„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Přiznávám se v plném rozsahu obžaloby

Kategorie
21. Únor 2008
po zádech mu stékaly potoky lepkavýho potu
bál si jenom povytánout rukávy či sundat šál
kterej u něj včera zapomněla
celý tělo měl tetovaný dlouhejma škrábancema a dravčími stisky zubů
jako by včera v noci zabloudil a chtěl přespat v kleci
na oranžovo-bílo natřenýho tygra
nechtěla věřit
že je poprvý uvnitř ženských vnitřností
a na dlouho se odmlčela
laskala ho ve vlasech a on sbíral sílu, aby moh odejít
za chvíli to již nedokáže
byla jako pavouk když stříkne dávku jedu do těla obtížnýho hmyzu
a poté z něj labužnicky vysává zčernalou hmotu
že zbyde jen to krásný tělo který zabalí do bílejch fáčů
a pohodí na ňáký suchý místo aby to dýl vydrželo
řekla že si to myslela již dávno
že je teda asi teplej
musel ji praštit až ji z koutku úst
pomalu jak věčnost
stékal rudý pramínek sladký krve
usmívala se naň jak Kristus když ho přibíjeli k kříži
a řekla že chce ještě
ať si veme řemen s ocelovou přezkou
všecky tři měly krásný oči a dlouhý nohy
říkaly že dnes večer maj mejdlo
aby šel s nima
bál se že se bude muset svlíknout
a ony si jak stopaři z divokýho západu přečtou
celej ten příběh z dlouhý noci
jak se líbali v dešti o půl páty k ránu před jejím domem
v osvětleným okně se rýsoval strhanej mužskej obličej
a ona mu říkala že to bylo k zešílení krásný
a že má vážnou známost který už nikdy
nechce být nevěrnou
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 5 (5 hlasů)