V noci jsem snil, že jsem motýlem

Cha Ťin (vlastním jménem Süe-fej Ťin) je zástupcem již poměrně velké komunity Číňanů, kteří již od poloviny 80. let přicházejí do USA nejprve studovat, ale vlivem jak ekonomických tak politických kritérií, zde již zůstávají a přes svůj čínský původ, kdy se anglicky začali učit často až ve velmi pozdním věku, píší a publikují již výhradně anglicky a byť se ve svých námětech vracejí do své rodné Číny, jejich romány se překládají do všech významnějších světových jazyků s výjimkou čínštiny. V češtině již vyšly dva Ťinovy romány a to Čekání na Lina (poprvé v roce 2001, druhé vydání v roce 2012) a dále Rekviem za Nanking (2013).

Jak je všeobecně známo, čínská literatura značně staví na své několik tisíc let staré literární tradici, jež přestála jak de facto zákaz literatury během čínské kulturní revoluce v 60. a 70. letech, tak cenzuru, tak současný trend směřující k povrchnosti a k jednoduché pop-kultuře. Ale Cha Ťin, byť je velkým znalcem a obdivovatelem tradiční čínské literatury a poezie, píše výhradně pro západního čtenáře a píše to tak, jak chce současný západní čtenář o Číně číst - tedy sociálně, kulturně i politicky nesmlouvavě kriticky s tím, že pouze potvrzuje mnohá zde kolující klišé bez jakýchkoliv ambicí blíže a hlouběji přiblížit čínskou kulturu a mentalitu. Ťinovy hrdinové, ale i jeho příběh a román jako celek jsou tak nesmírně ploší, nemají žádný existenciální přesah, smysl pro ironii, nadhled a nepřinášejí nic nového. Jako celek pak Ťinovy romány působí jako velmi dobře napsaná fikce, jež dodržuje všechna pravidla lekcí z tvůrčího psaní, ale více než pro své literární kvality, originální příběh či osobitý styl, jsou vyzdvihovány - Čekání na Lina například získalo výročí cenu amerických knihkupců za nejlepší knihu v žánru fikce a dále prestižní Faulknerovu cenu - za to, že o Číně píše tak, jak to chce západní čtenář číst, kdy ačkoliv je Cha Ťin ročník 1956 a do USA odešel v roce 1985, v jeho pojetí čínské společnosti 60. a 70. let chybí prvek osobního prožitku.

Letmotivem románu Čekání na Lina je údajně skutečný příběh jednoho čínského lékaře, který čekal osmnáct let na rozvod se svou právoplatnou manželkou, aby si poté mohl vzít svou milenku, zdravotní sestru z nemocnice, kde pracoval. A tento příběh shrnuje Cha Ťin hned v úvodní větě románu: „Každé léto se Lin Kchung vracel do Husí vesnice, aby se rozvedl se svou ženou Šu-jü.“ Tato věta se v románu opakuje celkem osmnáckrát až nakonec Šu-jü svolí k rozvodu a Lin Kchung si tak může vzít sestřičku Man-na Wu, která však již má dávno přes čtyřicet, stala se z ní lehce zakyslá stará panna a pro Lina již dávno nemá onu někdejší mladickou krásu a osobitou přitažlivost. Ale Lin, který jako literární postava postrádá nějaký široký rejstřík vlastností či dokonce charisma bojovníka proti absurdním předpisům, je nekonečně trpělivý a poslušný a tak jako si před dvaceti lety vzal na přání svých rodičů Šu-jü, jež se svými znetvořenými chodidly a prací sedřeným obličejem vypadala jako stařena, tak si nyní podruhé vzal Man-na Wu. Tento sňatek, kdy se jim přes Mannin pozdní věk brzy narodila dvojčata, však Lina paradoxně sblížil s Šu-jü a jejich nyní již dospělou dcerou.

Krom vlastního příběhu, který čistě kronikovým způsobem bez ambicí o psychologickou či sociální sondu popisuje necelých dvacet čekání na rozvod, je v románu přítomen jen velmi povrchně nahozený popis prostředí vojenské nemocnice, kdy sice příběh až na několik výjimek Linových každoročních desetidenních návštěv rodné Husí vesnice, děj neopustí prostory nemocnice, ale jak o nemocnici tak Linově práci se vlastně nic nedozvíme.

Román Čekání na Lina můžeme číst ze dvou důvodů - pro jeho příběh, který však nepřináší žádné zajímavé či alespoň zajímavě vyprávěné téma a de facto se po celou svou čtyřsetstránkovou délku pouze točí kolem své úvodní věty, nebo pro to, abychom se něco dozvěděli o Číně a její kultuře a mentalitě, ale román toho nemá s Čínou moc společného s jistou nadsázkou se mohl klidně odehrávat někde v zapadlém americkém Středozápadě.

V ruku v ruce s ekonomickým i politickým vzestupem Číny přirozeně roste i zvědavost a zájem o čínskou literaturu - čínská literatura se tak nejen ve světě ale i u nás těší velkému zájmu a v posledních letech v češtině vyšlo několik zajímavých knih, ze kterých bych na prvním místě vypíchl román další čínské exulantky do USA a to román Ubožáci od Yiyun Li.