„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Balet

Modrovous / suovordoM

Modrovous / suovordoM

Středověká pověst o Modrouvosovi má svůj prapůvod v bretaňském baronu, rytíři a maršálovi Gilles de Rais (byl popraven v roce 1440), jenž více než jako velitel vítězného vojska ve francouzsko-anglické stoleté válce, proslul tím, že v rámci svých okultních praktik sodomizoval a následně zavraždil několik desítek až stovek dětí, z drtivé většiny chlapců. Příběh o Modrouvosovi již ve značně folklorní ba pohádkové podobě poprvé písemně zaznamenal Charles Perrault v roce 1697, kdy již postava Modrovouse neměla znaky pedofilního sadistky, ale v pohádce Modrouvous vraždil své manželky a to proto, že vkročili do zakázané komnaty. Tato pohádka poté inspirovala celou řadu dalších autorů, z nichž nejznámnější je verze od bratří Grimmů z 1. poloviny 19. století. V druhé polovině 20. století pak začala být pohádka interpretována ve smyslu mužského šovinismu, tedy v teorii o domnělé mužské víře v nadřazenost svého pohlaví. - Z Modrovouse sadisty, pedofila a vraha se tak legenda o Modrovousovi přes postavu krutého manžela vyvinula do podoby principu, v němž se mužské pohlaví instinktivně snaží ovládat pohlaví ženské.
22. Březen 2009
Baletní večer na hudbu skladatelů XX. století

Baletní večer na hudbu skladatelů XX. století

Není tomu ani tak dávno, co bylo Národní divadlo v Brně velmi vděčným cílem pro posměšky o brněnské provinciálnosti. Obsazování hereckých, pěveckých a tanečních rolí, ale i vlastní koncepce divadla byly plně podřízeny „zasloužilosti“ namísto reflektování kvality a současných světových divadelních trendů. Mnohý brněnských provinčních poměrů neznalý divák si tak při shlédnutí představení v této instituci musel připadat, že se přinejmenším ocitl v hlubinách 80. let.
05. Leden 2009
Úplné zatmění

Úplné zatmění

Do Reduty, jakožto nově otevřené divadelní scény Národního divadla v Brně, se vkládaly mnohé naděje těch diváků, jež stávající repertoár ať již činoherní scény Mahenova divadla, ale i tanečně-hudební scény divadla Janáčkova, považují za zcela neuspokojivý tak, že Reduta měla dle očekávání přinést, ne-li moderní divadlo, tak alespoň závan čerstvého větru.
05. Leden 2009
Korzár

Korzár

Jistě, nejsem povolán natolik, abych mohl dramaturgii baletu brněnského Národního divadla radit při výběru repertoáru, nicméně se přinejmenším mohu domnívat, že sázka na variaci toho nejklasičtějšího ruského baletu - choreografii Mariuse Petipy, již z principu nemůže skončit jinak než s velkými rozpaky. A výsledek vskutku předčil i ta má nejtemnější očekávání s tím, že představení Korzár s původní premiérou v roce 1863 v Petrohradě, zcela přesáhlo možnosti, jimiž baletní soubor Národního divadla ve svém ansámblu disponuje.
05. Leden 2009
Baletní večer na hudbu českých skladatelů

Baletní večer na hudbu českých skladatelů

Již úvodem se sluší zdůraznit, že jsem laický, ba prostý divák, jenž balet dokáže vnímat a chápat jen svou intuicí, a tedy není schopen rozlišit natož ocenit mnoho technických detailů, ba více než byť mistrně provedené baletní prvky vyhledává hudbu samotnou, potažmo symbiózu taneční choreografie s hudebním doprovodem tak, že baletní kvality oceňuje v kontextu originality taneční režie, výstavby příběhu či sdělení svého autora. Ba co více, klasický balet, do značné míry považuje za do značné míry archaickou záležitost a preferuje taneční koncepci s dobře vystavěnou dramatickou složkou. Tedy tak trochu opak baletu, na kterém stojí koncepce jak brněnského Národního divadla, tak českého baletu jako takového.