět zamumlav jakousi řeckou větu. Bůhví jakou větu to pořád říkal. To už zůstane pro mne tajemství. říkal vlez mi na záda, říkal nějakou řeckou rozpočítavanku, co asi říkal? Nedovím se to, a proto ani vy se to nedovíte.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Mistr říká,“ povídám, „že nezná krásnějšího poslání pro ženu než zpěv.“&lt;/div&gt;

&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Zeptej se mistra,“ řekla Janička, „co teď v Athénách dává.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Ptám se: „Hoplitoj toj samoj gelastiké anér andros?“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Apostol řekl slova.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Tlumočím: „V athénské královské opeře dává mistr především antické řecké opery. Stará řecká opera je základem celé pozdější evropské opery. Znáš řecké opery, že!“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Janička řekla: „Tak trochu.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Mistr právě povídal, že je zarmoucen, jak málo se tu dává starých řeckých oper. Co prý na to říkáš.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Jan chvíli váhala a pak povídá: „Řekni mistrovi, že na to nemáme hlasy. U nás všichni zpěváci řvou. Mají vyřvané hlasy a neutáhnou větší part. Wagner by také neutáhli.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Podivoval jsem se vždycky Janě, jak si okamžitě dovedla utvořit zcela jasnou představu o věcech, které neznala, nebo dokonce o věcech, jež neexistovaly. řeckou antickou operu, kterou jsem si právě vymyslil, si okamžitě připodobnila k Wagnerovi, asi proto, že Wagnera také nikdy neslyšela, protože se ani v Brně za její život nikdy nedával.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;[…]&lt;/div&gt;

&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Ještě téhož večera mi nadšeně vyprávěl. Gestikuloval. „Adolfku, ona se vůbec nehejbala. Já sem nesmel nyc mluvit a tak jenom mlčím a du k ný a tak ju chytým a ona nyc a dývá se na mne a tak já ju teda políbím a ona, Adolfku, ona si všechno nechala, co jsem ji delal, rozumíš, Adolfku, všcko a ona nevedela, že já rozumim česky a ona mi povídala takovy veci, Adolfku, to bylo neco, co se neda ržikat.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Co ti říkala, Apostolku?“ ptal jsem se stísněným hlasem.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Adolfku, to mi ještě žádný ženská neržikala, miláčku mne povídala, můj jedyný, a povídala mi, že na mne čekala cely život, že čekala jenom na mne, a že nykoho jinyho už v životě nechce a nebude moct myt, a Adolfku, ona byla, jak se ržika, ještě tohle, ona nemela chlapa.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Panna.“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Ano… Já sem se musel držet, abych ji taky česky neco neržekl, protože to bylo neco, no, proste co mám povidat. Co ty mám povidat!“&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;„Adolfku, ty seš kamarád. Ty seš kamarád. Ona poržád vykladala. Ona pak ležela a ržikala: ty stejně nerozumíš co já ržikam, tak aspoň mužu mluvit. Ta toho napovídala, to si nedovedeš pržedstavit. A já jsem všecko rozumel. Ona mi ržikala, že nykdy nikoho nemohla mit ráda, protože laska je neco velikyho a že ona nechce maly laska, ale jenom veliky laska a ržikala mi, ty na mne, Achilles, stejne zapomeneš, ale to nevadý, já te mám ráda a ržikala mi poržad Achillečku, Achillečku, Achillečku, a já jsem ji, Adolfku, nemohl nyc ržict jenom ržecky a tomu ona nerozumela.“&lt;a class=&quot;sup&quot; href=&quot;#f1&quot; id=&quot;a1&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;
&lt;h3&gt;Sestřičko mých sestřiček&lt;/h3&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Další cynický úhel milostnou posedlostí, jež je zaměňována za lásku, je příběh hudebního skladatele na počátku středních let, který je tak dlouze operován až pomalu přestává účinkovat jeho lokální umrtvení a jedna z operujících, Kamila, si všimne jeho utrpení a otře mu zpocené čelo. Druhý den jej ještě krátce navštíví v rekonvalescentním pokoji. Vypravěč, pro který byl zvyklý ženy brát jako věci, které se velmi rychle opotřebovávají a je nutné často střídat, je Kamilou posedlý tak, že po delší době spontánně napíše novou symfonickou skladbu. Na premiérové veřejné představení skladby přijde i Kamila, avšak jak velmi záhy zjistí, je šťastě vdána i zamilována do svého bývalého spolužáka, mimo jiné i špatného básníka. Při společném večeru doma u milenecké dvojice sžírá vypravěče závist, touha i nenávist a tak je mu velkým pokojením, když mu manžel Kamily recituje sérii svých básní, které jsou ještě horší, než které kdysi slyšel na jednom večeru mladých umělců. Ale když mu básník prozradí, že básně psal společně s Kamilou, ba dokonce ty nejhorší metafory vymyslela sama Kamila, odpustí jim, jako špatným básníkům ale dokonalým milencům.&lt;/div&gt;

&lt;h3&gt;Nikdo se nebude smát&lt;/h3&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Vypravěč třetího příběhu je sebejistý mladý cynik, který pracuje jako asistent katedry dějin umění a jeho sebejistota se pak zvedla do nebeských výšin poté, co mu výtvarná časopis otiskl sérii článků s novou interpretací dějin umění. Jako ohlas na jeho články mu jistý Záturecký pošle patolízalský dopis, ve kterém ho žádá o pozitivní lektorský posudek jeho teoretické práce o Mikoláši Alšovi, na které pracoval po tři roky a jak doufal, vynese mu vědecké uznání. Avšak práce byla jen opsána z dalších autorů a neobsahovala ani nová fakta ani nějakou novou interpretaci, a všichni předchozí lektoři ji jako nepůvodní zcela jednoznačně odmítli.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Avšak vypravěč ovlivněn Zátureckého patolízalským dopisem, ale i svou leností, napsal Zátureckému jen neurčitý dopis, ve kterém o jeho práci nijak nevyjádřil s tím, že Záturecký tak dá sám pokoj a nebude již hodnocení dále požadovat. Ten se jej však jako klíště chytl jako své jediné naděje, začal jej pronásledovat ve škole i u něj doma tak, že byl nucen přeložit své přednášky na jiné dny, a Zátureckého nařkl ze sexuálních návrhů ke své přítelkyni, jež u něho načerno bydlela.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;story&quot;&gt;Avšak příběh se odehrává hluboko v padesátých letech, do sporu se vloží i Zátureckého, téměř slepá, manželka, pronásleduje vypravěčovu přítelkyni Kláru i v zaměstnání, spor nakonec řeší i školní rada a občanský uliční výbor tak, že Klára, jež to s vypravěčem táhla jen pro falešné sliby, že ji vytáhne ze zaměstnání švadleny na manekýnku, odejde za redaktorem výtvarného časopisu, sám ztratí své místo vysokoškolského asistenta ale i dekret ke svému podnájmu tak, že si může jen cynicky říct, že příhoda se Zátureckým byla přes veškerou svou tragiku komediální fraškou.&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;note&quot;&gt;
&lt;h3&gt;Použitá literatura:&lt;/h3&gt;
&lt;ol&gt;
&lt;li&gt;&lt;div&gt;Milan Kundera, &lt;em&gt;Směšné lásky&lt;/em&gt;, Československý spisovatel, Praha: 1963.&lt;/div&gt;&lt;/li&gt;
&lt;/ol&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;note&quot;&gt;&lt;a class=&quot;sup&quot; href=&quot;#a1&quot; id=&quot;f1&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt; Kundera, s. 13-17 a 24-25.&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;img_clear&quot;&gt;&lt;/div&gt;</description>
     <comments>https://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/cetba/milan-kundera-smesne-lasky#comments</comments>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1963">1963</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1965">1965</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/dle-roku-vzniku/1968">1968</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/literatura/dle-narodnosti/ceska-literatura">Česká literatura</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/tomas-odaha/recenze/literarni-recenze-kritiky">Literární recenze a kritiky</category>
 <category domain="https://www.odaha.com/kategorie/charles-bukowski/povidky">Povídky</category>
 <pubDate>Wed, 28 May 2008 13:04:18 +0000</pubDate>
 <dc:creator>odaha</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">695 at https://www.odaha.com</guid>
  </item>
  </channel>
</rss>

