„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Autobiografie

Václav Kaplický: Gornostaj

Václav Kaplický: Gornostaj

1920? (vydáno 1936)

Velká Morava, Husitství a Československé legie v Rusku jsou pokládány za jedny nejvýznamnějších období v českých dějinách, na kterých byl postaven i základ novodobého československého státu. - Tradice Velké Moravy co by artefakt historický, kdy se Morava rozkládala v podobných hranicích jako vzniklé Československo. Husitství co by artefakt národnostní, jenž měl v nové republice vzbuzovat společnou identitu. Ale suverénně nejvýznamnější, ba mnohonásobně důležitější než politicko-diplomatická činnost profesora Tomáše Garrigue Masaryka, doktora Edvarda Beneše či generála Rostislava Štefánika, byla existence československé dobrovolnické armády v Rusku z let 1917 až 1920, jež se za I. československé republiky, ale i dnes v České republice, těšila neotřesitelné úctě tak, že činnost československých legií se hodnotí velmi jednostranně a to v těch nejzářivějších barvách. A naopak je takřka rouháním dívat se na ruské legie realisticky bez růžových brýlí, kdy pomineme-li období komunistické diktatury, kdy byla existence československých legií očerňována jakožto žoldnéřská imperialistická armáda, jež z nařízení „těch nahoře“, bojovala proti svým rudým bolševickým bratrům, měly československé legie vždy tu nejčistší a nejvznešenější aureolu.
Robert Ruark: Medojedky

Robert Ruark: Medojedky

The Honey Badger, 1965

Není asi čtenáře, který by není neznal osobu, život a dílo Ernesta Hemingwaye. Ostatně Hemingwayem je doslova prostoupena celá americká literatura 20. století a Hemingway tak má zaujímá pozici jednoho z nejkultovnějších spisovatelů všech dob. Avšak co čtenáři říká jméno Hemingwayova souputníka, novináře, reportéra, lovce a neúnavného dobrodruha Roberta Ruarka? V našich končinách je jeho jméno spojováno jen s jeho posmrtně vydaným románem Medojedky, který se v češtině dočkal celkem tří vydání. V rodné Americe však Ruark zcela zapadl do zapomnění, ač se v dobách svého tvůrčího vrcholu v 50. letech mohl co do věhlasu srovnávat i se svým kamarádem Hemingwayem.
William Seward Burroughs: Feťák

William Seward Burroughs: Feťák

Junkie (Junky), 1953

Feťák, Teplouš a Nahý oběd - to jsou tři nejslavnější díla Williama Sewarda Burroughse, ve kterých nelze odlišit skutečné Burroughsovy prožitky od autorovy fantazie a obecně se tak tradují za díla autobiografická, čemuž ostatně napomáhá i to, že jsou psány v první osobě z pozice vypravěče.
John Maxwell Coetzee: Zrání

John Maxwell Coetzee: Zrání

Summertime, 2009

V třetí části fiktivní autobiografie Johna Maxwella Coetzeeho Zrání již není vypravěčem postava Johna tak, jak tomu bylo v prvních dvou částech Chlapectví a Mládí, ale vyprávění, či možná spíše reportáž, je psána postavou mladého anglického badatele Vincenta, který v rámci své vědecké práce zkoumá vztah již zesnulého Coetzeeho k ženám. Časové umístnění děje je v románu vyznačeno daty jednotlivých rozhovorů s ženami z Coetzeeho života, které se staly předlohou pro jeho literární postavy.
John Maxwell Coetzee: Mládí

John Maxwell Coetzee: Mládí

Youth: Scenes from Provincial Life II, 2002

Druhá část fiktivní autobiografie Johna Maxwella Coetzeeho, nositele Nobelovy ceny za rok 2003, nás zavádí do období autora mládí někde mezi 20. a 25. rokem. Hlavní hrdina a autorovo alter ego John studuje matematiku a literaturu na Kapské univerzitě a jeho život v Jihoafrické republice se skládá především z každodenní rutiny, kdy krom studia, které jej nijak nemotivuje, vykonává řadu vedlejších zaměstnání, aby dokázal sám sobě, že je samostatný. Byla-li v první části trilogie, Chlapectví, Johnova osamělost motivována strachem ze ztráty lásky matky, ale i pohrdáním svým otcem, pak v Mládí John raději přežívá o hladu než by svou rodinu požádal o finanční výpomoc.
Sergio Pitol: Umění fugy

Sergio Pitol: Umění fugy

El arte de la fuga, 1996

Sergio Pitol je u nás paradoxně více než jako jeden z nejvýznamnějších současných mexických spisovatelů více znám pro své diplomatické angažmá, kdy v letech 1983 až 1988 v Praze působil jako velvyslanec Spojených států mexických. A přestože je Pitol například i laureát prestižní Cervantesovy ceny za rok 2005 (Premio Cervantes je nejprestižnější literární ocenění udělované autorům píšícím ve španělštině) v češtině vyšla jeho první a zatím i jediná kniha až v loňském roce a to Umění fugy ve vynikajícím překladu Anny Tkáčové.
John Maxwell Coetzee: Chlapectví

John Maxwell Coetzee: Chlapectví

Boyhood: Scenes from Provincial Life, 1997

Bývá již zaběhlým pravidlem, že úspěšný spisovatel zakončuje svou dráhu vlastní autobiografií, jež mu pomáhá překlenout klenoucí se tvůrčí propast. Existují však i výjimky oproti tomuto pravidlu, kdy právě autorova vlastní biografie tvoří to nejlepší z celého jeho díla - nevzpomenu zde nikoho jiného než Marcela Prousta a jeho Hledání ztraceného času, které tvoří předěl v celé moderní světové literatuře. A podobnou výjimkou je biografie původem jihoafrického spisovatele a laureáta Nobelovy ceny za literaturu za rok 2003, Johna Maxwella Coetzeeho, který svoji biografii sepsal ve volné trilogii Chlapectví, Mládí a Zrání z let 1997, 2002 a 2009.