„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

1933

1933

Jindřich Štýrský: Emilie ke mně přichází ve snu

Jindřich Štýrský: Emilie ke mně přichází ve snu

Surrealistický výtvarník, velký propagátor erotiky ale i spisovatel Jindřich Štýrský byl hlavní osobností, která stála za vydáváním erotické knihovny Edice 69, jež vycházela mezi říjnem 1930 a květnem 1933 a to jako soukromý bibliofilský tisk v nákladu 200 kusů - jen tímto způsobem se totiž Štýrskému podařilo obelstít prvorepublikovou cenzuru poté, co v roce 1929 zabavila značnou část nákladu českého překladu Lautréamontova Maldorora se Štýrského doprovodnými ilustracemi.
Nathanael West: Přítelkyně osamělých srdcí

Nathanael West: Přítelkyně osamělých srdcí

Miss Lonelyhearts, 1933

Nathanael West, rodným jménem Nathan von Wallenstein Weinstein, vydal za svého velmi krátkého života - zahynul ve svých třiceti sedmi letech při autonehodě, když spěchal na pohřeb svého velkého přítele Francise Scotta Fitzgeralda, jenž zemřel o den dříve - čtyři novely, které však nevzbudily žádný ohlas a zapadly do zapomnění až do doby, než byl Nathanael West znovuobjeven v 50. letech.
Karel Čapek: Povětroň

Karel Čapek: Povětroň

1933

Počátek 30. let je v díle Karla Čapka uvozen volnou trilogií Hordubal, Povětroň a Obyčejný život, ve které rozvinul svou oblíbenou metodu vyprávění, kdy daný příběh popisuje z pohledu hned několika osob. Výsledný dojem a interpretaci skutečného průběhu událostí pak Čapek indiferentně nechává na samotném čtenáři.
15. Červenec 2009

1933

Ačkoliv se tento příběh v některých jednotlivostech opírá o skutečnou událost, jest a chce být jen fikcí a nesnaží se ani o jakoukoli věrnost folkloristickou.
Karel Čapek: Hordubal

Karel Čapek: Hordubal

Hordubal, 1933

Přímou inspirací psychologicky laděného románu Hordubal byl Karlu Čapkovi skutečný případ vraždy Juraje Hordubeje Vasilem Maňákem, kdy základní fakta Čapek načerpal ze záznamu jednání Nejvyššího soudu v Brně tak, jak jej zaznamenal a v Lidových novinách dne 14. října 1932 otiskl Bedřich Golombek:
Egon Erwin Kisch: Tajná Čína

Egon Erwin Kisch: Tajná Čína

China Geheim, 1933

„Zuřivý reportér“ (Der rasende Reporter) Egon Erwin Kisch je dnes širšímu čtenářstvu znám zejména prostřednictvím svého nejslavnějšího románu Pasák, který dodnes velmi autenticky navozuje sociální poměry i prostředí nejchudších pražských obyvatel z přelomu 19. a 20. století. To, co však Kische nesmazatelně zapsalo do dějin, je jeho novinářská zarputilost odhalovat špínu i zlo snoubená s mimořádným intelektem a vědomostním rozhledem, pro který můžeme v dnešní novinářské populaci jen stěží najít nějaké paralely.
Toyen: Dívčí sen, 1932

Toyen: Dívčí sen, 1932

Fenomén, kterým v českých lesích a hájích Erotická revue bez pochyby je, opřádaly po dlouhá desetiletí nejbarvitější legendy, jež vznikly z naprosté nemožnosti získat jakýkoliv její výtisk, kdy Jindřich Štyrský po předešlé zkušenosti z roku 1929, kdy cenzura zabavila značnou část nákladu českého překladu Lautréamontova Maldorora se Štyrského doprovodnými ilustracemi, Erotickou revue vycházející v celkem třech ročnících mezi říjnem 1930 a dubnem 1933 i pozdější Edici 69 koncipoval jako bibliofilský soukromý tisk v maximálním nákladu 200 výtisků, který „nesmí býti veřejně prodáván, ani vyložen, ani půjčován, ani jinak rozšiřován nebo zařazen do veřejných knihoven“.
Ivan Olbracht: Nikola Šuhaj loupežník

Ivan Olbracht: Nikola Šuhaj loupežník

1933

Tragédií díla Ivana Olbrachta bylo jeho odsouzení stát se již za svého života klasikem, jež bývá zadáván v povinné školní četbě, byť jeho lingvistická, dějová i myšlenková úroveň jej řadí mezi intelektuálně nejnáročnější české spisovatele tak, že jen málokterý z jeho čtenářů je schopen ocenit skutečné hloubky jeho díla.