„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Rumunská literatura

Petru Cimpoeşu: Simion Výtažník

Petru Cimpoeşu: Simion Výtažník

Simion liftnicul. Roman cu îngeri şi moldoveni, 2001

Rumunský román nelze jak v našich zemích tak i ve světě označit zrovna za všudepřítomný fenomén - ba s výjimkou dvojice francouzsky píšících, zakladatele absurdního dramatu Eugènea Ionesca a předního světového religionisty Mircey Eliadeho, bychom asi jen stěží pátrali v paměti po jméně alespoň jednoho rumunského spisovatele. Bylo tedy velkým překvapením, že hlavní cenu nejprestižnějšího literárního ocenění pro české autory Magnesia Litera za rok 2007 získala kniha zcela neznámého Rumuna Petru Cimpoeşu, Simion Výtažník. V takřka bulvární rozměr se pak ocenění rozrostlo poté, co cenu převzal překladatel románu Jiří Našinec - přes nesporné kvality jeho překladu, kdy se román hemží slangovými pojmy a rumunskými reáliemi, se záhy poté rozhořela závistivá diskuze o tom, komu vlastně cena patří - zda opravdu překladateli Jiřímu Našincovi nebo autoru Petru Cimpoeşuovi.
Eugène Ionesco: Fotografie plukovníka

Eugène Ionesco: Fotografie plukovníka

La photo du colonel, 1962

Jen ostudou, kulturní zaostalostí i dluhem vůči modernímu divadlu lze nazvat ignorance s jakou česká divadla zcela opomíjejí dramatické dílo absurdního dramatu jakožto dominantního směru divadla 20. století, Eugèna Ionesca, kdy české divadlo stále nesplatilo svůj dlouholetý dluh a Ionescově nastudování se ostentativně vyhýbá.