V noci jsem snil, že jsem motýlem

Isaac Asimov je společně s Robertem A. Heinleinem and Arthurem C. Clarkem je zařazován do tzv. velké trojice žánru sci-fi literatury. Současně byl i jedním z nejplodnějších autorů všech dob, kdy kompletní bibliografie jeho díla, kam krom sci-fi románů a povídek patří i jeho autorské či spoluautorské příspěvky do nejrůznějších kategorií vědecko-populární literatury, čítají více než pět set knih. Ale vliv Asimova dalece přesahuje hranice pouhé literatury, kdy zvláště díky své povídkové sbírce Já, robot, ve které definoval a v literárním pojetí i aplikoval tři základní zákony robotiky, je považován za jednoho ze zakladatelů robotické kybernetiky. Další oblastí, kde má však Asimov pouze teoretický vliv v eticko-filozofické rovině je očekávaná apokalypsa po naprostém kolapsu civilizace, kdy nejprve v několika povídkách ze 40. let 20. století a dodatečně i v románové sáze, kterou rozvíjel až do konce 80. let, definoval východisko v podobě vědecké komunity, která bude v době úpadku a všeobecného pádu do barbarství nejprve schraňovat a poté dále šířit vědecké výdobytky moderní civilizace tak, že tato vědecká komunita svou civilizační nadřazeností ovládne a zcivilizuje zbylý svět.

Tyto apokalypticko-utopistické myšlenky o vybudování nové civilizace řízené na vědeckých základech Asimov definoval nejprve v pětici volně navazujících povídek, které z větší části napsal a časopisecky publikoval v roce 1942, a poté je v roce 1951 v přepracované formě s novou úvodní zastřešující povídkou spojil do podoby románu s názvem Nadace, který dle vlastních slov Isaaca Asimova vznikl pod přímým vlivem klasického díla osvícenského historika Edwarda Gibbona Úpadek a pád římské říše z let 1776 až 1789. Po velkém úspěchu Asimov Nadaci dále rozvíjel a rozšiřoval a to nejprve do podoby trilogie, která je dnes považována za klasickou, a to když nejprve v roce 1952 dopsal část Nadace a Říše a poté v roce 1953 část Druhá Nadace.

K Nadaci se Asimov vrátil po třiceti letech v době, kdy byla tato trilogie mnohokrát oceněna jako nejdůležitější a nevlivnější sci-fi dílo všech dob, a v roce 1982 napsal pokračování Nadace na hranicích, jež v roce 1986 dále rozšířil ještě o část Nadace a Země. V letech 1988, respektive 1993 pak dopsal další dvě části Předehra k Nadaci a A zrodí se Nadace, jež předcházejí děj úvodní části. Krom toho vzniklo až několik desítek pokračování od jiných autorů, z nichž některé byly po Asimově smrti oficiálně autorizovány dědici Asimových autorských práv tak, že dnes vycházejí pod jeho jménem.

Úvodní povídku Psychohistorici Asimov napsal v roce 1951 a zpětně v ní dodefinoval vyšší smysl a společný princip pětice původních povídek ze začátku 40. let. - Ve výchozí premise, jež se jako leitmotiv prolíná celou klasickou trilogií Nadace, spočítá Hari Seldon, geniální to matematik, historik a zakladatel oboru psychohistorie, vývoj civilizace, jež se skládá ze statisíců planet a triliónů lidí, na několik desítek tisíc let dopředu tak, že nejenom předpoví pád všemocné Říše, kdy celá civilizace do pěti set let propadne barbarství, ze kterého se bude následně sbírat třicet tisíc let, ale navrhne i řešení, jak toto barbarské období zkrátit na pouhých tisíc let. Seldon je na příkaz císaře zatčen, ale po své obhajobě, kterou postaví na tom, že jeho padesát tisíc žáků bude po dobu pěti set let pracovat na sumě veškerého vědění, tak zvané Galaktické encyklopedii, jsou jeho přívrženci a žáci odklizeni na dvě malé a bezvýznamné planety, jež se nacházejí na protilehlých koncích galaxie.

Druhá povídka Encyklopedisté s původní verzí z května 1942 popisuje vývoj přesně padesát roků poté, kdy je polovina Seldonových následovníků odklizena na planetu Terminus, kde postaví stejnojmenné hlavní a také jediné město, jež se všemi vědci a jejich rodinnými příslušníky čítá na milión obyvatel. Všichni vědci - encyklopedisté - dle původního Seldonova plánu již padesát let pracují na vytvoření všezahrnující Encyklopedie, ale práce zatím pokročily jen k nasbírání podkladových materiálů. Během uplynulého půlstoletí se započal předpovězený proces rozpadu říše, kdy se začaly postupně emancipovat menší království na okrajích galaxie. A podobná království začaly vznikat i v bezprostřední blízkosti vědecké planety tak, že ta hlavní z nich Anacreon se rozhodne Terminus anektovat a rozdělit jej mezi svou šlechtu. A právě v tento okamžik krize se dle předchozího plánu poprvé otevře časový trezor, ze kterého ze záznamu promluví Hari Seldon: encyklopedistům vedeným radou starších oznámí, že celý projekt encyklopedie byl podvod a Terminus má zcela jiný historický úkol a to založit vědeckou Nadaci, jež postupně a zcela bez boje ovládne celou říši. Seldon také encyklopedistům oznámí, že ze současné krize, kterou vypočítal stejně jako celý další budoucí vývoj, existuje pouze jedno řešení, na které však musí přijít encyklopedisté sami. - A tohoto řešení se dovtípí neencyklopedista Salvor Hardin, jenž svrhne radu starších, nechá se jmenovat starostou města a spojí se z třemi menšími královstvími proti uzurpátorovi z planety Anacreon tak, že tento dobyvatel musí rezignovat. Všem čtyřem královstvím starosta Hardin poskytne již dávno zapomenutou atomovou technologii a to v podobě náboženství, kdy znalost technologie zůstává pouze v rukou vědců na Terminu, kde jsou kněží nového náboženství zasvěcováni, jak tuto technologii, ať již v elektrárnách tak ve strojích a vesmírných lodích, ovládat.

Třetí povídka Starostové, původně z června 1942, se odehrává dalších třicet let poté, tedy v roce 80 v letopočtu éry nadace (zkráceně F.E.). Na planetě Terminus stále vládne starosta Salvor Hardin, proti kterému však povstává silná politická opozice, jež se jej připravuje svrhnout jako zrádce, protože hlavnímu království Anacreonu poskytl jak atomovou technologii, tak pro něj nechal opravit několik set let starou loď z císařské éry, jež disponuje zbraněmi, které dokáží planetu Terminus vymazat z noční oblohy. Ale Hardin opět rozehrává šachovou partii, kdy nechá Wienise, královského regenta Anacreonu, vyhlásit Terminu válku, ale poté prostřednictvím nejvyššího kněze státního náboženství Nadace prohlásí tuto válku za zločin proti nejsvatějšímu náboženskému místu a prostřednictvím sítě kněží, kteří mají naprostý monopol na ovládání atomové energie, nechá vypnout všechny stroje tak, že Wienis je nucen kapitulovat a Terminus si tak bez jediného výstřelu upevní svou absolutní moc. To, že Nadace tuto druhou krizi zvládla, poté potvrdí i její zakladatel Hari Seldon, jenž podruhé promluví z časového trezoru.

Čtvrtá povídka Kupci, původně z října 1944, se odehrává v roce 135 F.E. (éry nadace), v době, kdy Nadace pomocí náboženství, jež má monopol na atomovou energii, ovládlo všechny okolní hvězdné systémy a dál šíří svou moc prostřednictvím obchodníků, kteří v první linii prodávají dál atomové stroje a tím pádem i dál šíří náboženství a moc Nadace. Avšak najdou se i planety, které se vlivu Terminu a jeho atomového náboženství brání. A jednou z těchto planet je planetární systém Askone, které trvá na svém starém náboženství a obchodníky s atomovou technologií trestá smrtí. Avšak nakonec se odpor Askoňanů podaří prolomit kupci Linmaru Ponyetsovi, jenž jim atomové stroje vnutí pomocí lsti, kdy vsadí na touhu askoňského vládce Pherla po zlatě a prodá mu stroj na přeměnu železa ve zlato a následně jej vydírá videozáznamem.

Poslední pátá povídka Kupecká knížata, původně ze srpna 1944, se odehrává v roce 155 F.E. (éry nadace). Nadace má absolutní vliv na celou hraniční část galaxie zvanou Periferie, ale musí projít další krizí poté, co se beze stop ztratí tři lodě Nadace. - Existuje podezření, že ztrátu způsobila planeta Korell a to zbraněmi, které získala od rozpadající se Říše. Na Korell je proto vyslán hlavní kupec Hober Mallow, jenž má vypátrat, zda Korell disponuje atomovými zbraněmi. Současně však zástupci starosty Nadace, Publius Manlio a Jorane Sutt, nachystají na Mallowa lest, protože věří, že současná krize byla způsobena rostoucím vlivem kupecké třídy a tím, že Mallowa dehonestují, zbaví se tak nejenom svého protiuchazeče o úřad starosty, ale sníží tím i moc celé kupecké třídy. Mallow však jejich lest, jež spočívá v tom, že na planetě Korell odmítne dát azyl knězi Nadace a vyšle jej tak na smrt, prohlédne a v následném soudním procesu se nejenom obhájí, ale v následných volbách získá úřad starosty, který spojí s titulem nejvyššího kněze. Korell posléze vyhlásí Nadaci válku, ale namísto boje Mallow začne Korell zásobovat zbožím tak, že po třech letech Korell bez jediného výstřelu kapituluje a Nadaci se podřídí.