„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Edgar Allan Poe v zemích Koruny české

Kategorie
12. Květen 2008
První český překlad díla Edgara Allana Poea se zrodil až čtyři roky po jeho smrti. Ostatně stejně jako v okolním světě, kdy se i Americe stal Poe populárním autorem až když hladový a zcela sám umírá. Od této doby jeho čtenost a oblíbenost nadále stoupala tak, že i dnes patří mezi nejčtenější autory vůbec, ba dokonce jeho básně čtou i, alespoň co se poezie týče, naprostí ignoranti. S Poeovým dílem se pokusilo po svém vyrovnat i několik nejlepších českých básníků v čele Josefem Václavem Sládkem, Jaroslavem Vrchlickým a Vítězslavem Nezvalem.
Samotné přijetí Poea bylo a je vždy poněkud problematické. Jistě, jeho básně se zpaměti učí již malé děti, které z nich však přijímají jen několik snových symbolů, které korespondují s jejich dosud nezkaženou dětskou fantazií. Je čten jako oddechový autor, jež vychází v pěťákových časopisech, ale literárními teoretiky bývá nejčastěji přirovnáván k popartu, jež vznikl více než 100 let po jeho smrti.
Ale Poe byl přesto velký umělec, který svou genialitou předstihl svou dobu. A je-li často srovnáván se svým současníkem Waltem Whitmanem, k nemuž je stavěn do kontrastu se svou chodobou na básnické metafory, můžeme s klidem prohlásit, že svým dílem překonal celou poezii XIX. století a stal se jedním z prvních moderních autorů literatury, jejíž bohatství neleží v mrtvé kráse obrazů, ale v hlubokém osobním prožitku, který je opakovaně prožíván dalšími čtenáři. Ano, Poe učinil první krok od lehce vyčpělého romantismu k expresionismu.
Od Baudelaira a od romantismu datujeme to, co se zve čistou poezií, vyzvobozenou z područí zákonů, jimž napříště nemůžeme podléhati. Romantismus jest point de départ osovobození poezie. Romantismus zbavil poezii obsahového penza, připravil novou koncepci poezie, poezie netendenční, netezové, nedidaktické, poezie přesně separované od filosofie, náboženství, morálky, politiky a historiografie. Tento obrodný a osvobozující romantismus, toť romantismus Nezvala, Bertranda, Borela, Poea a Baudelaira, nikoliv Musseta, Byrona a Huga. Ostatně protiklad jmen Poe-Byron nebo ještě zřetelněji Baudelaire-Hugo ukazuje na dva rody básnictví, rozvíjejícího se od romantismu: básnictví „čisté“ poezie, která se postupně odlučuje od „literatury“ – a verče s obsahem a dějem, literární, ódické, rétorické, ideologické a didaktické, jež Poe a Baudelaire kladou základ nové poezie, řeší problém nové poezie konformně životním a psychickým podmínkám člověka naší civilizace.
Karel Teige, Manifest poetismu
ReD, 1928
1853
Týdeník Lumír otiskl povídky Zlatý chrobák a Několik slov s mumií jež přeložil František Šebka.
1856
Lumír zveřejnil životopisný portrét Edgar Allan Poe. Básník severoamerický Edmunda Břetislava Kaizla s básněmi Ulalume, Zvony, Zante, Eldorado, F-S a Hymn.
1869
V Květech vychází první český překlad Havrana v podání Vratislava Kazimíra Šembery.
1871
Jakub Arbes v Květech zveřejňuje zbeletrizovaný portrét E.A.Poe a jeho báseň Havran jímž napravuje první životopis v Kazimíra Šembery, plného omylů a pomluv.
1873
V Lumíru vychází pod šifrou J. Ves...k básně Leonora a Israfel.
1881
Jaroslav Vrchlický v Lumíru otiskuje překlad Havrana.
1885
Augustin Eugen Mužík v Květech překládá Havrana.
1887
Jakub Arbes: Z duševní dílny básníků II. J. Otto, Praha.
1890
V únoru vyhlašuje Sládkův Lumír soutěž o nejlepší překlad básně Eldorado s cenou od anonymního „ctitele poezie Edgara Allana Poe“ jednoho zlatého rakouského dukátu. V dubnu bylo otištěno dvanáct z došlých pětadvaceti básní. Jako nejlepší byl vyhodnocen překlad Primuse Sobotky pře Sládkem (pod pseudomymem „Dagmar“) a Josefem Kuchařem.
V témže roce Jaroslav Vrchlický v Květech zveřejňuje básně Kolosseum, Hymnus, Ostrovu Zante; ve Zlaté Praze pak Pro Annie, Město v moři, Jezero a Eulalie.
1891
Jaroslav Vrchlický ve výboru Havran a jiné básně vydává svých 33 překladů Poeových básní.
1912-16
Bohuslav Rovenský a Jiří Živný zveřejnili překlady Poeových teoretických prací, esejů a drobných povídek.
1913-14
V Rudých květech Antonín Macek zveřejňuje překlad Leonainie, „málo známé básně Poeovy“, jež je dnes považována za podvrh.
1919
V Moderní revui vyšly v překladu Arnošta Procházky Červ Dobyvatel, Očarovaný zámek a Někomu v ráji.
1927
Vítězslav Nezval v revui ReD publikuje překlad básně Helena.
1927-28
V Krásné knize vyzházejí Spisy I-V jež obsahují 65 Poeových próz v překladech M. Brožové, F. Sedláčka, A. Kučerové, V. Kučery, V. Jakesche a J. Kurelové s úvodní studií Františka Chudoby.
1928
Vítězslav Nezval v Kmeni otiskuje báseň Spící.
Vítězslavovi Nezvalovi u Rudolfa Škeříka knižně vychází jako druhý svazek edice Prokletí básníci soubor čtrnácti básnických překladů pod titulem E. A. Poe.
U R. Škeříka v Symposiu vychází soubor překladů statí, esejů a drobných próz K podstatě básnictví v překladu Alberta Vyskočila.
1930
The Raven - Havran přeložený O. F. Bablerem a vydaný St. Vrbíkem v Olomouci.
1931
Eureka. Essay o hmotném a duchovním vesmíru v překladu J. Živného. Vydal A. Srdce v Praze.
1932
Skoumalův, v pořadí již čtvrtý, překlad Filozofie básnické skladby vychází u Stanislava Vrbíka v Olomouci.
1937
V Moderních básnických směrech Nezval zveřejňuje společně s medailónkem o Poeovi básně Lenora, Eldorádo, Matce a Annabel-Lee.
1947
František Chudoba: Pod listnatým stromem - studie o Poeovi z vydání Krásné knihy. J. Laichter, Praha.
1959
Jedenatřicet nových překladů Poeových básní Josefa Hiršala společně s překlady Vítězslava Nezvala vydáno ve výboru Zrádné srdce nakladatelstvím Naše vojsko.
1970
V československém spisovateli sborník Jak se dělá báseň s Nezvalovými překlady básní a Skoumalovým překladem Filozofie básnické skladby.
V Mladé frontě vychází soubor překladů povídek Josefa Schwarze pod názvem Zrádné srdce, Předčasný pohřeb.
1972
Československý spisovatel vydává sbírku Poe aneb údolí neklidu s překlady Vítězslava Nezvala a Josefa Hiršala společně se Skoumalovým překladem Filozofie básnické skladby.
1975
V Odeonu vychází soubor překladů povídek Josefa Schwarze pod názvem Jáma a kyvadlo a jiné povídky.
1982
V XXXV. svazku Díla Vítězslava Nezvala Československého spisovatele jsou obsaženy všechny Nezvalovy překlady Poea.
1985
V Odeonu vychází souborné vydání šestnácti překladů Havrana z let 1869 až 1984 s úvodní studií Aloise Bejblíka a Skoumalovým překladem Filozofie básnické skladby.
90. léta
Václav černý a Jiří Živný zveřejňují Poeovy povídky a to zejména v Levných svazcích novel, Symposiu a Knihách dobrých autorů.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 4.3 (9 hlasů)