V noci jsem snil, že jsem motýlem

Od roku 1944 se William Seward Burroughs stal na patnáct let těžce drogově závislým. V téže době se seznámil s a , které zasvětil do současné literatury, filozofie i umění, což se promítlo v jejich dalším díle. Jack Kerouac Burroughsovi prorokoval, že se z něj stane skvělý spisovatel a svou první knihu nazve Nahý oběd, což se také později stalo. S Ginsbergem vedl velmi rozsáhlou korespondenci, spoludedikoval Ginsbergovo a obcházel nakladatele s Kerouacovými rukopisy.

Ať již nešťastnou náhodou či záměrně, aby se tak sám vysvobodil, Burroughs zastřelil v roce 1951 v Mexixo City svou druhou ženu Joan, když na ní předváděl svou střeleckou zručnost à la Vilém Tell. Ať již tak či onak, Joanina smrt jej vyvedla ze světa drog, problémů se svou homosexualitou a dokončil rozepsanou knihu Feťák.

Vydáním Nahého oběda (1959) jej i přes odpor a snahu o cenzuru ze strany oficiálních úřadů velmi rychle proslavilo. V letech 1958-60 se usadil v Paříži, kde společně s malířem Brionem Gisenem vytvořil techniku střihů, jež spočívala v rozstříhání libovolných textů, jež se složily, sestavily do archů a načisto přepsaly. Tato díla měla nečekané básnické kvality, ale i pomocí vynechání asociačních vazeb dovolovaly, aby se čtenář vymanil z diktátu jazyka a mohl se sám a svobodně rozhodnout o konečném významu.