Ad CzechTek 2004

Kategorie

Komentáře

25. Únor 2008

Motto:

„Oni nemají strach z vás, ale z toho, že představujete svobodu. A klidně vás zabijí, jen aby dokázali, že oni opravdu svobodní jsou.“[1]

Otázku, proč proboha vodní děla a obušky?, si tiše položil asi každý alespoň trošku samostatně myslící inteligentní člověk. Odpovědí se naskýtá několik: nostalgická pieta policejních špiček (nyní v novém kabátě) na šťastné budování socialismu před listopadem ‘89, novodobý boj proti terorismu nebo jen demonstrace síly a varování těm, kteří by se chtěli odlišovat a slepě nepodléhat psychologii stáda?

„Člověk má panickou hrůzu z odloučenosti, bojí se vybočit byť jen o několik metrů od svého stáda. Může to mít své vysvětlení v praktických důvodech a možným nebezpečím, ve skutečnosti je však přizpůsobení se stádu a ztráta vlastní individuality mnohem vyšší než je potřebné.“[2]

Po celou dobu existence konání CzechTeku je veřejnost ze strany policie, státního aparátu i masmédií celkem jednotně masírována jednostrannými polopravdami. Pondělní zásah pak tedy byl již jen populistickým krokem za zvýšení popularity policie a potažmo odstupujícího ministra vnitra a nastupujícího předsedy vlády Stanislava Grosse, byť byl zásah poněkud zmatený a úspěšný až na druhý pokus. Snad k lítosti Tomáše Sokola, bývalého ministra spravedlnosti, nemá policie ve svém arzenálu i tanky:

„Podle mě měli zasáhnout v době, kdy tam bylo patnáct tisíc lidí, kdyby je měli rozjezdit tanky,“ prohlásil právník. „Je zřejmé, že pokud někdo někomu vtrhne na parcelu bez jeho souhlasu, tak to může být trestný čin,“ dodal.[3]

Lidé musí dodržovat zákony své země. Pokud někdo přechází na červenou, je třeba ho sestřelit, a pokud někdo nedej bože vstoupí na mou louku je potřeba ji rozjezdit tanky, rozstřílet dělostřelekými granáty a pro jistotu tam hodit vodíkovou bombu, aby se to příštích 200 000 let nemohlo opakovat.

Smutným faktem zůstává, že pan soukromý zemědělec, Libor Lúdik, nebyl majitelem, louku měl v pronájmu a to od nikoho jiného než státu. A na otázku zda došlo k jeho sebemenší újmě, musím rovněž všechna masmédia opravit: louka ležela ladem, pan Lúdik ji v programu tzv. ekologické zemědělství měl nejpozději do 15. července posekat a poté přijmout pro změnu státní dotaci ve výši 6 000 Kč za hektar. Jak jednoduchá, ale pro mnohé asi nepochopitelná fakta, zvláště když vypukla okurková sezóna a televizní divák byl masírován tak, až trpělivost našeho pana premiéra přetekla…

„Diktátorské soustavy používají hrozeb a teroru, demokratické sugesce a propagandy. V demokratické společnosti je nekonformita možná a často přítomná, v diktátorské je vlastností hrdinů a mučedníků. Nicméně, jak v diktátorském tak v demokratickém režimu, lidé raději uvěří v iracionálno, než aby se vystavili možnosti perzekuovanosti či izolovanosti. Pravda a rozum jsou pro otroky davu vždy podružnými hodnotami a dá se tak s nimi velmi snadno manipulovat.“[4]

Pan Gross, Sokol i policie si velmi dobře uvědomují, že zde nešlo o pošlapanou a ladem ležící louku, ale o něco mnohem horšího: několik tisíc lidí se rozhodlo pomocí ilegálního festivalu demonstrovat, že se sebou již dále nenechají manipulovat. Ano, každý pozemek v této zemi někomu patří, na všechno potřebujete povolení a nůžky svobody se dále zavírají. Asi je to pro mnoho „normálních“ normální, ale v každé době se najde někdo, kdo má odvahu vykřiknout, že císař je nahý…

Ještě donedávna jsem měl pocit, že doba, ve které byly ilegální (tj. netolerované a nežádoucí) festivaly zrubány policejními obušky je již daleko za námi. Ale dějiny se opakují. Před patnácti lety to byly folkové festivaly, jež policie rozehnala, protože se konaly na území luk vlastněných státem, dnes jsou to technoparty na těch stejných loukách, tentokrát již v rukách soukromých. Jinak vše při starém. Dokonce i ti, co vydávali rozkazy folkové festivaly rozmetat, se opět vrátili do původních či vyšších pozic - Pavel Přibyl, bývalý „profesionální“ rozmetač demonstrací, se stal šéfem Úřadu vlády…