Francouzský film

Ettore Scola: Tančírna

odaha — Sat, 03 Aug 2013 12:39:12 +0000

Ettore Scola: Tančírna

Slavný film italského režiséra Ettorea Scoly Tančírna byl natočen na základě divadelní hry francouzského dramatika Jean-Claudeho Penchenata z roku 1981, kterou uvádělo pařížské divadlo Le Theatre du Campagnol. Autor hry Penchenat pak s Ettorem Scolou spolupracoval i na psaní scénáře, a herecké osazenstvo z divadelního představení se z velké části objevilo i ve filmovém ztvárnění. Jak původní hra tak i dramatem inspirovaný film byly pojaty jako pantomima, kdy děj, jenž znázorňuje historické události ve Francii a to od roku 1936 do počátku 80. let, je znázorněn pomocí proměňujících se tanečních stylů, hudby i stylu oblékání, jež se v jednotlivých epochách střídají v jedné z pařížských tančíren.

číst dál

Luis Buñuel: Nenápadný půvab buržoazie

odaha — Thu, 01 Aug 2013 10:20:38 +0000

Luis Buñuel: Nenápadný půvab buržoazie

Pod známým, vševypovídajícím a současně nicneříkajícím názvem Nenápadný půvab buržoazie se skrývá klasický surrealistickými myšlenkami inspirovaný film mexického velikána Luise Buñuela. A ačkoliv to není film nikterak jednoduchý a většina diváků se v něm bez úvodního vysvětlení koncepce záhy ztratí, získal Buñuel, jehož můžeme směle a bez přehánění označit za jednoho z nejlepších režisérů filmové historie, za tento snímek svého jediného Oscara a to za nejlepší cizojazyčný film. Oscar i za nejlepší původní scénář mu pak těsně unikl.

číst dál

Cédric Kahn: Lítost

odaha — Fri, 19 Jul 2013 08:00:50 +0000

Cédric Kahn: Lítost

Autorský snímek Lítost, z roku 2009, francouzského režiséra Cédrica Kahna je ve většině recenzí a kritik srovnáván a odsuzován pro svou příliš zřejmou inspiraci ve filmu Kahnova slavnějšího kolegy Francoise Truffauta Žena od vedle z roku 1981. Tato inspirace je sice nepochybná a sám Kahn svou Lítost charakterizuje jako poctu Truffautovi, přesto Lítost nelze jednoduše odsoudit jako pouhou předělávku, protože vyjma základního leitmotivu v setkání někdejších milenců po patnácti letech, Kahn Lítost napsal a natočil ve zcela jiném vyznění. - U Truffauta je základní charakteristikou Ženy od vedle destruktivní a vražedná vášeň, u Kahna hlavní postavy své city neustále přehodnocují, bojují s nimi a zejména je mezi oběma milenci obrovská propast, která jim nikdy nedovolí své vášni nadobro propadnout. - Zatímco kdysi talentovaný architekt Mathieu přistupuje k ženám s kombinací machismu a cynismu, jím kdysi odvržená milenka bojuje s kombinací lásky a nedůvěry v Mathieua.

číst dál

Nehanebné lásky Françoise Sagan

odaha — Thu, 02 May 2013 13:05:34 +0000

Nehanebné lásky Françoise Sagan

V roce 2008, tedy čtyři roky po jejím úmrtí, měl ve francouzských kinech premiéru životopisný film Sagan, jež pojednává o v rodné Francii čtenářsky velmi oblíbené spisovatelce a dramatičce Françoise Saganové. - Saganové knihy, byť měly spíše klesající kvalitu a jejím nejoceňovanějším dílem byla její prvotina, novela Dobrý den smutku z roku 1954, který napsala ve svých sedmnácti letech, měly vždy vysokou prodejnost, ale ještě většího věhlasu Saganová dosáhla svým osobním životem, kdy její bohatý bisexuální život, drogové i alkoholové eskapády, láska k rychlým autům i rozhazování peněz doslova celými hrstmi byl častým námětem bulváru. Snímek Sagan, v českých kinech uvedený pod názvem Nehanebné lásky Françoise Sagan, ve filmovém klubu české televize zase pod původním Sagan, se pak soustředí právě na sérii perliček z osobního života Françoise Saganové a nečiní si ambice objevit v něm něco nového či snad dokonce složitou osobnost Saganové nějak interpretovat. Stejně se tak divák nic nedozví o jejím díle.

číst dál

Michael Haneke: Utajený

odaha — Fri, 10 Aug 2012 13:04:48 +0000

Michael Haneke: Utajený

Filmový samouk s psychologickým vzděláním, původem rakouský režisér, který však trvale žije a tvoří ve Francii, Michael Haneke, začínal jako televizní redaktor a dramaturg, poté se dvacet let věnoval televizní režii a konečně od roku 1993 již jen čistě autorským projektům filmovým. Značný rozruch poprvé vzbudil se svým doslova brutálním filmem Funny Games (1997). Velkého uznání i ze strany filmových kritiků se mu ale dostalo za film Pianistka (2001), který si krom jiného odnesl tři hlavní ceny z festivalu v Cannes a to za nejlepší film a herecké výkony v hlavních rolích pro Benoit Maginela a Isabelle Huppert. Z jeho dalších filmů jsou významně oceňovány zvláště snímky Utajený (2004) - nejlepší režie v Cannes a nejlepší evropský film roku 2004, a Bílá stuha (2009) - Zlatá palma v Cannes za nejlepší film a nejlepší evropský film roku 2009.

číst dál

Claude Chabrol: Nevěrná žena

odaha — Tue, 07 Aug 2012 07:56:10 +0000

Claude Chabrol: Nevěrná žena

Filmový nadšenec, velký obdivovatel britského režiséra Alfreda Hitchcocka, režisér, producent a příležitostný herec malých rolí, Claude Chabrol, debutoval v roce 1958, kdy na základě vlastního scénáře inspirovaného Hitchcockovými filmy natočil dnes již legendární snímek Krásný Serge, jenž se stal hybným činitelem celé nové etapy francouzského filmu - tak zvané francouzské nové vlny. Po velkém úspěchu, jak u diváků, tak u kritiky, s krátkým rozestupem zrežíroval hned několik velmi podobně koncipovaných snímků a to Bratranci (1959) a Na dva západy (1959) a Hezké holky (1960). Poté však stvořil několik filmových propadáků a tak v rámci finanční tísně natočil dvojici čistě komerčních snímků se špionážní zápletkou a to Tygr má rád syrové maso (1964) a Tygr se parfémuje dynamitem (1965). Po tomto intermezzu se ale zase vrátil k svému vlastnímu stylu, ve kterém je příběh stavěn na psychologické zápletce, a nechal vzniknout sérii velmi slavných filmů Lesbičky (česky uvedeno pod zcenzurovaným názvem Laně, 1968), Nevěrná žena, Bestie musí zemřít (oba z roku 1969) a Řezník (1970).

číst dál

François Ozon: Pod pískem

odaha — Fri, 15 Jun 2012 06:52:43 +0000

François Ozon: Pod pískem

Výchozí zápletka snímku Françoise Ozona Pod pískem vychází z režisérova zážitku z dětství, který sám komentuje: „Při natáčení tohoto snímku jsem byl inspirován událostí, která se stala, když jsem byl malý. Byl jsem na pláži s rodiči, často jsme tam viděli postarší manželský pár. Jednoho dne se šel muž koupat a už nikdy se nevrátil. Helikoptéry ho všude hledaly a nikdo se pak již nechtěl jít koupat, často jsem myslel na tu ženu, jak se vrací sama do svého domova, pouze s manželovými věcmi, a ptal jsem se sám sebe, co se dále odehrávalo. Existovalo pro mne mnoho možností toho, co se stalo - manžel se mohl utopit, nebo dokonce utéct.“

číst dál

Abdel Kechiche: Černá venuše

odaha — Thu, 05 Jan 2012 18:39:59 +0000

Abdel Kechiche: Černá venuše

Francouzský režisér, scénárista a herec Abdellatif Kechiche má vzhledem k svému původu - narodil se a do svých šesti let vyrůstal v Tunisku - blízko k námětům z imigrantského prostředí. Snímek Černá Venuše z roku 2009, postavil na historické postavě Sarah Baartmanové, jež se narodila okolo roku 1790 jako otrokyně v Jihoafrické republice, s svým původem pocházela z kmene Khoikhoiů, nizozemskými kolonizátory posměšně přezdívaného jako Hotentoty. - Odtud její přezdívka z evropského turné, kdy byla v Londýně a Paříži uváděna jako Hotentotská Venuše. O skutečném životě Sarah Baartmanové toho není mnoho známo, naopak proslula až po své smrti, kdy byly v pařížském Přírodovědeckém muzeu po více než 150 let, konkrétně od roku 1815 do roku 1974, vystavovány její genitálie, mozek a kostra. - Některé z žen kmene Khoikhoiů totiž měly nadměrně vyvinuté pozadí a stydké pysky, jež o několik centimetrů přesahovaly hranici vaginy, a tyto tělesné znaky soudobé francouzské vědce inspirovalo k tomu, že právě genitálie, mozek a odlitek posmrtného těla Baartmanové brali jako vědecký důkaz velmi blízkého vztahu mezi domorodými afričany a opicemi.

číst dál

Luc Besson: Léon

odaha — Sat, 24 Jan 2009 00:22:51 +0000

Luc Besson: Léon

Na konci 80. a minimálně do poloviny 90. let patřil filmový námět hrdiny - osamělého a nelítostného zabijáka přinejmenším mezi onu sortu snímků, které si sice na sebe dokážou vydělat, ale příběh i herecké ztvárnění spíše připomínají filmovou frašku.

číst dál

Roman Polanski: Hořký měsíc

odaha — Sun, 18 Jan 2009 15:20:01 +0000

Roman Polanski: Hořký měsíc

Hořký měsíc sice není žádnou velkou literárních předlohou, ale přesto by pro svou originalitu mohla předurčovat vznik nadčasové filmové adaptace. Režisér Roman Polanski, jež svůj vrchol prožil v hloubi 70.%nbsp;let však vsadil na prvoplánovité zjednodušení, nevýrazné herecké výkony, a konečně i zcela chabou režii tak, že byť film Hořký měsíc vytěžil z původní předlohy Pascala Brucknera naprosté minimum, stal se pro mnohé z diváků takřka kultovní podívanou.

číst dál

Tiché dny v Clichy

odaha — Wed, 14 Jan 2009 16:41:41 +0000

Tiché dny v Clichy

Američan v Paříži je v kontextu americké literatury jedním z těch nejobnošenějších klišé. V podání Henryho Millera je leitmotiv pařížské dekadence, alespoň tak jak je Paříž v americké literatuře již minimálně od 30. let 20. století vykreslována, povýšen o erotickou rovinu, Millerovými kritiky často nazývanou pornografií. Ostatně celé dílo Henryho Millera je více známo soudními procesy, které byly v USA vedeny v letech 1959 a 1964 proti jeho vydání, tak že právě Tiché dny v Clichy se prvního amerického vydání dočkaly až v roce 1987, tedy o 31 roků později než ve Francii.

číst dál

Krzysztof Kieślowski: Dvojí život Veroniky

odaha — Fri, 02 Jan 2009 00:05:04 +0000

Krzysztof Kieślowski: Dvojí život Veroniky

Kieślowského příspěvek do světové kinematografie se sice vzhledem k minimálnímu času, jenž mu byl mezi léty 1989 a 1996, tedy mezi pádem železné opony v Polsku a Kieślowského smrtí, vyhrazen, více či méně omezen na čtveřici filmů - krom Dvojího života Veroniky, trilogii Tři barvy, nicméně i toto „minimum“ z Kieślowského dělá jednoho z nejlepších režisérů všech dob. Ba, Kieślowski tvoří ve světových dějinách kinematografie zcela svébytnou kategorii precizně propracovaných snímků s rozjímavě poetickou atmosférou, která je snad právě i pro své snad až nadfilmové kvality přístupná poměrně širokým diváckým vrstvám.

číst dál

Jean-Luc Godard: U konce s dechem

odaha — Tue, 30 Dec 2008 00:33:51 +0000

Jean-Luc Godard: U konce s dechem

Vynecháme-li ze snímku francouzského filmové revolucionáře, ne-li rebela, Jeana-Luca Godarda, U konce s dechem, vlastní příběh, který je pro film ostatně pouhou kulisou, odhalíme filmový skvost, jež nejenže stojí za revolucí, která byla koncem 50. let odstartovala francouzskou, a potažmo i evropskou, Novou vlnu.

Jean-Luc Godard: U konce s dechem

Ale získáme i snímek, jenž jak už pro osobnost samotného režiséra Jeana-Luca Godarda, tak pro absenci filmového scénáře, i herecké dvojici, Jeanovi-Paulu Belmondovi a Jeane Sebergové, do té doby neuvěřitelnou hereckou volnost, kdy v dlouhých až několikaminutových improvizacích ztvárnili to, o co usilovaly celé filmové generace - tj. život, lásku i zradu, to vše s necenzurovaným vnitřním nábojem, který z filmové plátna teče v podobě hmatatelného fluida.

číst dál

Krzysztof Kieślowski: Tři barvy - modrá

odaha — Mon, 22 Dec 2008 10:35:03 +0000

Krzysztof Kieślowski: Tři barvy - modrá

Cyklus Tři barvy navozuje lehké asociace s barvami francouzské trikolóry, revolučním heslem Volnost, Rovnost, Bratrství, navíc pak doplněné psychologickým podtextem svých hlavních hrdinů, kde jsou jednotlivé části volně provázány pomocí symbolických odkazů, ale každá část tvoří naprosto samostatný, ba indiferentní celek. Ba režisér Krzysztof Kieślowski pro každou z „barev“ sestavil zcela odlišný filmový štáb.

číst dál