V noci jsem snil, že jsem motýlem

SANCHO PANSA, který se tím ostatně nikdy nechlubil, podstrkoval za večera i v noci svému ďáblovi, jemuž později dal jméno Don Quijote, spousty rytířských i loupežnických románů, a tím si ho dokázal natolik držet od těla, že tento muž pak bez ustání podnikal ty nejztřeštěnější činy, které však vzhledem k nepřítomnosti předem daného předmětu, jímž měl být právě Sancho Pansa, nikomu nezpůsobily škodu. Sancho Pansa, svobodný muž, následoval s klidnou myslí, snad i s jistým pocitem odpovědnosti, Dona Quijota na jeho výpravách a až do konce svého života měl z toho veliké a užitečné povyražení.