Španělská literatura

Roberto Bolaño: 2666

odaha — Thu, 17 Oct 2013 15:42:46 +0000

Roberto Bolaño: 2666

2666, 2004

Román 2666 předčasně zesnulého světoběžníka chilského původu Roberta Bolaña 2666 vzbuzuje respekt ještě dříve než si vůbec přečteme první stránku. - Jednak je to neobvyklý název 2666, jež asociuje jak inferno tak budoucí letopočet. Dále pro svůj rozsah - originální španělské vydání čítá 1100 stran, anglické 900 a české má stran 850 (rozdíly jsou dané pouze použitím formátu papíru a písma, nikoliv tím, že by se v překladech román zkracoval). A konečně Roberto Bolaño je velmi módní, ba pro některé z čtenářů až kultovní autor, jenž jako spisovatel prorazil až ve svých čtyřiceti letech roce 1993, známým se stal až svým románem Divocí detektivové z roku 1998 a ve svých padesáti letech v roce 2003 pak zemřel na zástavu srdce. - Bolaño si tak slávy užíval pouhých pět let a celých těchto pět let zasvětil právě románu 2666, který již ani nestačil dokončit. Ostatně samotný název 2666 se nemá k románu žádný vztah či skrytý význam a jedná se pouze o pracovní název z Bolañova počítače, v kterém ostatně byla po Bolañově smrti objevena postupně vydána celá série dalších románů, povídek ale i básní.

číst dál

Gabriel García Márquez: Zpověď trosečníka

odaha — Tue, 16 Jul 2013 06:19:45 +0000

Gabriel García Márquez: Zpověď trosečníka

Relato de un náufrago, 1955 (1970)

Gabriel García Márquez, dnes světoznámý spisovatel a nejlepší autor v žánru magického realismu, začínal svou tvůrčí dráhu jako novinář - a to již od svých prvopočátků, kdy studoval práva na Národní univerzitě v Bogotě, tak i v pozdějším období, kdy i po své nucené emigraci do Evropy, spolupracoval jako zahraniční korespondent. Pro vznik knihy Zpověď trosečníka je ale rozhodující období mezi roky 1954 a 1955, ve kterém Márquez pracoval v redakci nezávislého deníku El Espectador, v němž se věnoval zejména filmovým kritikám. Na podzim roku 1955 však redakci navštíví tou dobou kolumbijský národní hrdina Luis Alejandro Velasco, jenž jako jediný z několika námořníků přežil deset dnů na širém moři poté, co jej a jeho druhy smetla bouře z platby torpédoborce Caldas, s tím, že deníku prodá svůj příběh.

číst dál

Mario Vargas LLosa

odaha — Tue, 10 May 2011 12:38:12 +0000

Mario Vargas LLosa

Los jefes (1959)
Město a psi (La ciudad y los perros, 1963, česky 1966)
Zelený dům (La casa verde, 1966, česky 1981)
Conversación en la catedral (1969)
Pantaleón a jeho ženská rota (Pantaleón y las visitadoras, 1973, česky 1994)
Tetička Julie a zneuznaný génius (La tía Julia y el escribidor, 1977, česky 1984)
Válka na konci světa (La guerra del fin del mundo, 1981, česky 1989)
Historia de Mayta (1984)
¿Quién mató a Palomino Molero? (1986)
Vypravěč (El hablador, 1987, česky 2003)
Elogio de la madrastra (1988)
Smrt v Andách (Lituma en los Andes, 1993, česky 1997)
Los cuadernos de don Rigoberto (1997)
Kozlova slavnost (La fiesta del chivo, 2000, česky 2006)
Ráj je až za rohem (El paraíso en la otra esquina, 2003, česky 2007)
Travesuras de la niña mala (2006)
El sueño del celta (2010)

Sergio Pitol: Umění fugy

odaha — Mon, 09 May 2011 22:34:28 +0000

Sergio Pitol: Umění fugy

El arte de la fuga, 1996

Sergio Pitol je u nás paradoxně více než jako jeden z nejvýznamnějších současných mexických spisovatelů více znám pro své diplomatické angažmá, kdy v letech 1983 až 1988 v Praze působil jako velvyslanec Spojených států mexických. A přestože je Pitol například i laureát prestižní Cervantesovy ceny za rok 2005 (Premio Cervantes je nejprestižnější literární ocenění udělované autorům píšícím ve španělštině) v češtině vyšla jeho první a zatím i jediná kniha až v loňském roce a to Umění fugy ve vynikajícím překladu Anny Tkáčové.

číst dál

Mario Vargas LLosa: Tetička Julie a zneuznaný génius

odaha — Fri, 06 May 2011 23:07:05 +0000

La tía Julia y el escribidor, 1977

Mario Vargas LLosa: Tetička Julie a zneuznaný génius

To že byl Mario Vargas LLosa v letošním roce oceněn Nobelovou cenou za literaturu lze v prvé řadě chápat jako zpožděné a stále zcela nedostačující ocenění nové jihoamerické vlny, kdy v 60. letech na literární scénu vstoupila celá plejáda jihoamerických autorů, kteří během velice krátké doby zcela změnili pohled na světovou literaturu. Krom peruánského LLosy, jenž byl Nobelovou cenou oceněn za rok 2010, tuto cenu též získal chilský básník Pablo Neruda (ano, tento pseudonym převzal dle českého básníka a spisovatele Jana Nerudy) v roce 1971 a kolumbijský spisovatel Gabriel García Márquez v roce 1982. Toto ocenění pro Maria Llosu pak lze po delší odmlce chápat i jako ocenění, jež nebylo vedeno motivy politickými, kdy se minimálně v posledních dvou dekádách udílení Nobelovy ceny řídilo jinými klíči než čistě kvalitativními a to především snahou o jistou rozprostřenost mezi rasami i pohlavími tak, že mnoho laureátů z posledních let nelze považovat za příslušníky 1. literární ligy. A naopak právě v souvislosti s jihoamerickou literaturou je zarážející neocenění například argentinských spisovatelů s obrovských dopadem na další vývoj moderní literatury a to Argentinců Jorge Luise Borgese a Julia Cortázara.

číst dál

Mario Vargas Llosa: Ráj je až za rohem

odaha — Wed, 01 Jul 2009 21:22:06 +0000

Mario Vargas Llosa: Ráj je až za rohem

El paraíso en la otra esquina, 2003

Peruánec Mario Vargas LLosa vstoupil na světovou literární scénu hned svou prvotinou Město a psi z roku 1963, kdy společně s Argentincem Juliem Cortázarem, Mexičanem Carlosem Fuentesem a Kolumbijcem Gabrielem Garcíou Márquezem stál u počátku nevídaného uměleckého vzestupu latinsko-amerických autorů, který v průběhu 60. let nenávratně smetl dosavadní koncepci moderní literatury.

číst dál

Benito Pérez Galdós: Marianela

odaha — Mon, 29 Jun 2009 19:13:27 +0000

Benito Pérez Galdós: Marianela

Marianela, 1878

Je-li Benito Pérez Galdós nestor španělského literárního realismu, jehož význam lze pro ilustraci v kontextu frankofonních zemí připodobnit k významu a oblibě Honoré de Balzac, potom jeho, co do rozsahu, útlé dílko Marianela je jedním z nejvýznamnějších, nejvydávanějších a současně i nejvíce interpretovaných děl španělské literatury. - Krom jiného se tato novela dočkala tří filmových zpracování a převodu do podoby televizní telenovely.

číst dál

Julio Cortázar: Ten, kdo chodí kolem

odaha — Mon, 16 Feb 2009 11:42:44 +0000

Julio Cortázar: Ten, kdo chodí kolem

Alguien que anda por ahí y otros relatos, 1977

V 60. letech 20. století se započal zcela nevídaný rozmach latinskoamerické literatury, kdy pod přímým vlivem díla Jamese Joyce, Williama Faulknera, Virginie Woolfové ale i Franze Kafky, se na literárním nebi vyrojila celá plejáda původních autorů, kteří do vínku moderní světové literatury přinesli novátorské postupy založené na experimentu s překračováním hranic zažitých pravidel ale i na zcela nových literárních postupech.

číst dál

Gabriel García Márquez

odaha — Mon, 02 Jun 2008 08:36:17 +0000

Gabriel García Márquez

Spadané listí / Všechna špína světa (La hojarasca), 1955
90 dnů za železnou oponou (90 días en la Cortina de Hierro), 1959
Plukovníkovi nemá kdo psát (El coronel no tiene quien le escriba), 1961
Pohřeb Velké matky (Los funerales de la mamá Grande), 1962

číst dál