Jaromil Jireš: Valérie a týden divů

Kategorie

27. Leden 2009

Jaromil Jireš: Valérie a týden divů

Valerie a týden divů bývá označována za poslední filmový opus tzv. nové československé vlny, díky které má i dnes česká kinematografie obrovské celosvětové renomé. Hlavní tvůrčí osobností je ve filmu výtvarnice Ester Krumbachová, která je neodmyslitelně spjatá hned s celou řadou vrcholných snímků z 2. poloviny 60. let. Krumbachová krom fenomenální výtvarné složky pro Valerii a týden divů napsala i původní scénář, který byl určen k natočení režisérem, a exmanželem Krumbachové, Janem Němcem. Vzhledem k tomu, že Němec měl od roku 1968 naprostý zákaz točit, se režie nakonec uchopil Jaromil Jireš.

Jaromil Jireš: Valérie a týden divů

A byť Jireš svou režijní úlohu zvládl zcela bravurně, Ester Krumbachová se vlastního natáčení již odmítala jakkoliv účastnit. V konečném součtu to však nemůže nijak zpochybnit prohlášení Valerie za jeden z výtvarně nejvýraznějších českých filmů všech dob - de facto jediný kdo se může s Krumbachovou, která má na svém kontě snímky à la O slavnosti a hostech (1965), Mučedníci lásky (1966), Sedmikrásky (1966), Ovoce stromů rajských jíme (1969), Kladivo na čarodějnice (1969) či Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983), vůbec srovnávat je snad jen Jan Švankmajer.

Jaromil Jireš: Valérie a týden divů

Přesto se však Valerie a týden divů nesetkala s přijetím, jaký by si po právu zasloužila. Ba naopak je kritizována, že film je příliš nesrozumitelný, skáče mezi tématy a podobně. Tyto nepříznivé ohlasy však ve své pravé podstatě značí naprosté nepochopení Valerie jakožto surrealistické hříčky a parodie na fenomén tzv. červené knihovny, kterou autor původní knižní předlohy Vítězslav Nezval převrátil do naprosté absurdity. (V souvislosti s Vítězslavem Nezvalem jistě není bez zajímavosti fakt, že jednu z vedlejších rolí si ve filmu střihl i jeho nemanželský syn Robert Nezval, který krátce po skončení natáčení spáchal sebevraždu.)

Jaromil Jireš: Valérie a týden divů

Dalším aspektem, který byl zvláště v době svého natočení tvůrcům snímku vytýkán, je erotický podtext v podobě zakázaného ovoce v postavě třináctileté Valerie, jejíž svádění a souboj o její panenství mezi zvrhlým mnichem, pokrevním otcem Tchořem a bratrem Orlíkem tvoří ústřední linii filmu. Nicméně zde opět nelze učinit jinak než někdejší kritiky odkázat na Nezvalovu geniální předlohu.

Jaromil Jireš: Valérie a týden divů

Dalším pro mnohé možná velkým handicapem může být fakt, že režisér Jaromil Jireš ve snímku vsadil na zcela neokoukané herecké tváře, kdy krom zmíněného Roberta Nezvala, pro film například objevil pozdější dětskou hvězdu 70. let Jaroslavu Schallerovou.

Jaromil Jireš: Valérie a týden divů

Ale pokud Valerie a týden divů nezabodovala u českého diváka či české kritiky, o to více sklízela úspěchy v zahraničí, kde je krom výtvarného zpracování vysoce ceněna zejména kamera Jana Čuříka.

Valerie a týden divů, Československo, 1970 (73 min.)

Námět: Vítězslav Nezval (Valerie a týden divů)

Režie: Jaromil Jireš

Scénář: Jaromil Jireš, Ester Krumbachová

Kamera: Jan Čuřík

Výtvarník: Ester Krumbachová

Hudba: Luboš Fišer

Hrají: Jaroslava Schallerová … Valerie, Helena Anýžová … babička / Elsa / matka, Petr Kopřiva … Orlík, Jiří Prýmek … Tchoř / konstábl, Martin Wielgus … Tchoř - otec, Jan Klusák … Gracián, Alena Stojáková … Hedvika, Karel Engel … kočí, Libuše Komancová … služka / rudovláska, Eva Olmerová … služka - madame, Jana Andresíková … služka z vykřičeného domu, Michaela Klocová … služka, Jiřina Machalická … květinářka, Robert Nezval … bubeník

Jaromil Jireš: Valérie a týden divů

Článek “Jaromil Jireš: Valérie a týden divů” 3 odpovědi

Červená knihovna?

"Valerie jakožto surrealistické hříčky a parodie na fenomén tzv. červené knihovny"

A nebyl to náhodou spíš tzv. černý román?

Jinak knižní předloha i film jsou skvělé, "Valerie" mi na první shlédnutí učarovala :-)
- odpovědět
Submitted by Nicoleta (bez ověření)
on St, 25/04/2012 - 21:40

Myslím, že pro pochopení

Myslím, že pro pochopení filmu je dobré přečíst si knížku, a pak se na film podívat znovu: odkryje se zprvu nepostřehnuté a vyvstanou detaily, které úplně uchvátí.
- odpovědět
Submitted by Kdokoliv
on St, 16/12/2009 - 18:59

Souhlasím

Souhlasím, spousta rovin je ve filmu jen naznačených a nedopovězených; až po přečtení Nezvalova dílka se mi mnohé, co jsem během sledování filmu nepobírala, spojilo dohromady.

odpovědět

Submitted by Nicoleta (bez ověření)
on St, 25/04/2012 - 21:45

V noci jsem snil, že jsem motýlem

„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“