„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Prodejná múza

Múzo v mém srdci, jež máš ráda paláce,
až leden vypustí zas bouřky ze svých věží,
v té černé nudě, když po celý večer sněží,
prokřehlá, -čímpak si chceš dýchat na ruce?
 
Chceš ohřát ramena svá ze studené spěži
tou lunou crčící sem přes okenice? -
Chceš měšec bez peněz a prázdné světnice
naplnit zlatem, jež se z modrých nebes těží?
 
Ach budeš zvečera jen kvůli krajíci
houpat jak ministrant svou kadidelnicí,
na ústech Te Deum, v než věří tamti druzí,
 
kejklířka o jladu nabízet krásu svou
i úsměv skropený tvou slzou zapřenou,
aby to otřáslo bránicí tupé lůzy?
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 3.7 (7 hlasů)