„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Nemocná múza

Co je to s tebou dnes, má bědná Múzo múz?
Hned zrána oči žhnou, jsou plné nočních zdání,
jsou propadlé, tvá pleť je z šílenství, je z hrůz
tak studených jak led a němých do skonání.
 
Zelený trpaslík a rudý sukubus
vychrstli na ně z váz svých děs i milování?
Či můra pěstí svou jim dala chutnat hnus
až ze dna Minturen, bez stínu slitování?
 
Chci, aby zdravím vždy tvé srdce vonělo
a silné myšlenky jen myslet umělo,
ať rytmický tep zní vždy křesťanské tvé krve,
 
stejně jak zníval takt antických slabik prve,
když vládli chvíli Pan, král žní, a chvíli on,
praotec písní, sám bůh Foibos Apollón.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 5 (3 hlasy)