1972

Luis Buñuel: Nenápadný půvab buržoazie

odaha — Thu, 01 Aug 2013 10:20:38 +0000

Luis Buñuel: Nenápadný půvab buržoazie

Pod známým, vševypovídajícím a současně nicneříkajícím názvem Nenápadný půvab buržoazie se skrývá klasický surrealistickými myšlenkami inspirovaný film mexického velikána Luise Buñuela. A ačkoliv to není film nikterak jednoduchý a většina diváků se v něm bez úvodního vysvětlení koncepce záhy ztratí, získal Buñuel, jehož můžeme směle a bez přehánění označit za jednoho z nejlepších režisérů filmové historie, za tento snímek svého jediného Oscara a to za nejlepší cizojazyčný film. Oscar i za nejlepší původní scénář mu pak těsně unikl.

číst dál

Boris Vian: Vlkodlak

odaha — Fri, 07 Jun 2013 12:40:21 +0000

Boris Vian: Vlkodlak

Le Loup-garou, 1945–53 (poprvé otištěno 1972)

V povídce Vlkodlak si francouzský patafyzik, novinář, hudební skladatel, dramatik, herec, malíř, hudebník, kritik, překladatel, scenárista a v poslední řadě i spisovatel, Boris Vian, pohrál s tradiční mytologickou postavou vlkodlaka, kdy však hlavním hrdinou není člověk, který by se v noci, případně při úplňku, proměňoval ve vlka, ale je jím černý vlk s červenýma očima jménem Denis, jenž jedné úplňkové půlnoci, právě když se potuloval po lese hledaje svou oblíbenou potravu, tj. trávu a modré hyacinty, jež příležitostně prokládal houbami, vyrušil „Siamského mága, jehož skutečné jméno znělo Etienne Pample, a drobnou Lisette Cachounovou, tmavovlasou servírku z restaurace Groneil, přilákanou sem Mágem pod podvodnou záminkou, [jež] právě zkoušela zbrusu nový podvazkový pás zn. Obsese […], který stál Siamského mága šest hodin zoufalého úsilí.“ A byť se Denis za vyrušení okamžitě omluví a odkluše, zlý mág jej kousne do ramene. Jak se druhého dne ukázalo, zlý mág byl vlkodlak a z Denise se stal člověk.

číst dál

Bob Fosse: Kabaret

odaha — Wed, 06 Jun 2012 07:22:24 +0000

Bob Fosse: Kabaret

Kabaret, méně známý, avšak o to více podařenější filmový muzikál z roku 1972, vznikl volně na motivy stejnojmenného divadelního muzikálu s premiérou v roce 1966 na Broadway. Filmová verze však má s původní podobou již jen málo společného, protože pro potřeby filmu byl kompletně přepsán scénář, ale i drtivá většina písní a přirozeně i taneční choreografie. Režie filmu se zcela výjimečným způsobem ujal Bob Fosse, pro kterého sice byl Kabaret režijním filmovým debutem, ale v žánru muzikálu a tance působil již od svého mládí a to v nejprve úlohách tanečníka a později i choreografa a režiséra. A sám Fosse se přirozeně ujmul i samotné choreografie, jež ve filmu patří k těm největším perlám.

číst dál

Evan Hunter: Spousta malých darebáků

odaha — Thu, 15 Oct 2009 14:41:23 +0000

Evan Hunter: Spousta malých darebáků

Every Little Crook And Nanny, 1972

Synonymem „mafiánské“ literatury, který tento žánr současně objevil, završil ale i svou kvalitou zcela uzavřel pro další interpretace, je román Maria Puza z roku 1969, Kmotr.

číst dál

Margaret Eleanor Atwoodová: Z hlubin

odaha — Fri, 09 Jan 2009 11:46:19 +0000

Surfacing, 1972

Neoficiálně nejlepší kanadská spisovatelka, Margaret Atwoodová, též velmi žhavá kandidátka na ocenění Nobelovou cenou za rok 2003, si vydobyla svůj mezinárodní věhlas nejen jako literární autorka, ale též se angažuje i jako politická a feministická aktivistka. A právě jako průsečík mezi poezií, prózou a feministicko genderově laděnou kritikou s politicko-ekonomickým podtextem v pozadí, lze přirovnat rané a současně jedno z nejlepších Atwoodové děl, Z hlubin.

číst dál

Charles Bukowski: Příběhy obyčejného šílenství

odaha — Mon, 19 May 2008 10:30:52 +0000

Charles Bukowski: Příběhy obyčejného šílenství

Erections, Ejaculations, Exhibitions and General Tales of Ordinary Madness, 1972

Masová oblíbenost a čtenost Charlese Bukowského není ani tak dána naprostou absencí všech zábran, kdy Bukowski je schopen zdůkladna popisovat své hemeroidy, kvalitu své stolice, průběh své opice či krásy intimních oblastí těch nejspodnějších hospodských štětek, ale fenomén Bukowského je skryt v jeho zcela přirozené stylistice s jakou dokáže tato více než méně obscénní a velmi vulgární témata, které by se i chovanec pasťáku bál vyslovit na plná ústa, převést na papír tak, že i velmi konzervativně a usedle vychovávaný čtenář z katolických kruhů se nad nimi nepozastaví jako nad něčím nepatřičným či snad dokonce nepřirozeným.

číst dál

Ingmar Bergman: Šepoty a výkřiky

odaha — Wed, 30 Apr 2008 11:49:19 +0000

Ingmar Bergman: Šepoty a výkřiky

Ač by se snad mohlo zdát, že tato prvotní idea, kterou Ingmar Bergman adresoval svému dvornímu kameramanovi, Svenu Nykvistovi, nemůže vést k výsledku, jež by byl obsahoval jakýkoliv náznak psychologické hloubky, citové drásavosti, dokonale vystavěného příběhu, pečlivosti ba až pedantství v každém detailu, mistrovské ukázky herectví, nemluvě snad o scénáři, režii či kameře, natož pak snad o získání jakéhokoliv filmového ocenění, je pravdou přesný opak, ba Šepoty a výkřiky lze směle položit nejen jako jeden z nejlepších a co filmového zpracování i nejdokonalejších počinů jak ve filmografii Ingmara Bergmana, tak filmu jako takovém vůbec.

číst dál