„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Postimpresionismus

Anglická dívka ve Staru v Le Havru. Červený a bílý uhel na modrošedém papíře. 62 × 47. 1899. Musée Toulouse-Lautrec, Albi.

Anglická dívka ve Staru v Le Havru. Červený a bílý uhel na modrošedém papíře. 62 × 47. 1899. Musée Toulouse-Lautrec, Albi.

Arstistide Bruant. Kresba perem.

Arstistide Bruant. Kresba perem.

Alcazar Lyrique: Arstistide Bruant. Barevná litografie, plakát. 1893. 127 × 92,5.

Alcazar Lyrique: Arstistide Bruant. Barevná litografie, plakát. 1893. 127 × 92,5.

Confetti. Barevná litografie, plakát. 1894. 54,5 × 39.

Confetti. Barevná litografie, plakát. 1894. 54,5 × 39.

Autoportét. Olej na lepence. 1880. 40,3 × 32,4. Musée Toulouse-Lautrec, Albi.

Autoportét. Olej na lepence. 1880. 40,3 × 32,4. Musée Toulouse-Lautrec, Albi.

Ryčka. 1880.

Ryčka. 1880.

  1. Claire and Jose Freches, Toulouse-Lautrec (Scenes of the night), Harry N.
Henri de Toulouse-Lautrec
Henri-Marie-Reymond de Toulouse-Lautrec-Monfa celý svůj život bojoval s nutkavými pocity méněcenosti pro svou znetvořenou skřetovskou postavu, která mu bránila kráčet v linii hrabat Toulouse-Lautreců, vášnivých lovců, krotitelů koní, jež nikdy nenechali žádnou ženskou sukni na pokoji.
Henri-Marie-Reymond de Toulouse-Lautrec-Monfa celý svůj život bojoval s nutkavými pocity méněcenosti pro svou znetvořenou skřetovskou postavu, která mu bránila kráčet v linii hrabat Toulouse-Lautreců, vášnivých lovců, krotitelů koní, jež nikdy nenechali žádnou ženskou sukni na pokoji. Celý život se snažil dosáhnout uznání svého otce, hraběte Alphonse de Toulouse-Lautreca, který jím však pro jeho nemohoucnost věnovat se „mužským“ zábavám pohrdal a nikdy nepřipustil, že by jeho syn měl talent pro tu jedinou činnost, ve které mohl vyniknout.