V noci jsem snil, že jsem motýlem

VŠEDNÍ PŘÍPAD: jeho výtěžek – všední zmatek. A potřebuje uzavřít důležitý obchod s B-em, který je z H. Zajde do H k předběžnému pohovoru, cestu sem i tam urazí za deset minut a chlubí se doma tou obzvláštní rychlostí. Druhého dne odejde znovu do H, tentokrát ke konečnému uzavření obchodu. Jelikož jednání bude podle všeho vyžadovat několika hodin, vyrazí A velmi časně zrána. Ačkoli však všechny okolnosti, alespoň podle A-ova mínění, jsou naprosto stejné jako včerejšího dne, potřebuje tentokrát na cestu do H deset hodin. Když tam unaven večer dorazí, řeknou mu, že B, celý rozmrzelý, že se A nedostavil, odešel před půlhodinou k A-ovi do jeho vsi a že se vlastně měli cestou potkat. Radí A-ovi, aby počkal. Avšak A se v obavách o obchod okamžitě vydá na cestu a spěchá domů.

Tentokrát, aniž si toho zvlášť povšimne, urazí cestu takřka v jediném okamžiku. Doma se doví, že B přece přišel hned časně ráno – hned po A-ově odchodu; ba potkal dokonce A ve vratech, připomněl mu obchod, avšak A řekl, že teď nemá čas, že teď spěchá pryč.

Přes toto nepochopitelné A-ovo chování tu B přece jen zůstal a čeká na A. Sice se často ptal, jestli se A ještě nevrátil, ale pořád ještě sedí nahoře v A-ově pokoji. A je šťastný, že bude ještě teď moci s B-em promluvit a všechno mu vysvětlit, a běží po schodech nahoru. Již je skoro nahoře, vtom zakopne, natrhne si šlachu a takřka bez sebe bolestí, neschopen ani křičet, jen kňuče v té tmě, slyší, jak B – není jasné zda ve velké dálce, či v těsné blízkostí – zuřivě dusá po schodech dolů a navždy mizí.