V noci jsem snil, že jsem motýlem

Existuje řada nábožensky motivovaných pokusů o přesné určení data, kdy náš svět vznikl, ale tím nejznámějším je, alespoň v zemích s křesťanskou tradicí, pokus irského arcibiskupa Jamese Usshera z roku 1650. Avšak jeho výpočet byl v dalších staletích mnohokrát zkreslen tak, že je dnes možné se namísto Ussherova 23. října 4004 před Kristem setkat s několika dalšími zcela rozdílnými daty, protože krom chyb pozdějších komentátorů je nutný i přepočet z juliánského kalendáře na v současnosti používaný kalendář gregoriánský. Dalším zdrojem problému pak je rozdílné chápání začátku dne, kdy Ussher dle židovské tradice považoval za začátek dne večer po západu slunce dne předešlého.

Důvodem pro sepsání této úvahy pak pro mne byla jednak má zvídavost, kdy jsem se při pátrání setkal s několika zcela odlišnými daty, a posléze i mé překvapení, kdy převažující množství internetových zdrojů bez ověření uvádí zcela mylné informace.

Hebrejští učenci za vlády Hillela II. (320-365) šestý den stvoření vypočítali jako 7. říjen 3761, kterým rovněž začíná židovský kalendář. Dle Byzantského kalendáře pak svět vznikl dne 1. září 5509 PK.

Ale nejcitovanější je novodobý výpočet irského arcibiskupa Jamese Usshera z Armaghu (1581–1656), jež ve svém nejznámějším díle Annales Veteris et Novi Testamenti (Anály Starého zákona odvozené z prvopočátků světa) vydané v roce 1650(?) vznik světa datoval nedělí 23. října 4004 PK v Juliánském kalendáři (neděle začínala již západem slunce dne 22. října), jež v přepočtu odpovídá 21. září 4004 PK v současnosti používaném kalendáři Gregoriánském. Svůj výpočet založil jednak na studium hebrejské verze Starého zákona, ale i starých rabínských spisů a astronomického kánonu. Datum pak bylo potvrzeno v anglikánském vydání Bible z roku 1701.

Z dalších Usherových výpočtů vyjímám:

2349 PK potopa

2126 PK příchod Abrahama do Kanaánu

1451 PK počátek Egyptského zajetí

1237 PK konec Egyptského zajetí

1095 PK pomazání Soula za Izraelského krále

Dalším dezinformačním zdrojem pak bývá kniha Andrew D. Whitea Dějiny boje mezi vědou a teologií v křesťanstvu (A History of the Warfare of Science with Theology in Christendom) z roku 1896 jež proděkanovi Cambridgeské univerzity Dr. Johnu Lightfootovi (1602 - 1675) mylně přiřazuje uvedení stejného data, tedy den 23. října 4004 PK, ovšem pro stvoření člověka a navíc i přesným časem v 9 hodin ráno (neupřesnil zda greenwichského či jeruzalémského času):

Ve skutečnosti však John Lightfoot ve své práci Několik nových poznámek z knihy Genesis (A Few and New Observations upon the Book of Genesis) z roku 1642 neuvedl celé datum ale jen předpokládaný čas:

Ve své o dva roky mladší práci Soulad čtyř Evangelií: Mezi němi samotnými a Starým zákonem (The Harmony of the Four Evangelists: Among Themselves and With the Old Testament) uvádí chronologii a v nestránkované Prolegomeně (Prolegomena) pak upřesňuje datum stvoření člověka na den rovnodennosti v září roku 3928. Ve svém pozdějším nedatovaném kázání datum uvádí přesné datum na 12. září (stvoření člověka v pátek 17. září v 9 hodin ráno).