V noci jsem snil, že jsem motýlem

Mein Kampf byl v českém překladu poprvé vydán v roce 1936 a poté a v roce 1993, v obou případech ve zkrácené verzi s poznámkami. K vydání plné verze bez dalších komentářů se odhodlal až nakladatel Michal Zítko a to ve svém vydavatelství Otakar II. v roce 2000 a to ne zrovna nejšťastnějším způsobem - krom absence poznámek, jež by Hitlerovy demagogické teorie, lži i polopravdy uváděly na pravou míru, nechal na obálku vytisknout, v novodobé teorii, marketingově přitažlivý symbol orla a hákového kříže a to v celkovém knižním nákladu 10 000 výtisků s nímž suverénně překonal všechny novodobé knižní rekordy. - Hlavní argument jeho pozdější obhajoby, svoboda slova, tak v tomto kontextu značně zavání chtíčem vydělat za každou cenu a působí přinejmenším značně neeticky.

Ale ačkoliv byla motivace nakladatele čistě sobecká snaha „vydělat si“, nelze přesto s výrokem české justice souhlasit. Ano, Hitler byl demagog jež dodnes dokáže strhávat masy i z nadprůměrně inteligentních a samostatně myslících čtenářů, avšak výrok soudu neumožňuje další pokus o plné vydání Hitlerova díla, jež jedině vede k plnému pochopení Hitlera, jeho politických přívrženců i fanatických obdivovatelů a následovníků a to jednak v historickém kontextu vývoje, jehož zárodky v něm lze vypozorovat, jednak k pochopení studnice zla, jež pramenilo z Hitlerovy potlačené osobnosti a touhy získat vlastní hodnotu i sebeúctu.

Mein Kampf je krom České republiky dále „zakázána“ v Německu, Izraeli, Norsku, Švýcarsku, Lotyšsku a Portugalsku, běžně je vydávána ve Velké Británii, Rusku, Rumunsku a poněkud paradoxně i ve Spojených Státech. Avšak proces podobný tomu, jaký proběhl v České republice, je celosvětovou raritou. Dosavadní spory byly vedeny pouze v rovině autorských práv, které si sice přivlastňuje bavorský stát, ale ze strany „vítězných“ mocností není tato konfiskace uznávána - poslední soud tohoto druhu, jež proběhl ve Švédsku po vydání plné verze Mein Kampf v roce 1992, skončil u Nejvyššího soudu v roce 1998 zamítnutím bavorských požadavků: knihu zkonfiskovat a pod pokutou jednoho miliónu švédských korun zakázat její další vydání.

Autorská práva k německému originálu, stejně jako ostatní Hitlerův majetek, po válce zkonfiskoval stát Bavorsko a přes snahu o revizi pevně brání jakýmkoliv snahám o nové vydání. (Německá verze je ovšem k dispozici na internetu, byť i v této oblasti dosáhl německý stát několika dílčích úspěchů a kniha byla v listopadu 2000 stažena z německé nabídky internetového nakladatelství Amazon). Autorská práva pro světové překlady patří anglickému vydavatelství Hutchinson a to od roku 1933, kdy je zakoupilo od nakladatelství Eher Verlag. V roce 1976 společnost Hutchinson přehodnotilo morální pozadí a od tohoto roku zisky z prodeje Mein Kampf předává prostřednictvím literární agentury Curtis Brown charitativní organizaci German Welfare Council, jež měla peníze dávat židovským uprchlíkům z Německa. Autorská práva v USA zkonfiskovala již krátce po vyhlášení války Německu Americká vláda na základě Zákona o obchodování s nepřítelem a již během války takto získala 20 000 dolarů a do roku 1979 celkem 139 000, jež byly vyplaceny žadatelům vesměs z řad amerických válečných zajatců. V avizovaném roce 1979 autorská práva odkoupila za více než 35 000 dolarů nakladatelství Houghton Mifflin a knihu vydává v každoročním nákladu 15 000 výtisků, byť zisk po palbě kritiky a obvinění z neetičnosti věnuje charitativním organizacím.

Ale novodobé knižní náklady a zisky z něj plynoucí zdaleka nedosahují výšin za Hitlerova života: kniha byla státem rozdávána všem německým novomanželským párům a celkový náklad do roku 1945 dosáhl magických 10 miliónů z čehož měl Hitler sám nezanedbatelný roční příjem okolo 1 miliónu dolarů.