V noci jsem snil, že jsem motýlem

Michael Chabon jakožto jeden z nejvýznamnějších a nejoceňovanějších romanopisců současné Ameriky vstoupil na pole slávy jako hned svým románem Tajemství Pittsburghu z roku 1988. Jeho sláva pak kulminovala o dalších dvanáct let později v rozsáhlém románu Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye z roku 2000, za který mu byla o rok později udělena i Pulitzerova cena v kategorii Nejlepší fikce.

Román se skládá hned z několika poměrně nesourodých částí, kdy je zjevné, že Chabon ve své inspiraci vsadil na řadu svých literárních vzorů tak, že celá kniha působí značně nekompaktním a nevěrohodným dojmem, ač se autor snažil o pravý opak. - Celý román můžeme rozdělit do čtyř částí, jež byly zjevně psány odděleně a nezávisle na sobě a teprve v rámci Chabonovy snahy „o stvoření velkého románu“ je pospojoval dohromady.

V prvé řadě je to pražská část s inspirací jak ve Franzi Kafkovi tak v pražské legendě o Golemovi, kterou Chabon zjevně zná z podání Gustava Meyrinka - zvláště u Kafky se lze domnívat, že se jednalo o povinnou četbu v rámci Chabonova studia tvůrčího psaní. Tato pražská část je nepochybně perlou celého románu a lze ji označit za obstojnou americkou variaci na zmíněného Meyrinkova Golema. - Asi patnáctiletý Josef Kavalier z typické pražské židovské rodiny, se jednoho dne rozhodne, že se stane eskapologem - mistrem útěků po vzoru maďarsko-amerického kouzelníka Harryho Houdiniho z přelomu století. Chodí do učení k vysloužilému kouzelníkovi Kornblumovi. Jeho učení je však po roce přerušeno poté, co se Josef sváže provazy a skočí do ledové Vltavy a málem utopí sám sebe i svého mladšího bratra Tomáše. Příběh pak pokračuje o několik let později, kdy společně s Kornblumem hledají ukryté tělo Golema, aby jej skryli před nacisty. Zde již příběh dostává značně fantasmagorické podoby, které přes Chabonovu snahu o věrohodnost, kdy se v čtenáři například poznámkovým aparátem snaží vsugerovat skutečné pozadí popisovaných událostí, prozrazují autorovu naprostou neznalost evropských dějin. - Josef i Golem jsou odesláni v rakvi do Litvy. Josef sám poté přes Sovětský Svaz a Japonsko nakonec doputuje do Ameriky, konkrétně do New Yorku.

V další části románu se Josef Kavalier dává dohromady se svým vzdáleným bratrancem Sammuelem Klaymanem a po vzoru Supermana a dalších komixových hrdinů z této doby, vytvářejí super hrdinu Eskapisty, který neohroženě bojuje proti fašistům a bezmála sám o sobě vyhrává i II. světovou válku. Pro neameričana, nezasaženého komixovými kulty, je tato americká kultura s předzvěstí pop-artu asi jen stěží pochopitelná a tak mnohem zajímavější než zdlouhavé popisy Eskapistových dobrodružství je pro Evropana zdařilý popis amerického kapitalismu, kdy se ze Sammuela Klaymana a Josefa Kavaliera, jež se jakožto autoři kultovního komixu přejmenují na Sama Claye a Joe Cavaliera, stávají pouhými otroky v obří továrně na zábavu, kdy všechny peníze a slávu sklízí majitel, který byl donedávna neúspěšným prodejcem srandovního zboží à la prdící polštářky.

V další části, která startuje poté, co se Josefův bratr utopí, když je jeho loď plující do Ameriky torpédována německou ponorkou, se příběh přenáší do Antarktidy, kde opět ve velmi nevěrohodné zápletce se z Josefa stává radista u amerického letectva, které má chránit Antarktidu před německou invazí. Při nehodě kamen se oxidem uhličitým otráví celá americká posádka, s výjimkou Josefa a jednoho pilota. Ti poté přepadnou sousední německou výzkumnou stanici, kde v kruté zimě přežil jediný německý vědec, kterého Josef zastřelí.

A konečně v závěrečné části, jež se odehrává asi deset let po konci války, se z Josefa stává osamělý poustevník, který si pronajal kancelář a po několik let sám píše a kreslí komix o Golemovi. Celý příběh se tak v kruhu uzavírá.

Řekne-li se americký román, asi si každý okamžitě asociuje některé z děl Hermana Melvilla, Francise Scotta Fitzgeralda, Ernesta Hemingwaye, Williama Faulknera, Johna Steinbecka či Jacka Kerouaca. - Co má však s tímto pojmem v podání výše zmíněných velikánů společného Michael Chabon, jehož styl i námět pouze napodobuje a vykrádá jiné? Odpovím si sám, Michael Chabon je dalším ze sterilních produktů v současnosti zcela dominantního proudu absolventů školy tvůrčího psaní, kdy Chabonovi nemůžeme upřít snahu, teoretické zázemí i literární přehled, avšak chybí mu jakýkoliv náznak skutečného prožitku. Ve svém díle pak nejen vykrádá své starší a slavnější kolegy, ale z literatury jako takové dělá produkt, který může dělat každý a namísto talentu stačí jej stačí vydřít.

Prakticky ihned po ověnčení románu Pulitzerovou cenou byla na knihu koupena filmová práva s vážným záměrem začít okamžitě točit, ale po několika odkladech se k natáčení nakonec vůbec nepřistoupilo.