V noci jsem snil, že jsem motýlem

Dne 21. dubna t. r. učiněno Františce P-ové, 151eté dceři chalupníka ze S., násilí. Poškozená udala při výslechu svém dne 10. května, že byla dne 21. dubna před polednem na panské pasece p-ské na kopřivách pro housata. Tam sešla se s Karlem P., 191etým čeledínem z S., který k ní přistoupil a, nastaviv jí nohu, ji porazil, takže padla na pravý bok, načež přiskočiv k ní, ji převalil na znak, odkryl jí sukně a roztáhl nohy řka, „že ji to udělá“; když děvče křičelo a plakalo zacpal ji levou rukou ústa, klekl si jí mezi nohy, strčil jí nejprve prst do přirození a lehl si pak na ni. Cítila, že něco do ní vniklo, čím sem tam pohyboval, klátě se na ní. As po čtvrt hodině pak vstal a odešel, načež se P-ová také zdvihla a plačky šla domů. Doma se hned nesvěřila, až teprve druhého dne, když ji posílali, aby šla sázet brambory, naříkala na bolest v životě a přiznala se pak sestře, co se s ni stalo. Při výslechu u krajsk. soudu udala, že cítila také, jak něco do jejího přirození vystříklo, že se pak cítíc, že má přirození mokré, košilí utřela; měla prý přirození od P. „celé pomazané“. Ubrániti prý se mu nemohla, je prý jako „hromotluk“. Matka našla na košili její potřísnění, o němž pravila při výslechu, že to od ženské nebylo; skvrn od krve na košili neviděla. Když si šla matka stěžovat k bratru pachatelovu a ten pachateli domlouval, odpověděl prý Karel P.: „Co na tom, vždyť se zajíci také ramlujou.“

Karel P. při prvním výslechu dne 5. května u okr. soudu popřel, že by se byl činu dopustil, udávaje, že trpí následkem bolestí v levé ruce, která mu byla před čtvrt rokem v mlátícím stroji rozmačkána, závraťmi a že právě, když když se s P-ovou sešel, měl takovou závrať a se skácel, tak že myslila, „že něco takového chce dělati“. Při druhém výslechu u krajsk. soudu dne 18. května se pak vyznal, že ze žertu do P. strčil, tato se svalila na omoklém kameni paseky, která jde s kopce, a padla na znak, načež on že si k ni klekl, obkročil ji svýma nohama a dotkl se svým přirozením, které mu samo vypadlo, (nemělť prý knoflíkův u kalhot, a košile byla roztrhána,) lehnuv na P., jejího přirození; pyje prý mu „nestála, ne vrážel jí do přirození P-ové, neklátil se na ní a nevyšlo mu semeno“; sotva že se ji přirození dotkl, pustil prý ji zas; to prý bylo všechna žertem, zažertoval prý si již také tak jednou s děvčetem, které tomu chtělo; byl by s ním byl obcoval, ale byli vyrušeni hospodářem; tak se stalo, že vůbec ještě nikdy ženské nepotřeboval.

Zapíral, že by byl P-ové zacpal ústa, pak připustil, že jí dal svou bolavou svázanou ruku na ústa, aby nekřičela, hned ji však odtáhl, poněvadž ho P-ová hryzla do prstu.

Při posledním výslechu se přiznal, že pyj vyňal, když se mu postavila, že ji „vrazil do polovice délky“ do přirození P-ové a se nahoru a dolů klátil, až mu semeno vyšlo; až do té doby měl ruku položenu na ústech P-ové, ona volala, aby ji pustil, nebylo to však mnoho slyšeti, protože jí ruku na ústech pevně držel. Ku konci pak se přiznal ještě, že povalil P-ovou dvakrát, jednou že se zdvihla, pak jí nastavil nohu a rukou ji porazil, při čemž jej do bolavé ruky uhodila, „ale nebylo jí to nic platné“, převalil ji z boku na znak a „potřeboval jí“; při pádu a zápasu prý si strhla šátek na oči.

V protokole o výslechu bylo u okresního soudu e commissione poznamenáno, že je Karel P. velké hmotné postavy, a jeho duševní vlohy, jak se podobá, že jsou málo vyvinuty. To také seznal obecní starosta, jenž se vyjádřil, že je K. P. na mysli obmezený, „takřka dětinský, poněvadž nikam nepřišel“, ve vychování je zanedbán, nezkušen, že však blázen není, ale má dobrý rozum.

K ohledání Františky P-ové byl povolán soudní lékař Dr. B. a porodní bába Fr. K-ová; z nálezu, který jest též porodní bábou jaká „znalkyní“ podepsán, vyjímáme:

Františka P-ová, 151etá, pravidelně urostlá, dobře vyvinutá. Hrma dosti husté obrostlá, sliznice lůna růžově zbarvena, prosta odérků nebo poranění, hymen kruhovitý, 0-5 cm široký, tvořící jaksi vystupující „manchetku“, otvor centrální více než trojník veliký, kraje hladké, neporušené, prosté trhlinek i podlitin krevních. Hymen dosti volný a poddajný, vyšetřující prst lékaře i báby vnikl zcela snadně a volně beze všech obtíží, aniž Fr. P-ová nějaký bolestný pocit jevila. Na to podali Dr. B. a bába posudek, že je pakládati Fr. P-ovou za deflorovanou.

Dle výpovědi matčiny jest Fr. P. doposud bezčmýrná.

Dne 23. května byla Františka P-ová ohledána soudními lékaři u krajského soudu Drem Št. a Drem St., kteří v nálezu udali, že velké pysky těsně k sobě přiléhají a malé pysky pokrývají, a že jest otvor hymenální pro ukazováček těsně prostupný; provedení prstu bylo prý spojeno s pocitem zřetelného sevření, a vyšetřovaná si stěžovala při tom na bolest.

Soudní lékaři tito podali pak posudek svůj, že Františka P-ová nemůže být pokládána padle nálezu shledaného za deflorovanou, a že jest nemožno, aby „náležitě vyvinuty pohlavní úd zúplna byl vnikl do vatně, nezanechav viditelných následků na bláně panenské; Karel P. (který též byl prohlédnut, že má úd v nestopořeném stavu nejméně třikrát tak silný, jako jest ukazováček vyšetřujícího lékaře, a že jest jisto, že při poměrech rodidel Fr. P-ové úd úplně do vatně vniknouti nemohl, protože by byl nutné blánu panenskou musil protrhnouti, ježto se nejeví pružnou, nýbrž značný odpor klade.

Nejvýš prý mohl vniknouti žalud do otvoru hymenálního a blánu panenskou vtlačiti dovnitř. Později doložili ještě, že při tak nepodajné a úzké panenské bláně „rozčilená a nezkušená ženština nějaké vystříknutí cítiti nemohla-“, a že výpověď Františky P-ové vrhá takové světlo, jako by jí jinými lidmi zkušenými byla suggerována.

Ohledávajíce Karla P., shledali, že je jeho pyje kratší, ale tlustá, že je v neporušeném stavu průměru aspoň 3 cm, varlata pak shledána malá a měkká.

Protože si posudky lékařské odporují, a druhý posudek jest v odporu s výpovědí Františky P-ové a vyznáním Karla P., žádá krajský soud v Ch. de dato 17. června za fakultní posudek hlavně v tom směru: .

a) „zdali takový akt souložení, jak jej soudní lékaři krajského soudu za možný pokládají, za třeba ne úplně pravidelné, ale přece provedené souložení považovati sluší?“

b) „V tom případě, že by akt takový toliko za pokus souložení ve smyslu § 8. tr. žák. považovati slušelo, ze které z příčin vypočtených ve článku tomto soulož v případě daném provedena nebyla, zdali pro nemohoucnost nebo překážku odjinud přišlou anebo náhadu.“

POSUDEK:

K dokonanému souložení náleží vpravení stopořené pyje do pochvy a vystříknutí (ejakulace) semene.

V trestní věci proti Karlu P. jest sporno, zda-li byla pyje do pochvy vpravena; příčinou záhady jest nález neporušeného hymenu u Frant. P-ové a odporná mínění soudních lékařů, z nichž jeden uznal, že jest P-ovou pokládati za deflorovanou, respect. že s ní mohla býti vykonána soulož, aniž se blána panenská roztrhla — druzí pak lékaři u krajského soudu prohlásili úplně vykonanou soulož za pravdě nepodobnu, protože by se byl při rozměrech pyje pachatelovy hymen musil roztrhnouti, ale připouštějí možnost neúplného souložení tím způsobem vykonaného, že byl hymen vklopen a tak část pyje t j. žalud, do pochvy mohla vniknouti.

Ačkoliv bývá blána panenská první souloží roztržena, a soulož tak zanechává patrných známek deflorace, jsou přece známy případy, v nichž souloží vykonanou hymen v celistvosti porušen nebyl, a jsou i případy, byť vzácné, že i u prostituovaných neporušený hymen byl nalezen. Příčinou zjevu toho jest zvláštní jakost blány panenské; může se tak státi, když je hymen buď chabý a podajný, avšak pevný, anebo je-li centrální otvor hymenální nápadně velkého průměru, tak že jest tu pak hymen ve způsobe malé obruby; v prvním případě může býti hymen zavedenou pyjí do pochvy vklopen, vtlačen, pyje vniká za ním do pochvy a může nastati ejakulace do ní, i v druhém případě může býti pyje více nebo méně hluboko do pochvy vpravena. Soulož takovou jest pak pokládati za dokonanou, poněvadž se stala za podmínek svrchu vytčených, které k podstatě soulože dokonané jsou nutné. V případě konkrétním, o nějž jde, nemůže však býti dokázáno, že se stalo souložení tímto způsobem, svědčí proti souloži takto provedené mnohé okolnosti, zejména tyto:

1. Drem. B. popsaný nález hymenu, který tvořil jaksi vystupující „manchetku“.

2. Velkost středního otvoru blány panenské jest týmž znalcem přirovnána k trojníku; pravíť znalec tento o nálezu svém, že jest otvor „více než trojník velký“, tedy průměru as 1.6—1.8 cm. Není tudíž otvor nijak nápadně velký, mohl jí býti proveden ukazovač, a to jen prst menší nebo prostřední velikosti, ale nemohla jim proniknouti pyje P-ova, jejíž „průměr“ ve stavu nestopořeném obnáší 3 cm, aby se nebylo stalo protržení nebo nejméně větší natržení.

3. Nálezem není dokázána nějaká větší, nápadná povolnost blány panenské.

Dr. B. praví v nálezu svém, že jest hymen „dosti volný a podajný“; soudní lékaři u krajského soudu shledali pak opačný nález, pravit v posudku svém, že se blána panenská „nejeví pružnou, nýbrž značný odpor klade“.

4. Vchlípení hymenu do pochvy nebo vniknutí žaludu do otvoru hymenálního, tudíž napínání a tlačení na blánu panenskou mohutnou stopořenou pyjí, by se nemohlo státi bez bolestí, čemuž nasvědčuje okolnost ta, že při opatrném zavádění prstu soudními lékaři Františka P-ová si stěžovala; tím spíše by tu musily býti bolesti, když by vnikla silná stopořená pyje, jejíž vpravení by se nedělo as šetrně, ale „nimio cum impetu“, kterému by nasvědčovala i výpověď Karla P., jenž se vyznal, že úd svůj „vrazil“ do polovice délky do přirození P-ové.

5. Františkou P-ovou bylo deponováno, že měla po aktu od P. celé přirození „pomazané“, že si je musila utříti košilí, na které také matkou její bylo nalezeno potřísnění, na němž tato poznala, „že to od děvčete není“.

Z okolností těchto jest s největší pravděpodobností souditi, že tu pyje vůbec do pochvy vpravena nebyla, že byla jenom v lůně, v němž pohybem byla třena, až nastala ejakulace, Čemuž nasvědčuje obzvláště okolnost uvedená sub 5. Úsudek tento není v odporu s vyznáním Karla P., že „vrazil pyji do polovice její délky“, neboť bylo soudními lékaři ch ... mi konstatováno, že je pyje P-ova „kratší, ale tlustá“. V tom případě nejde pak o dokonanou soulož, nýbrž o pokus soulože, který ovšem po případě může vésti i k oplození. Soulož podniknutá zůstala proto jen pokusem, poněvadž pyje pro neshodu rozměrů s rozměry genitálií P-ové do pochvy nebyla vpravena, po případě pro nejapnost nebo nezkušenost pachatelovu.

Františce P-ové nevzešly z činu na ní spáchaného nijaké důležité škodlivé následky.