V noci jsem snil, že jsem motýlem

Dan Bárta je v naší malé české kotlině velký fenomén. Jeho hudební posun od rocku, přes funky až po jazz bývá často interpretován ve smyslu Bártovy mentální vyzrálosti, tj. čím starší tím je schopen náročnějšího způsobu hudebního vyjádření, ale skutečná podstata jeho hudebního posunu je v přesném protikladu - Dan Bárta své starší hudební žánry postupně přerostl, jejich omezení jej začaly svazovat a byl doslova nucen objevovat a experimentovat, což ostatně dělal od svých rockových počátků, jejichž kvalitu poněkud paradoxně dnes uznává nejeden silně konzervativní hudební kritik, což není snad zásluhou prozření a retrospektivního docenění, ale ilustruje to, jaký respekt si Bárta vydobyl.