„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Impresionismus

Anglická dívka ve Staru v Le Havru. Červený a bílý uhel na modrošedém papíře. 62 × 47. 1899. Musée Toulouse-Lautrec, Albi.

Anglická dívka ve Staru v Le Havru. Červený a bílý uhel na modrošedém papíře. 62 × 47. 1899. Musée Toulouse-Lautrec, Albi.

Arstistide Bruant. Kresba perem.

Arstistide Bruant. Kresba perem.

Alcazar Lyrique: Arstistide Bruant. Barevná litografie, plakát. 1893. 127 × 92,5.

Alcazar Lyrique: Arstistide Bruant. Barevná litografie, plakát. 1893. 127 × 92,5.

Confetti. Barevná litografie, plakát. 1894. 54,5 × 39.

Confetti. Barevná litografie, plakát. 1894. 54,5 × 39.

Autoportét. Olej na lepence. 1880. 40,3 × 32,4. Musée Toulouse-Lautrec, Albi.

Autoportét. Olej na lepence. 1880. 40,3 × 32,4. Musée Toulouse-Lautrec, Albi.

Ryčka. 1880.

Ryčka. 1880.

  1. Claire and Jose Freches, Toulouse-Lautrec (Scenes of the night), Harry N.
Henri de Toulouse-Lautrec
Henri-Marie-Reymond de Toulouse-Lautrec-Monfa celý svůj život bojoval s nutkavými pocity méněcenosti pro svou znetvořenou skřetovskou postavu, která mu bránila kráčet v linii hrabat Toulouse-Lautreců, vášnivých lovců, krotitelů koní, jež nikdy nenechali žádnou ženskou sukni na pokoji.
Henri-Marie-Reymond de Toulouse-Lautrec-Monfa celý svůj život bojoval s nutkavými pocity méněcenosti pro svou znetvořenou skřetovskou postavu, která mu bránila kráčet v linii hrabat Toulouse-Lautreců, vášnivých lovců, krotitelů koní, jež nikdy nenechali žádnou ženskou sukni na pokoji. Celý život se snažil dosáhnout uznání svého otce, hraběte Alphonse de Toulouse-Lautreca, který jím však pro jeho nemohoucnost věnovat se „mužským“ zábavám pohrdal a nikdy nepřipustil, že by jeho syn měl talent pro tu jedinou činnost, ve které mohl vyniknout.
05. Březen 2008
Pro malování Claude Moneta získal Eugèn Boudin, malíř a zároveň majitel papírnictví a rámařství v Le Havru, kam se Monetova rodina během jeho dětství přestěhovala z Paříže. Boudin byl jeden z prvních krajinářů, kteří své obrazy malovali přímo v přírodě. Tato hlavní zásada „plenérismu“ [„En plein air“ (Pod širým nebem)] se v té době obcházela jen skicou či základními liniemi obrazu, jak ostatně tvořili i hlavní představitelé krajinářské francouzské malby kolem I. poloviny XIX. století, tzv. barbizonští mistři, jež se rozhodli odejít z Paříže a malovat v blízkosti vesnice Barbizon ve Fontaine-bleauském lese, aby zde tvořili v samotném lůnu přírody a podařilo se jim tak vymanit z tradičních akademických postupů a k přírodě se přiblížit, v první fázi romanticky, v druhé realisticky.
05. Březen 2008
Claude Monet
Mezi pěticí malířů konce XIX. století jež jsem si dovolil zařadit mezi své duchovní spřízněnce, působí jméno Claude Moneta poněkud rušivě, protože jeho dílo narozdíl od Vincenta van Gogha, Paula Gauguina, Henriho Toulouse-Lautreca a Edvarda Muncha působí vyrovnaným harmonickým dojmem.