„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Říjen 2011

07. Říjen 2011
Existují pravdy, které jednoduše leží na ulici, a snad právě proto je běžný svět nevidí, nebo je nedokáže rozeznat. Prochází nevšímavě kolem těchto otřepaných pravd jako by byl slepý, a je do nejvyšší míry překvapen, když náhle někdo odhalí to, co měli všichni již dávno vědět. Kolem dokola leží statisíce Kolumbových vajec, pouze Kolumbů již tolik není. A tak lidstvo bez výjimky putuje zahradou přírody, namlouvá si, že už skoro všechno zná, a přitom, až na několik málo výjimek, jako slepé míjí jeden z nejvíce vyčnívajících principů jeho působení.
07. Říjen 2011
Jestliže na konci tohoto dílu popisuji první vývojové stadium našeho hnutí a krátce se zmiňuji o celé řadě s tím spojených otázek, nedělám to proto, abych zde pojednával o duchovních cílech tohoto hnutí. Cíle a úkoly tohoto nového hnutí jsou tak obrovské, že se dají popsat pouze ve vlastním zvláštním dílu. A tak ve druhém díle této knihy podrobně popíši programové podklady hnutí a pokusím se utvořit obraz toho, co si představujeme pod pojmem "stát".
07. Říjen 2011
Dne 24. února 1920 se konalo první masové shromáždění našeho mladého hnutí. Ve slavnostní hale dvorního pivovaru v Mnichově, kde se sešlo téměř dva tisíce lidí, bylo předloženo pětadvacet tezí programu nové strany. Každý z bodů byl přijat bouřlivým potleskem.
Tím vznikly první směrnice a zásady pro boj, který má za úkol zamést s tou spoustou zastaralých představ a názorů a zabránit uskutečňování nejasných, ba dokonce škodlivých cílů.
07. Říjen 2011
Již v letech 1920/21 bylo našemu mladému hnutí opakovaně vyčítáno z kruhů dnešního přežitého měšťáckého světa, že náš postoj k dnešnímu státu je odmítavý, z čehož odvozovalo stranickopolitické loupežné rytířstvo všech odstínů oprávnění k tomu, aby všemi prostředky zahájilo boj proti nepohodlí zvěstovatelce nového světového názoru. Přitom se ovšem záměrně zapomínalo na to, že dnešní měšťácký svět si pod pojmem stát nedovede představit nic jednotného, že zde dokonce neexistuje a ani nemůže existovat žádná jednotná definice.
07. Říjen 2011
Obecně zná tento útvar, který je dnes chybně označován jako stát, pouze dva druhy lidí: Občany státu a cizince. Občané státu jsou všichni ti, kteří buď svým narozením nebo pozdějším nabytím občanského práva požívají práv občana státu. Cizinci jsou všichni ti, kteří těch samých práv požívají v nějakém jiném státě. Mezi těmito dvěma druhy lidi, jako bytosti z jiného světa, existují ještě lidé bez státní příslušnosti. Jsou to lidé, kteří mají tu čest nebýt příslušníkem žádného dnešního státu, tedy nikde nepožívají práva státního občanství.
07. Říjen 2011
Pokud národní nacionálně socialistický stát vidí svoji hlavní úlohu ve vytvoření a zachováni nositele státu, potom nestačí pouze podporovat rasové elementy jako takové, vychovávat a konečně je vzdělávat k praktickému životu, ale je nutné, aby za tímto účelem vytvořil svou vlastní organizaci.
Bylo by šílenstvím chtít hodnotu člověka podle jeho rasové příslušnosti pouze odhadovat a marxistickému postojí "všichni lidé jsou si rovni" je třeba vyhlásit válku, není-li snad člověk ještě rozhodnut, vyvodit z toho poslední důsledky.
07. Říjen 2011
Národní stát, jehož celkový obraz jsem se pokusil nastínit, nebude uskutečněn pouhým poznáním toho, co potřebuje. Nestačí vědět, jak má národní stát vypadat. Daleko důležitější je proces jeho vzniku. Nelze očekávat, že dnešní strany, které jsou v první řadě poživatelé současného státu, samy od sebe provedou změnu tohoto stavu. Je to ještě o to méně možné, když jsou jeho skutečnými vedoucí elementy vždy a opět Židé. Vývoj, který dnes proděláváme, by jednoho dne mohl skončit u starožidovského proroctví - Žid by skutečně požral národy země a stal se jejím pánem.
07. Říjen 2011
První velké shromáždění dne 24. února 1920 ve slavnostním sále Dvorního pivovaru v nás ještě nedoznělo a již jsme začínali s přípravou dalšího. Zatímco dosud platilo, že v takovém městě jako je Mnichov je na pováženou pořádat i jen malá shromáždění každý měsíc nebo i každých čtrnáct dní, mělo se naše masové shromáždění konat jednou za osm dní, tedy prakticky týdně. Nemusím zastírat, že nás tenkrát trápila starost, zda někdo přijde a zda nás budou poslouchat.
07. Říjen 2011
V letech 1919/20 a také v roce 1921 jsem osobně navštívil takzvaná občanská shromáždění. Působila na mě stejným dojmem jako povinná lžička rybího tuku v dětství. Člověk by jej měl užívat, prý je velmi prospěšný, ale je odporný! Kdyby byl německý národ svázán a násilím vtažen na takovéto "občanské manifestace" a do konce každé akce by byly zamčeny dveře a nikdo nepuštěn ven, mohlo by to snad za několik století vést k úspěchu. Otevřeně k tomu musím dodat, že by mě poté pravděpodobně život již nebavil a také už bych raději nechtěl být Němcem.
07. Říjen 2011
V předchozím textu jsem se zmínil o existenci Pracovního společenství německonárodních svazů a chtěl bych na tomto místě krátce vysvětlit problematiku těchto pracovních společenství.
Pod pojmem pracovní společenství se obecně rozumí skupina svazů, jež za účelem usnadnění své práce vstoupí do určitého vzájemného vztahu, zvolí si společné vedení s více či méně rozsáhlými kompetencemi a společně realizují společné akce. Již z toho vyplývá, že se přitom musí jednat o spolky, svazy či strany, jejichž programové cíle a postupy si nejsou příliš vzdálené.