Sci-fi

Isaac Asimov: Nadace

odaha — Fri, 31 May 2013 08:22:12 +0000

Isaac Asimov: Nadace

Foundation, 1951

Isaac Asimov je společně s Robertem A. Heinleinem and Arthurem C. Clarkem je zařazován do tzv. velké trojice žánru sci-fi literatury. Současně byl i jedním z nejplodnějších autorů všech dob, kdy kompletní bibliografie jeho díla, kam krom sci-fi románů a povídek patří i jeho autorské či spoluautorské příspěvky do nejrůznějších kategorií vědecko-populární literatury, čítají více než pět set knih. Ale vliv Asimova dalece přesahuje hranice pouhé literatury, kdy zvláště díky své povídkové sbírce Já, robot, ve které definoval a v literárním pojetí i aplikoval tři základní zákony robotiky, je považován za jednoho ze zakladatelů robotické kybernetiky. Další oblastí, kde má však Asimov pouze teoretický vliv v eticko-filozofické rovině je očekávaná apokalypsa po naprostém kolapsu civilizace, kdy nejprve v několika povídkách ze 40. let 20. století a dodatečně i v románové sáze, kterou rozvíjel až do konce 80. let, definoval východisko v podobě vědecké komunity, která bude v době úpadku a všeobecného pádu do barbarství nejprve schraňovat a poté dále šířit vědecké výdobytky moderní civilizace tak, že tato vědecká komunita svou civilizační nadřazeností ovládne a zcivilizuje zbylý svět.

číst dál

Isaac Asimov: Já, robot

odaha — Tue, 23 Apr 2013 08:30:56 +0000

Isaac Asimov: Já, robot

I, Robot (1950)

Autorem pojmu „robot“, ale i prvního literárního díla o robotech - konkrétně divadelního dramatu z roku 1920 R.U.R. (Rossum's Universal Robots), jež slavilo obrovský celosvětový úspěch ve 20. a 30. letech - je sice Karel Čapek (samotné slovo „robot“ vymyslel jeho bratr Josef), ale za skutečného vynálezce a objevitele moderní robotiky je považován až americký spisovatel Isaac Asimov, jenž již v roce 1942 ve své povídce Hra na honěnou poprvé definoval tři základní a dodnes v robotickém průmyslu poplatné zákony robotiky:

číst dál

Ray Bradbury: Marťanská kronika

odaha — Tue, 14 Feb 2012 13:38:00 +0000

Ray Bradbury: Marťanská kronika

The Martian Chronicles, 1950

Ray Bradbury publikoval více 11 románů, na 400 povídek, přes 20 divadelních her a dále značné množství televizních scénářů a dalšího literárního materiálu. Přes svou celoživotní plodnost je však Bradbury synonymem dvou děl ze svého raného období - sbírky povídek Marťanská kronika z roku 1950 a románu 451 stupňů Fahrenheita z roku 1953.

číst dál

Stephen King: Běh o život

odaha — Thu, 28 Jul 2011 11:57:32 +0000

Stephen King: Běh o život

Richard Bachman: The Running Man, 1982

Jméno Stephena Kinga, komerčně i čtenářsky suveréně nejúspěšnějšího tvůrce hororů a thillerů, asi není třeba více představovat. I naprostý nečtenář, laik či odpůrce tohoto žánru je s dílem Stephena Kinga obeznámen prostřednictvím mnoha desítek filmových či televizních adaptací - i v tomto měřítku asi pro Kinga nemůžeme najít konkurenci, kdy prakticky není dílo, které by nevyvolalo další filmovou adaptaci a to v široké stupnici od B-éčkových nízkorozpočtových hororů pro víkendovou zábavu amerických adolescenců až po nákladné velkofilmy s předními hollywoodskými hvězdami a často i Oscarovými ambicemi. - Jako příklad uvádím například Osvícení (1980), Věc (1980) či Zelená míle (1999) versus hororová série z let 1984 až 2001 Kukuřičné děti.

číst dál

Ken Kesey: Námořníkova píseň

odaha — Sat, 25 Jun 2011 09:05:49 +0000

Ken Kesey: Námořníkova píseň

Sailor Song, 1992

Ač se to zdá neuvěřitelné, protože Kena Keseye můžeme zařadit mezi nejvlivnější autory 2. poloviny 20. století, tak Kesey za svůj tvůrčí život napsal jen tři romány - kultovní Přelet nad kukaččím hnízdem z roku 1962 a Tak mě někdy napadá z roku 1964, po dlouhých osmadvaceti letech pak po desetileté práci v roce 1992 vydává svůj román třetí Námořníkova píseň. (Pro formu dodejme, že tuto pauzu mezi léty 1964 až 1992 Kesey vyplnil jak 5-měsíčním pobytem ve vězení za přechovávání marihuany, než byl vysekán svým právníkem, tak psal novinové články, eseje ale i pohádky pro děti.)

číst dál

Frank Herbert: Duna

odaha — Thu, 19 May 2011 18:57:05 +0000

Frank Herbert: Duna

Dune, 1965

Frank Herbert nastoupil na plný úvazek spisovatele ve svých 52 letech v roce 1972, kdy mu bylo do konce jeho kariéry ale i života odměřeno 14 posledních let. Do této doby se živil jako velmi plodný autor na částečný úvazek - jen do zmíněného roku 1972 napsal 13 ze svých celkově 22 románů a několik desítek dalších povídek. Krom toho na plný úvazek působil nejprve jako fotograf, novinář, editor, konzultant a vysokoškolský učitel - on sám svá studia tvůrčího psaní nedokončil. V roce 1959 začal sbírat podklady pro svůj nejúspěšnější a nejznámější román Duna, na kterém pracoval celkem šest roků - v roce 1963 začala v časopise Analog vycházet na pokračování nejprve část Svět Duny, od roku 1965 pak tamtéž část Prorok Duny. Herbert se současně snažil najít vydavatele knižní podoby románu, ale byl odmítnut takřka 20 nakladateli, až obě části pod názvem Duna v roce 1965 vydává malé nakladatelství Chilton, jež se do té doby specializovalo na nebeletrijní literaturu ` la manuály „udělej si sám“. Román okamžitě po svém vydání vzbudil obrovský rozruch, byl příznivě přijat i u kritiky a dodnes je vedle Pána prstenů Johna Tolkiena pokládán, a to jak u čtenářů tak u kritiky, za nejlepší román ze žánrů fantasy a sci-fi, který byl kdy napsán. Co do komečního úspěchu jej pak v poslední dekádě překonala až sága Harryho Pottera Joanne Rowlingové.

číst dál

Karel Čapek: R.U.R. (Rossum's Universal Robots)

odaha — Fri, 15 Oct 2010 09:21:32 +0000

1920

číst dál

Jevgenij Zamjatin: My

odaha — Thu, 16 Apr 2009 13:29:40 +0000

Jevgenij Zamjatin: My

Мы, 1921

Z poměrně dlouhosáhlého seznamu fantaskních či sociálně utopistických románových představ o budoucím vývoji naší civilizace je dnes více či méně každý čtenář alespoň co do hrubého nástinu seznámen s románem George Orwella z roku 1949 - 1984, který lze pro bezprecedentní četnost citací ale i mnoho původních přízvisek, jež přešly do běžného komunikačního slovníku (např. „Velký bratr“ či „newspeak“), označit za jedno z nejvlivnějších literárních děl 20. století.

číst dál

Kurt Vonnegut: Kolíbka

odaha — Thu, 01 Jan 2009 14:16:46 +0000

Kurt Vonnegut: Kolíbka

Cat's Cradle, 1963

Zařazovat Kurta Vonneguta mezi autory v tzv. sci-fi žánru je jednak určitá degradace samotného Vonneguta a jednak značí nepochopení skutečného poselství a významu jeho díla ze strany čtenářů, potažmo recenzentů. Jistě, počínaje již prvotinou Mechanické piano, přes Kolíbku, která jej proslavila, ale i další, Vonnegut používá vnějších kulis, jež nejsou nepodobné těm, které jsou do nekonečna obemílány právě u sci-fi laděných autorů, nicméně to, co je u Vonneguta prostředkem k mnohem širší výpovědi, je v oblasti sci-fi konečným cílem.

číst dál

Anthony Burgess: Mechanický pomeranč

odaha — Tue, 27 May 2008 07:45:59 +0000

A Clockwork Orange, 1962

Anthony Burgess: Mechanický pomeranč

Nechce se věřit, že od sepsání a prvního vydání Mechanického pomeranče uplynulo již více než 40 roků (vydáno 1962), zvlášť, je-li jeho námět i dnes považován za přinejmenším kontroverzní, a lze se jen dohadovat nakolik je odrazem znuděné doby, nadsázku či o poněkud extravagantní typ sociální utopie.

číst dál

Aldous Huxley: Konec civilizace

odaha — Mon, 26 May 2008 14:39:28 +0000

Aldous Huxley: Konec civilizace

Brave New World, 1932

Konec civilizace (z originálu doslovně přeloženo jako Nádherný nový svět) Aldouse Huxleyho a 1984 (1949) George Orwella jsou prvními, a jak ukázal čas, i těmi nejlepšími reflexemi možných důsledků mocenských režimů 20. století. A byť prvotní impuls reflektoval praktiky novodobých diktátorských režimů v Sovětskému Svazu, Itálii a Německu, nebylo jejich poselství v čase nijak ztupeno, ba naopak, jsou dnes, kdy technické možnosti kontroly i propagandy dovolují sledovat každý náš krok a určovat názory a chování masy, aktuálnější víc než v dobách svého vzniku.

číst dál

Kurt Vonnegut: Mechanické piano

odaha — Thu, 24 Apr 2008 15:26:48 +0000

Kurt Vonnegut: Mechanické piano

Player Piano, 1952

Město Ilium ve státě New York je rozděleno do tří částí.

V severozápadní sídlí vedoucí pracovníci, inženýři, státní zaměstnanci a hrstka příslušníků intelektuálních profesí, v severovýchodní sídlí stroje a konečně jížní, na druhém břehu řeky Iroquois, zaujímá oblast známá jako Domovina, kde žije převážná většina obyvatel.[1]

Takovýchto měst jsou v celé Americe stovky, stroje vykonávají veškerou kvalifikovanou a hodnotnou práci a osudy lidí se vyvíjí dle plánování centrálního počítače, který přísně a objektivě rozděluje jednotlivce dle jejich IQ a výsledků v dosažených zkouškách na menšinu inženýrů a manažerů, kteří mají privilegované postavení a právo dát svému životu punc smyslu, a většinu ostatních mas, kteří se mohou rozhodnout mezi prací krumpáče a lopaty, tedy prací kterou pro slabý ekonomický přínos nevykonávají ani stroje, a upsáním se na 25 let ve službě v armádě beze zbraní, protože ty mohli z důvodů možnosti vzpoury vlastnit jen příslušníci privilegované vrstvy.

číst dál