V noci jsem snil, že jsem motýlem

Ne nadarmo patří u nás ruské drama k těm nejhranějším, Ostrovskij pak zní povědomě i nedělnímu divadelnímu diváku a Výnosné místo si své jméno u nás vybudovalo díky nastudování pražského Divadla Na zábradlí pod skvělou režisérkou taktovkou Sergeje Fedotova a lze říci, že Výnosné místo bude mít zaděláno na zaručený úspěch.

Avšak představení, jež se nese, pro Studio Marta velmi netradičně, pod přísnou režisérkou taktovkou a ruským drilem, zdaleka nevyužívá veškerý potenciál hry, která zvláště v prvních dvou dějstvích více připomíná kabaret. Ústřední motiv hry, dilema hlavního hrdiny Žadova být čestný a pracovat až do úmoru a zůstat navždy chudý, nebo brát úplatky, ztratit úctu sám k sobě a kupovat si lásku své manželky, tak stojí zcela v pozadí.

A v takto pojatém stylu neměli zvláště mužští představitelé, i přes svou enormní snahu, šanci na úspěch, protože jejich úřednické role představující slepičí klovající řád směrem jedním a patolízalství a leštění bot směrem druhým nemohly vyjádřit nic jiného, než právě úředníka, bez citu, lásky i lidskosti, a vzhledem k tomu, že zástupce jednotlivých stupňů úřednické hierarchie hrají mladí herci těsně nad dvaceti lety, bylo zapotřebí mimořádného hereckého nadání, aby divák tento rozpor nijak nezpozoroval, avšak nepodařilo se…

Rovněž představitel ústředního hrdiny Žadova (Pavel Gajdoš), jež je sice synovcem prezidiálního rady Višněvského (Jan Grundman), ale nechce zradit své ideály a raději přijme špatně placené místo a po večerech doučuje a překládá, plně nezvládl svou úlohu a role v jeho podání více připomínala špatně zahraného Hamleta, a vzhledem k tomu, že se role úředníka Bělogubova (Jan Herget) i hejskovského advokáta Dosuževa (Pavel Ondruch) a přednosty prezidiální kanceláře Jusova (Martin Chamer) nevymaní z kabaretního zakletí, je břemeno představení přeneseno na záporné postavy egoistické matky Felisaty Kukušinové (Hana Řezníčková) a vychytralé Julinky (Petra Bučková), jež tak zcela excelují tak, že i představitelky poměrně dobrých rolí druhé naivní dcery Poliny (Šárka Bilíková) a Anny, manželky prezidiálního rady (Marie Jansová), tahají jen druhé housle.

Nicméně přes tyto mírné nedostatky, jež jsou spíše dány koncepcí představení, než špatným nastudováním či hereckým obsazením, lze hru Výnosné místo jen doporučit, když ne pro nic jiného, tak alespoň pro osobní ujasnění si svého žebříčku hodnot. A ten, kdo to dosud nevzdal a věří, že zvítězí láska a pravda nad korupcí a sobectvím nechť zaplesá, protože alespoň dle Ostrovského bude ten, kdo nakonec zvítězí a nejen morálně!