„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Cizokrajná vůně

Navečer v jeseni, když oči přimhuřuji
a lokám vlahý žár tvých prsů voňavých,
před zraky vstane sen o šťastných pobřežích,
kde slunce plápolá a ohně oslepují:
 
Ten ostrov zahálky, kde celý prales bují
podivných stromoví a plodů šťavnatých,
kde muži štíhlí jsou, však silní mnozí z nich,
a přímým pohledem mě ženy překvapují.
 
V kouzelné podnebí tvou vůní vylákán,
jsem v rejdě se stěžni a s labyrintem lan,
jež od vln znaveny lehounce ještě skřípí;
 
pak tamaryšků šum, jenž vane z lesíků,
svou pryskyřicí mdlou mi naplňuje chřípí -
a v duši spojuje se s písní lodníků.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 5 (1 hodnocení )