21. Prosinec 2013
Navečer v jeseni, když oči přimhuřuji
a lokám vlahý žár tvých prsů voňavých,
před zraky vstane sen o šťastných pobřežích,
kde slunce plápolá a ohně oslepují:
Ten ostrov zahálky, kde celý prales bují
podivných stromoví a plodů šťavnatých,
kde muži štíhlí jsou, však silní mnozí z nich,
a přímým pohledem mě ženy překvapují.
V kouzelné podnebí tvou vůní vylákán,
jsem v rejdě se stěžni a s labyrintem lan,
jež od vln znaveny lehounce ještě skřípí;
pak tamaryšků šum, jenž vane z lesíků,
svou pryskyřicí mdlou mi naplňuje chřípí -
a v duši spojuje se s písní lodníků.
Verze pro tisk- Přidat komentář
- 4318x přečteno
Zaslat e-mailem
