V noci jsem snil, že jsem motýlem

Jdeme-li se v noci projít na ulici a proti nám běží nějaký muž již zdaleka viditelný – neboť ulice před námi stoupá a je úplněk –, nechytáme ho, ani když je slabý a otrhaný, ani když běží někdo za ním a křičí, ale necháme ho běžet dál.

Neboť je noc a my nemůžeme za to, že ulice v úplňku před námi stoupá, a kromě toho, možná že se ti dva honí pro zábavu, možná že oba pronásledují třetího, možná že ten první je nevinně pronásledován, možná že ten druhý chce vraždit a my bychom byli spoluvinníky vraždy, možná že ti dva o sobě nevědí a jeden i druhý pouze běží na vlastní pěst do postele, možná že jsou to náměsíčníci, možná že ten první má zbraně.

A konečně, cožpak nemůžeme být unaveni, cožpak jsme nevypili tolik vína? Jsme rádi, že už nevidíme ani toho druhého.