„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

1932

Graham Greene: Vlak do Istanbulu

Graham Greene: Vlak do Istanbulu

Stamboul Train, 1932

V kontextu díla Grahama Greena je Vlak do Istanbulu jeho v pořadí čtvrtým dílem, které jej však záhy proslavilo jako v rodné Británii tak v USA. - Pro americké čtenáře byla novela přejmenována na marketingově lákavější název Orient Express. A pod tímto titulem byl na jeho motivy v roce 1934 natočen i film.
logo-kniha.jpg

logo-kniha.jpg

Apokryfy, 1932 (Kniha apokryfů, 1945)

Bylo by velkým nedoceněním snižovat osobnost Karla Čapka na pouhého, byť celosvětově proslulého, spisovatele. Naopak, jeho dílo, poselství i význam dalece přesahují původní literární hranice nejen směrem k humanistické filozofii, ve které byl Čapek společně s Tomášem Garrigue Masarykem jednou z předních představitelů, ale Čapka lze položit za vůdčí osobnost, jež udávala krok ale i morální a intelektuální úroveň celé soudobé společnosti.
William Faulkner: Srpnové světlo

William Faulkner: Srpnové světlo

Light in August, 1932

Srpnové světlo lze v díle Williama Faulknera označit za román nejen vrcholný, ale i do značné míry klasický, kdy se Faulkner jednoznačně vydělil z románové tradice americké literatury. V kontextu literatury světové pak vytvořil svou zcela specifickou literární skladbu, kdy je příběh rozdělen do několika vzájemně jen úzce souvisejících proudů, jež jsou vyprávěny asynchronně v různých časových obdobích a jeho nosná část je takřka rovnocenně rozdělena mezi množství postav.
Gustav Machatý: Extáze

Gustav Machatý: Extáze

Gustav Machatý se pro mnoho „pamětníků“ stal synonymem slabomyslného kýče Načeradec král kibiců, který si odrežíroval těsně před svým definitivním odchodem do Hollywoodu, zatímco jeho dva skvosty, které patří do pokladnice světové kinematografie - Erotikon z roku 1929 respektive Extáze z roku 1932, po dlouhá desetiletí jediné to české snímky, které svým věhlasem i významem, překročily české ale i evropské hranice, zná jen nemálo filmových štamgastů a to ještě jen v souvislosti s někdejším společenským skandálem.

1932

Ruské lidové erotické povídky

Ruské lidové erotické povídky

Dalším počinem nakladatelství Torst, jež pro širokou veřejnost zpřístupňuje Štýrského „zakázanou“ Edici 69, je reprint svazečku Ruské lidové erotické povídky z roku 1932 a to včetně původních ilustrací Františka Bidla.
Toyen: Dívčí sen, 1932

Toyen: Dívčí sen, 1932

Fenomén, kterým v českých lesích a hájích Erotická revue bez pochyby je, opřádaly po dlouhá desetiletí nejbarvitější legendy, jež vznikly z naprosté nemožnosti získat jakýkoliv její výtisk, kdy Jindřich Štyrský po předešlé zkušenosti z roku 1929, kdy cenzura zabavila značnou část nákladu českého překladu Lautréamontova Maldorora se Štyrského doprovodnými ilustracemi, Erotickou revue vycházející v celkem třech ročnících mezi říjnem 1930 a dubnem 1933 i pozdější Edici 69 koncipoval jako bibliofilský soukromý tisk v maximálním nákladu 200 výtisků, který „nesmí býti veřejně prodáván, ani vyložen, ani půjčován, ani jinak rozšiřován nebo zařazen do veřejných knihoven“.
Aldous Huxley: Konec civilizace

Aldous Huxley: Konec civilizace

Brave New World, 1932

Konec civilizace (z originálu doslovně přeloženo jako Nádherný nový svět) Aldouse Huxleyho a 1984 (1949) George Orwella jsou prvními, a jak ukázal čas, i těmi nejlepšími reflexemi možných důsledků mocenských režimů 20. století. A byť prvotní impuls reflektoval praktiky novodobých diktátorských režimů v Sovětskému Svazu, Itálii a Německu, nebylo jejich poselství v čase nijak ztupeno, ba naopak, jsou dnes, kdy technické možnosti kontroly i propagandy dovolují sledovat každý náš krok a určovat názory a chování masy, aktuálnější víc než v dobách svého vzniku.