Kolumbijská literatura

Gabriel García Márquez: Zpověď trosečníka

odaha — Tue, 16 Jul 2013 06:19:45 +0000

Gabriel García Márquez: Zpověď trosečníka

Relato de un náufrago, 1955 (1970)

Gabriel García Márquez, dnes světoznámý spisovatel a nejlepší autor v žánru magického realismu, začínal svou tvůrčí dráhu jako novinář - a to již od svých prvopočátků, kdy studoval práva na Národní univerzitě v Bogotě, tak i v pozdějším období, kdy i po své nucené emigraci do Evropy, spolupracoval jako zahraniční korespondent. Pro vznik knihy Zpověď trosečníka je ale rozhodující období mezi roky 1954 a 1955, ve kterém Márquez pracoval v redakci nezávislého deníku El Espectador, v němž se věnoval zejména filmovým kritikám. Na podzim roku 1955 však redakci navštíví tou dobou kolumbijský národní hrdina Luis Alejandro Velasco, jenž jako jediný z několika námořníků přežil deset dnů na širém moři poté, co jej a jeho druhy smetla bouře z platby torpédoborce Caldas, s tím, že deníku prodá svůj příběh.

číst dál

Gabriel García Márquez

odaha — Fri, 13 Jul 2012 17:33:12 +0000

Gabriel García Márquez: Kronika ohlášené smrti

odaha — Wed, 07 Jan 2009 23:14:49 +0000

Gabriel García Márquez: Kronika ohlášené smrti

Crónica de una muerte anunciada, 1981

Literární styl Gabriela Garcíi Márqueze lze připodobnit jako syntézu narativního vyprávění a žurnalistické reportáže v kombinaci s poměrně výrazným vlivem Franze Kafky, Fjodora Michajloviče Dostojevského ale i dalších autorů tak, že ač je Márquez interpretován jako jihoamerický fenomén, lze jej plně zařadit do kontextu evropské literatury.

číst dál

Gabriel García Márquez: Láska za časů cholery

odaha — Thu, 18 Dec 2008 22:31:20 +0000

El amor en los tiempos del cólera, 1985

Gabriel García Márquez: Láska za časů cholery

Na Marquezovově slavném románu Láska za časů cholery je znát, že jej napsal již ve svém pozdější věku (jako šedesátiletý), kdy prostřednictvím svého vrcholného díla bilancuje nejen svůj život ale i sám sebe tak, že je v příběhu obsaženo nebývale mnoho autobiografických prvků, a byť je děj posunut hluboko do minulosti na rozmezí 19. a 20. století, je román díky jak autorových paralel tak časového posunu v mnohém nesmrtelně aktuální, zvlášť v době, kdy se z Lásky stalo pouhopouhé zaklínadlo bez hlubšího významu.

Děj samotný, lze interpretovat třemi způsoby: můžeme jej brát jako fascinující naturalisticky podané vyprávění, jež sice oplývá magickou atmosférou, ale lze jej spíše brát jako příběh z cizího, dávno zapomenutého světa. Vnímavější čtenář pak krom samotného strhujícího vyprávění bude sledovat i myšlenkové pozadí hlavních hrdinů, které je ukryto za tenkou zástěnou navenek banálních příhod, jež však v sobě skrývají odpověď na mnohé, sám sobě položené otázky „Proč?“, jejichž odpovědi se však odvíjí jak od míry duševního vývoje čtenáře tak i jeho dosavadních životních zkušeností. Třetím způsobem je pak další interpolace těchto otázek a jejich další prohlubování tak, že smysl knihy lze shrnout do jediného slova, za kterým však leží celé miriády slov dalších.

číst dál

Gabriel García Márquez: Sto roků samoty

odaha — Mon, 02 Jun 2008 08:49:50 +0000

Gabriel García Márquez: Sto roků samoty

Cien aňos de soledad, 1964-65

Tak jako je Sto roků samoty více než obyčejná kniha, ale i jedním z nejlegendárnějších literárních děl 20. století, jež si k sobě již po čtyři desetiletí láká stále nové a nové zástupy čtenářů, není Gabriel García Márquez obyčejným spisovatelem, ale i vypravěčským mágem. Avšak přes veškeré adorace, jež se na Márqueze právě od vydání Sto roků samoty v roce 1967 snesly, těmi čtenářskými počínaje a Nobelovou cenou za literaturu za rok 1982 konče, často váhám nakolik je tato chvála oprávněná a nakolik se jedná o určitou formu emočního šoku, v čemž je sice Márquez mistr svého oboru, nicméně měl-li bych jej zařadit do světového kontextu právě po bok svého někdejšího vzoru, Franze Kafky, ke kterému má přes veškerou absurdnost tohoto srovnání i naprostou odlišnost stylu i myšlení přec jen velmi blízko, nemohu se Márquezovy nevytknout povrchnost, absenci duševní a psychologické složky svých postav a potažmo i vlastního příběhu, což je o to s větší mírou nahrazováno obrovským spádem událostí, střídáním postav a těch nejnepravděpodobnějších konstrukcí s množstvím nenadálých zvratů, úmrtí, narození, revolucí ba stěhováním národů a to vše s přívlastkem tajemna balancujícím někde mezi Kafkou a jihoamerickou křesťanskou mystikou.

číst dál

Gabriel García Márquez

odaha — Mon, 02 Jun 2008 08:36:17 +0000

Gabriel García Márquez

Spadané listí / Všechna špína světa (La hojarasca), 1955
90 dnů za železnou oponou (90 días en la Cortina de Hierro), 1959
Plukovníkovi nemá kdo psát (El coronel no tiene quien le escriba), 1961
Pohřeb Velké matky (Los funerales de la mamá Grande), 1962

číst dál

Gabriel García Márquez: Dvanáct povídek o poutnících

odaha — Mon, 02 Jun 2008 08:32:21 +0000

Gabriel García Márquez: Dvanáct povídek o poutnících

Doce cuentos peregrinos, 1992

Velkého mága světové literatury Gabriela García Márqueze asi není třeba blíže představovat, napoví již jen názvy nejslavnějších děl, Sto roků samoty či Láska za časů cholery, vypovídající je rovněž ocenění Nobelovou cenou za literaturu v roce 1982, která má v Márquezově případě mnohem vyšší hodnotu, protože svými levicovými názory a otevřenými sympatiemi ke komunismu, podporou revoluce na Kubě a přátelstvím s Fidelem Castrem nebyla jeho cesta k oficiálnímu uznání svých mimořádných literárních kvalit ze strany západního světa, kolem nějž obcházel komunistický strašák, rozhodně snadná.

číst dál