V noci jsem snil, že jsem motýlem

Jaroslav Rudiš se svou románovou variací na slavný film Wima Wenderse Nebe nad Berlínem debutoval v roce 2002. V témže roce bylo Nebe pod Berlínem oceněno Cenou Jiřího Ortena (literární ocenění pro mladé autory do třiceti let) a z Nebe pod Berlínem se stal nevídaný bestseller a to nejen u nás, ale velkého úspěchu dosáhla novela v Německu, Polsku a celkově byl zatím přeložen do pěti jazyků. V roce 2005 poté, co byla novela beznadějně vyprodána, vydalo nakladatelství Labyrint druhý dotisk, který však také velmi záhy zmizel z knihkupeckých pultů tak, že v roce 2007 byl vydán dotisk třetí. V roce 2010 pak byla novela dokonce vydána jako audiokniha čtená přímo Jaroslavem Rudišem a doprovázená Rudišovou post-punkovou hudební skupinou U-Bahn. Nelze se tedy nedivit, že s Nebem pod Berlínem se často objevují příměry jako kultovní či dokonce generační román.

Rudiš jako spisovatel se odstupem jedenácti let, které uplynuly od prvního vydání jeho debutu, bez pochyby stal kultovním a možná i nejvýznamnějším autorem nové polistopadové generace a to nikoliv díky své prvotině, ale díky takřka renesančnímu rozsahu svých aktivit, kdy krom čtyř románů, je také autorem dvou divadelních her, spoluautorem dvou filmových scénářů k dnes již kultovním filmům Grandhotel (2006) a Alois Nebel (2011), spoluautorem slavné komiksové tetralogie Alois Nebel (2003-2008) či působí jako zpěvák a autor textů ve skupinách U-Bahn a The Bombers. Ale zejména Rudiš je prototypem autora nové generace, jenž není svázán pouze s malým českým písečkem, ale střídavě žije v Čechách a v Německu, ve svém díle se nebojí a naopak svá díla staví na otevírání bolestných historických událostí v čele s násilným odsunem sudetských Němců, jež pojímá nikoliv kriticky ale v trpce humorné rovině.

Na úspěchu novely Nebe pod Berlínem se ale též podepsal přesah nad rámec pouhého literárního díla, kdy Rudiš v novele českým čtenářům otevřel nové možnosti berlínského undergroundového života a knihu lze s jistou nadsázkou použít i jako průvodce undergroundového cestovatele po Berlíně (aktuálním v roce 2002), což podtrhuje je i závěrečný seznam turistických záchytných bodů, které nelze dohledat v seriózních cestovatelských průvodcích.

Příběh je vyprávěn asi třicetiletým českým učitelem Petrem Bémem, který se zalekne jak toho, že zabředává do společenského stereotypu střední generace, tak toho, že jeho přítelkyně Žeňa s ním čeká dítě, a bez varování přetrhá všechny své rodinné i pracovní vztahy a uteče do Berlína. Zde se nejprve pokouší živit tím, že v berlínském metru hraje na kytaru, ale poté, co se seznámí s dalším pouličním hráčem, gigolem a občasným stěhovákem Pancho Dirkem, ke kterému se Bém nastěhuje, založí společně i s bubeníkem Atomem, které našli přes inzerát, rock-punkovou skupinu U-Bahn.

Ale novela v prvé řadě pojednává o světě pod Berlínem, o systému berlínských U-Bahn a S-Bahn, s historickými výlety do časů železné opony a Berlínské zdi, ale i o častých sebevrazích, kteří i po své smrti v berlínské podzemce zůstávají a příležitostně se zviditelňují a zhmotňují, aby pomohli potřebným.