V noci jsem snil, že jsem motýlem

Divadelní soubor Pražského komorního divadla již za měsíc (na konci června) končí svou činnost na půdě Divadla Komedie. Za uplynulých deset let, co zde soubor pod vedením Dušana Pařízka působil, se Divadlo Komedie stalo jednou z nejrenomovanějších pražských divadelních scén, jež se koncepčně zaměřovala jak na moderní rakouské a německé drama tak na experimentální autorskou tvorbu. Poslední premiéra nejen této sezóny ale i divadla v této podobě jako takového, hra Petera Handkeho Hodina ve které jsme o sobě nevěděli, byla tedy pojata jako důstojné rozloučení jak se scénou samotnou tak především s diváky, kdy namísto závěrečného aplausu publika herci divákům nabízí přípitek šampaňského.

Divadlo Komedie v minulých sezónách uvedlo již dvě hry Petera Handkeho a to jeho vůbec nejslavnější drama, manifest Spílání publiku z roku 1966 a dále Podzemní blues z roku 2002. Jednoaktová hra Hodina ve které jsme o sobě nevěděli z roku 1992 je tedy v pořadí třetí a lze se domnívat, že vzhledem k dramatické náročnosti, na dlouhá léta i poslední českou inscenací Handkeho.

Dle vlastních slov ke vzniku hry Handkeho inspirovalo jedno odpoledne, kdy v Mugii (poblíž Terstu) seděl v kavárně a pozoroval ruch na místním náměstíčku . - Hodina ve které jsme o sobě nevěděli během hodiny představení zhmotňuje jeden den na náměstí jednoho nejmenovaného města, na kterém se v němohře odehrává sled obrazů, mikropříběhů ale i absurdních situací. V závěrečné pasáži se pak jako reminiscence objevují postavy z jiných představení Divadla Komedie.

V přestavení působí celkem dvanáct herců - a to nejenom herců ze souboru Divadla Komedie, ale představení se zúčastní celý soubor divadla, tedy i technici a inspektorka hlediště, plus hostující herec Marek Daniel.