1981

Petr Nýdrle: Evžen mezi námi

odaha — Wed, 07 Aug 2013 20:11:09 +0000

Petr Nýdrle: Evžen mezi námi

Petr Nýdrle absolvoval v roce 1981 obor filmové režie na pražské FAMU a to absolventským filmem Evžen mezi námi. Pro své kvality, či spíše pro svou někdejší provokativní neotřelost, byl tento studentský film mimořádně určen k promítání i do běžné kinodistribuce, ale pro otevřenou ironii a satiru, jež zesměšňovala úroveň oficiální socialistickým režimem schválené kultury a umění, z toho nakonec sešlo, byť film nebyl nikdy oficiálně zakázán. Nýdrle sám již nikdy žádný film nenatočil a poté, co v roce 1983 emigroval do USA, se dodnes věnuje výhradně komerčnímu žánru reklamy a hudebních klipů. Evžen mezi námi tak měl oficiální premiéru až na podzim roku 1990, kdy bez většího vzruchu či ohlasu prošel českými kiny a poté skončil na dalších dvacet let v zapomnění, ze kterého jej v roce 2011 nakrátko vytrhl Karlovarský filmový festival.

číst dál

Věra Chytilová: Kalamita

odaha — Wed, 01 Aug 2012 18:54:31 +0000

Věra Chytilová: Kalamita

Věra Chytilová je jednou z nejvýraznějších filmových umělkyň české kinematografie. Do světového povědomí se dostala již díky svým filmům, jež spadají do éry Československé nové vlny - Sedmikrásky (1966) a Ovoce stromů rajských jíme (1969), ale Chytilová jakožto režisérka, originální a svébytná filmová tvůrkyně tak, jak je chápána dnes, vznikla paradoxně až v 70. a 80. letech a to po sérii zákazů filmovat, kdy jí bylo nakonec dovoleno točit jen scénáře, o které nikdo jiný nestál. Velmi klíčové je v její filmografii dvojice filmů z přelomu 70. a 80. let, jež byly natočeny právě na základě scénářů, o které neměl nikdo jiný zájem a které byly poté střídavě zakazovány a povolovány tak, aby se snímky dostaly co k nejmenšímu počtu diváků. - Jedná se o snímek Kalamita, na němž práce započaly již v roce 1978, ale po sérii zákazů pokračovat ve filmování byl dotočen až v roce 1981, aby byl poté až do roku 1990 zakázaný a to jednak pro své sarkastické pojetí a jednak proto, že do Austrálie emigrovala herečka v hlavní roli Dagmar Bláhová, ale i neherec a hudebník Laco Déczi, jenž emigroval do USA. Dále to byl snímek Panelstory aneb Jak se rodí sídliště, který byl dotočen v roce 1979 a to na základě scénáře, jenž byl Chytilové podstrčen jako kompenzace za zakázanou Kalamitu, ale do kinodistribuce se dostal až v roce 1988.

číst dál

Harlekýnovy miliony

odaha — Mon, 27 Sep 2010 22:00:00 +0000

1

Za městečkem, ve kterém se zastavil můj čas, tam stojí zámek a v tom zámku je teď domov důchodců. Do zámku vede jediná cesta, stoupající vzhůru do kopce, cesta roubená alejí starých kaštanů, větve těch starých stromů tvoří tunel, když tak stoupáte vzhůru, jako byste kráčeli dlouhou gotickou klenbou, tak větve jsou do sebe zaháknuté, jedna druhou nejen podpírá, ale jsou tak propletené, jak vítr a vichřice do sebe ty ratolesti zaklesly. Tak nějak se ty stromy bojem o trošku světla v korunách unavily, že odumřely, takže cesta je neustále plná suchých větví a zuhelnatělých, prodřených neustálým třením.

číst dál

Pascal Bruckner: Hořký měsíc

odaha — Wed, 21 Jan 2009 11:36:24 +0000

Pascal Bruckner: Hořký měsíc

Lunes de fiel, 1981

Čtenářský úspěch prvotiny Pascala Brucknera, Hořký měsíc, je na prvním místě dán vznikem svého filmového derivátu v režii Romana Polanského z roku 1992 (k němuž ostatně odkazuje i české vydání tím, že původní název díla ohýbá právě dle filmového názvu). Na místě druhém pak pro ty, co blíže neznají dílo Markýze de Sade, může mít Hořký měsíc současně i příchuť zakázaného ovoce, ba sexuální hrátky s močí a stolicí sličné Rebekky mohou nejen pobouřit ale i inspirovat. Nicméně krom této lehké, navíc velmi špatně ztvárněné kontroverze, je četba románu jinak zcela bohapustou nudou.

číst dál

Gabriel García Márquez: Kronika ohlášené smrti

odaha — Wed, 07 Jan 2009 23:14:49 +0000

Gabriel García Márquez: Kronika ohlášené smrti

Crónica de una muerte anunciada, 1981

Literární styl Gabriela Garcíi Márqueze lze připodobnit jako syntézu narativního vyprávění a žurnalistické reportáže v kombinaci s poměrně výrazným vlivem Franze Kafky, Fjodora Michajloviče Dostojevského ale i dalších autorů tak, že ač je Márquez interpretován jako jihoamerický fenomén, lze jej plně zařadit do kontextu evropské literatury.

číst dál