„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Anně

Kategorie
03. Květen 2008

1849

Už přechází ta krise,
dík Bohu, že mám klid!
Je po nemoci, jíž jsem se
nedovedl zbýt -
je po horečce, zvané "Život",
já přestávám žít.
 
Jaký je to žal,
když ztrácí člověk řeč;
můj každý nerv a sval
teď ochromila křeč -
nu, vždyť je mi tak líp,
co na tom, tedy - heč!
 
A klidně dřímám v loži,
zbaven všech svých sil,
že zdá se vám teď asi
jak mrtev bych už byl -
že uleknete se mne,
jak mrtev bych už byl.
 
Mé vzdechy, pláč a lkání,
klid, úzkost, naříkání
teď ustaly,
s tím strašným pulsem ve skráni,
s tím strašným tepem srdce -
s tím strašným pulsem ve skráni.
 
Má nemoc - těžké hoře
ten neúprostný hnus -
skončila, když mi přestal
bít rozjitřený puls
s životem, s nímž mi přestal
bít rozjitřený puls.
 
A nejhůř sklíčila mne
ta nekonečná trýzeň,
jež od věků mne moří
a rozněcuje žízeň
po sirné vodě v moři
mé vášně - jíž jsem řízen -
však teď jsem vypil vodu,
jež hasí každou žízeň,
 
Vodu, která zpívá
píseň z dětských dob,
z pramene, jenž měří
jenom málo stop -
z pramene, jejž nyní
otevřel mi hrob.
 
Ať mne nikdo z vás už
víckrát neželí,
že mám tmavý pokoj
s úzkou postelí -
nikdy člověk nespal
v jiné posteli,
spánku dojdeš jenom
v této posteli.
 
Zde už nic mou duši
sklíčit nemůže,
zapomínám v sladkém
spánku na růže -
na růže mých tužeb,
na sny, na růže.
 
A tak šťastně tu teď
ležím pochovaný
jako v živém snu
po boku krásné Anny -
v lázni sladké Anny.
 
Té, jež líbala mne, když jsem usínal,
abych celou noc
na jejích ňadrech spal -
a v jejichž ráji jsem
tak tvrdým spánkem spal.
 
Vždy večer za soumraku
mne teple přikryla,
má duše k svatým z nebe
se vroucně modlila -
k svatým a k matce nebe,
aby nás chránila.
 
A teď klidně ležím
ve své posteli,
(jak po jejím boku)
neplač, příteli -
a teď klidně ležím
ve své posteli,
(s její láskou v srdci)
neplač, příteli,
v bázni, že jsem mrtev -
neplač, příteli!
 
Vždyť mé srdce září
víc než drahokamy
a jasnou září hvězd,
vždyť září světlem Anny -
jasnou svatozáří
lásky drahé Anny -
nevýslovnou září
očí drahé Anny.
 
(překlad: Vítězslav Nezval)
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 4.7 (26 hlasů)