19. Květen 2008
"píchá si do
krku," řekla
mi. já jí řekl, ať mi to píchne do
zadku a ona to zkusila a pravila:"ale ale,"
a já řekl:"o co sakra jde?"
odpověděla:"to nic tohle je newyorskej
styl," a vrazila to do mě znova a řekla:
"ale do prdele." vzal jsem jí to z ruky a píchl si
do paže, aspoň část jsem z toho dostal.
"nevím, proč se lidi s tím svinstvem
tak serou, nic moc na tom
není. myslím, že to jsou všechno ztracený existence,
který se chtějí ztratit fakt pořádně. nic jinýho
jim nezbývá, je to, jako by nemohli dosáhnout toho,
co chtějí nebo o co se pokoušejí
a jiná cesta neexistuje.
tak nějak to musí být.
píchá si do krku."
"já vím,"
řekl jsem. "volal jsem jí, mohla
sotva mluvit, tvrdila,že je to
laryngitida. dej si kapku toho vína
to víno bylo vílé
a bylo půl páté ráno
a v ložnici vedle spala její dcera. měla
kabelovou televizi, na které byl stažený zvuk,
a z rozměrné obrazovky nás pozoroval mladý
John Wayne, a my se ani nelíbali ani
nemilovali a já odešel ve čtvrt na sedm,
když došlo pivo a víno,
aby se nevzbudila do školy ta její
dcera a nenašla mě tam sedět v
posteli se svou matkou
a s Johnem Waynem po uplynulé noci
a bez velkých šancí pro kohokoli z nás -
Verze pro tisk- Přidat komentář
- 15935x přečteno
Zaslat e-mailem
